V Milánu od 18. do 23. dubna běží slavný veletrh designu Salone del Mobile, na kterém se pravidelně prezentují rozliční výrobci, architekti a kreativní inovátoři ze všech koutů světa. Důležitou součástí veletrhu je výstava Euroluce, určená výhradně společnostem působícím na poli svítidel. Právě pro její prostory česká sklářská společnost Preciosa v posledních letech připravuje rozsáhlé instalace, přes které ukazuje, jak může být dekorativní osvětlení unikátní. A letos v Křišťálovém údolí navrhli minimalistický labyrint, v němž se světlo mění v rytmu hudby.

Výstava svítidel Euroluce se nachází v zadní části veletrhu Salone del Mobile, což znamená, že člověk, který hledá světlo, musí projít velkou částí hlavní třídy milánského výstaviště. A jelikož se ve čtvrtek zhatilo počasí, dorazila sem skutečně velká spousta lidí, která v jednotlivých halách hledala kromě designové inspirace také úkryt před deštěm. Po tom, co za sebou ale necháte velkou část davu, vás čeká odměna v podobě prostor zaplněných světly všech tvarů, velikostí a barev.

Stánek Preciosy se od těch ostatních liší na první pohled. Valná většina z nich je totiž otevřená, hned je tak patrné, co si v nich návštěvník může prohlédnout. Jenže instalace Crystal Beat má mít efekt překvapení – je velmi rozsáhlá, skládá se totiž z 810 ručně foukaných křišťálových trubic, které jsou poskládané do mřížky o výšce pěti a šířce čtrnácti a půl metru. Proto ji kreativní tým sklářské firmy ukryl do velké krychle, která je z jedné strany zcela uzavřená, z té druhé se otevírá jen částečným výsekem.

„Pracujeme tady se dvěma momenty. Buď můžete přijít malým vchodem z uzavřené strany a pak se před vámi otevře celá instalace, nebo ve směru od hlavního vchodu. Jsme první neitalská firma, která dostala právo na to být právě na tomto místě – alespoň nám to tak pořadatelé podali. Takže právě z té strany jsme se rozhodli instalaci otevřít, ale stále ve velmi nízké úrovni. Jedině tak totiž člověka vtáhne dovnitř a teprve tehdy mu odhalí svou velikost a propojení s hudbou,“ vysvětluje na stánku Michael Vasku, kreativní ředitel Preciosy.

Foto: Sára Goldbergerová/CzechCrunch

Instalace Crystal Beat je poskládaná z 810 trubic

Krátce na to začíná instalace nekontrolovatelně problikávat a vydávat zvuky porouchaného elektronického zařízení. „No, asi se nám něco pokazilo,“ rozhlíží se kolem Vasku a pak se začíná smát. Samozřejmě jde o efekt, který má ukázat, jaký zvukový rozsah Crystal Beat má. Příliš velcí důvěřivci (jako autorka tohoto článku) však vtípku bez zaváhání naletí. O poznání poděšenější reakce nastává, když se člověk v momentě tohoto zvukového efektu některé části instalace dotkne, což se podle kreativního ředitele také stalo.

Instalace však primárně nemá návštěvníky vyplašit, ale naopak je vtáhnout do nevšední symbiózy světla a hudby a vytvořit pro všechny smysly příjemný prožitek. O zvuk se stará šestnáct reproduktorů rozmístěných po stánku tak, že může hudba putovat po celém prostoru. A s tím, jak putuje, se proměňuje i světelná dynamika instalace. Křišťálové trubice chvíli tepou do rytmu, v další moment jimi světlo prochází ze shora nahoru, pak se přelévá z jedné strany mřížky na druhou, nikdy se zcela nezastavuje. Instalaci vytvořenou speciálně pro výstavu Euroluce pomáhal rozeznít zvukový designér Juraj Mravec, který s Preciosou spolupracuje dlouhodobě.

„S Crystal Beatem tady reprezentujeme náš nový designový koncept Crystal Grid. Jde o systém ortogonálních trubic, kterými přinášíme novou produktovou, hodně minimalistickou kategorii. Když totiž někomu prezentujete sklo z regionu Česka, lidé si ho spojí spíše s opulentními lustry. My jsme chtěli přijít s konceptem vhodným i pro architekty, kteří by s křišťálem jinak nepracovali. Hledali jsme tak cestu, jak tímto způsobem křišťál využít i se všemi jeho vlastnostmi,“ přibližuje Vasku.

Zároveň dodává, že si uvědomuje, jak dlouhou historii tyčové svítidlo má a zmiňuje německého architekta Waltera Gropiuse, významného představitele modernistického stylu – ten s tímto konceptem přišel již ve dvacátých letech minulého století. Michael Vasku společně s druhým kreativním ředitelem Preciosy Andreasem Klugem tak jednak odkazují na historii, jednak se snaží dát důraz také na technologii a na řemeslo, které je stále základním stavebním kamenem sklářského odvětví.

Foto: Preciosa Lighting

Trubici ze skla umí vytvarovat jen zkušený ramenář

„Sklářský obor stojí na výrobě, kterou tolik lidí neumí. Abychom ji tak drželi v Česku, soustředíme se na to, aby hodnota našich produktů stále vycházela z ruční práce. Konkrétně tyto trubice dokáží dělat jen ramenáři (sklářský mistr zaměřený na tvarování podlouhlých ramen pro lustry – pozn. red.) a těch je skutečně málo. Každá z nich má tak svůj vlastní rukopis, každá má v sobě trochu jinak natažené bubliny ze sody – někde rotují, někde jsou rovnoměrnější. Je to vážně fascinující, i když si to člověk na první pohled neuvědomuje,“ říká Vasku.

Díky tomu, že se nyní v Preciose zaměřili v rámci nového konceptu právě na tento typ řemesla, mají jistotu, že alespoň ještě nějakou dobu nezanikne – ramenář se totiž ramena nenaučí ze dne na den. Čím více sklářů se k této možnosti výroby dostane a zdokonalí se v ní, tím lépe. Jen pro instalaci Crystal Beat vytvořili trubice, které kdyby se poskládaly do řady za sebou, vytvořily by křišťálovou linii o délce šesti fotbalových hřišť. Fantazii architektů a designérů se meze nekladou, v interiérech však pravděpodobně budou z geometrické řady Crystal Grid vytvářet jiné světelné počiny.