Každou chvíli se stává, že se nějaká vědecká teorie ukáže jako neplatná – to je základ vědy. Na základě pozorování, výpočtů nebo myšlenek vznikne hypotéza, která se ověří experimenty a stane se z ní teorie. Vždy se mohou objevit další data a důkazy, které ji zdiskreditují. Co kdyby se ale jako chybné ukázaly všechny vědecké teorie najednou? Právě to je premisa nového sci-fi seriálu na Netflixu, který láká na velkou záhadu v podání tvůrců Hry o trůny. Je to jeden z nejzajímavějších počinů začátku roku.

Problém tří těles je adaptací stejnojmenné předlohy Lioua Cch’-sina, která se v roce 2015 stala první asijskou knihou oceněnou prestižní cenou Hugo. Celá trilogie zahrnuje ještě romány Temný les a Vzpomínka na zemi. To, že televizního zpracování se ujali právě D.B. Weiss a David Benioff, stojící za seriálovou Hrou o trůny, není jen shoda náhod, vynalézavý sci-fi román ve velkém chválil také autor populárního fantasy George R. R. Martin.

Příběh osmidílného seriálu, který tento čtvrtek vyšel na Netflixu, diváky zavádí nejdříve do období čínské kulturní revoluce, kdy mladá astrofyzička Ye Wenjie přihlíží veřejnému lynči svého otce a sama je kvůli údajné vlastizradě uvězněna. Díky svému vzdělání dostane šanci pracovat na tajné základně ovládající obří satelit, který zneužije a vyšle signál s dalekosáhlými důsledky.

O několik desítek let později pak v Londýně sledujeme skupinu vědců snažících se zjistit, proč jako by ze dne na den všechny teorie moderní fyziky přestaly dávat smysl. Do toho přicházejí podivné sebevraždy těch nejlepších fyziků, hrdinové vidící před očima děsivý odpočet, extrémně pokročilá hra ve virtuální realitě, úvahy o možnosti zachránit obyvatele planety sužované několika slunci, tajemná organizace, podivné přírodní úkazy a podobně. Ne nadarmo se v kontextu s Problémem tří těles často zmiňují Ztraceni.

Celé vyprávění je postavené primárně na řešení velké záhady, které všechny zmíněné prvky propojí a dá smysl tomu, co sledujeme. Jelikož předloha spadá do žánru takzvaných hard sci-fi, často si hraje s vědeckými poznatky a teoriemi a testuje jejich limity, stejně jako limity toho, co čtenáři dokážou akceptovat coby uvěřitelné. Hrdinové knihy například tráví mnoho času s fyzikální hádankou problému tří těles, který pomocí dnešní technologie není možné spolehlivě vyřešit.

Přesto nejde o příliš náročnou četbu, Cch’-sinovi se daří skvěle kombinovat velké myšlenky z astronomie, astrofyziky i filozofie s přístupným stylem a vše zaobalit do zábavné, vzrušující zápletky, co ve čtenářích neustále podněcuje touhu vědět víc. Ačkoliv při tom pracuje s řadou dialogů a vnitřních monologů postav, nabízí také prostor pro vizuální imaginaci, když se snažíme představit si prvky zmíněné hry ve virtuální realitě nebo různá technologická řešení.

Ačkoliv televizní adaptace má ve svém zpracování poměrně daleko k velkolepému zpracování Hry o trůny a přes rozsáhlé scény plné vizuálních efektů často odhaluje svůj ateliérový původ, Weissovi a Benioffovi se daří příležitosti dobře využít. Jejich Problém tří těles svojí estetikou, která kombinuje civilní kulisy současného Londýna, historické exkurze do Číny 60. let, prostředí vědeckých laboratoří a fantaskní světy ve virtuální realitě, nachází unikátní místo v dnešní seriálové produkci.

Reprofoto: Netflix/YouTube

Velká část zápletky se točí kolem tajemné VR hry

Totéž platí o zápletce, která se velice úzce drží předlohy. Tvůrci pozměnili posloupnost některých událostí, příběh soustředěný v Číně z většiny přenesli do Spojeného království a zjednodušili složitá vysvětlení a rozsáhlý soubor vědců. Duch a vyznění knihy ale seriál vystihuje velice dobře. To znamená, že na jedné straně nás napíná dílčími otázkami o tom, co se děje, na druhé je přetavuje do velkých témat o hodnotě lidstva a našem vztahu se zbytkem vesmíru.

Snad jediný aspekt, který poněkud trpí kvůli zaměření se na stěžejní záhadu, jsou postavy. Zatímco zmiňovaní Ztraceni ústřední hádanku kombinovali s osobními příběhy jednotlivých postav, v Problému tří těles je to spíše naopak. Jednotliví hrdinové slouží primárně jako ozubená kola posouvající děj kupředu a sami o sobě nedokážou nabídnout zvlášť silné nebo zajímavé charaktery. Odhalování tajemství a porozumění tomu, co se děje, nicméně po většinu času poskytuje dostatek stimulace na to, aby si seriál udržel pozornost – jen nečekejme příliš emotivní napojení na hrdiny.

Problém tří těles hned ve svém historickém úvodu navozuje dojem sledování velkých událostí. I když místy působí až komorně, na periferiích neustále přetrvává pocit vzrušující podívané, která diváky zavede do míst, co nejsou zvyklí navštěvovat – jak v doslovném smyslu cizích světů, tak v přeneseném smyslu podivných zákoutí vědy. Ačkoliv například druhá Duna, která nyní dominuje kinům, nabízí zcela jiný a mnohem silnější zážitek, na obrazovkách letos moc zajímavějších sci-fi nejspíš neuvidíme.