Česká ekonomika sice roste, ale velmi opatrně. Její výkon se aktuálně nachází pouhé procento nad úrovní roku 2019, což ji v Evropské unii řadí až na čtvrtou příčku od konce. Hůře se po covidové pandemii zotavují pouze Finsko, Německo a Estonsko. Ekonom Aleš Rod identifikuje tři klíčové faktory, které brzdí ekonomický růst. „Pro růst ekonomiky jsou nutné lidské zdroje, vzácné zdroje jako půda a potom kapitál,“ vysvětluje v podcastu Crunch. Pusťte si ho ve videu výše nebo na YouTube, Spotify či v Apple Podcasts.

U každého z těchto pilířů vidí člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) problémy. Česko čelí nedostatku pracovních sil a zároveň se brání imigraci. V oblasti přírodních zdrojů je omezeno svou geografickou polohou a odporem veřejnosti k těžbě – nejen lithia, ale také štěrkopísků nebo kameniva, které je přitom potřeba pro infrastrukturní stavby.

Co se týče domácích a zahraničních investic, Rod kritizuje ne úplně přívětivé institucionální prostředí: „Ani v této oblasti nejsme úplní pionýři v tom, jak má vypadat stát, kde jsou povolovací procesy a jednání s úřady na úrovni a v přiměřené délce. Zkrátka nemáme úplně dobrý základ pro kvantitativní ani kvalitativní růst. Jsme vysoce průmyslová ekonomika, a když se nedaří našim exportním partnerům, tak se to samozřejmě propisuje i do České republiky,“ dodává.

Česku podle něj stále chybí jasná a dlouhodobá vize ekonomického směřování – iniciativ je přitom nepočítaně. Ať už podnikatelských, nebo politických. Přesně před rokem premiér Petr Fiala představoval svou střednědobou vizi pro Česko na konferenci Hospodářské komory s názvem Česko na křižovatce.

„Těch strategií, které vznikaly v posledních dvaceti letech, existuje přes tři sta. Všechny jsou relativně dobré,“ říká Rod. „Problém je ten, že my, respektive vládnoucí politici, si nejsou schopni během jednoho volebního cyklu vybrat, čím chceme být. Chceme být vzdělanostní, dodavatelskou nebo cestovní ekonomikou? Musíme si na tu nepopulární otázku ‚Kde se vidíme za deset let?‘ zkrátka odpovědět, obzvlášť v této dekarbonizační době poznamenané globálními výzvami.“

Návrh rozpočtu se schodkem 230 miliard korun, který ministr financí Zbyněk Stanjura představil na začátku září, podle Roda odpovídá trendu „předvolebních“ rozpočtů. Výdaje meziročně vzrostou o 124 miliard, Stanjura tvrdí, že jde o prorůstový rozpočet, mluví o rekordních investicích.

„Podíl mandatorních a kvazimandatorních výdajů, tedy daných výdajů, o kterých nerozhodujete, jen je v zásadě přeposíláte, je devět korun z deseti. To je velmi vysoké číslo a vyjednávací pozice vlády se společností o tom, co je nebo není dobré, je velmi složitá,“ podotýká Rod. Daňový mix by podle něj měl novou realitu plnou rizik a nejistot, jako je válka na Ukrajině nebo covidová pandemie, reflektovat.

„Nejvíce teď vedeme debaty o dani z cukru, z vína nebo z alkoholu obecně, tam vidím spíš faktor zdravotní prevence a nějakou společenskou funkci než fiskální. Veřejná debata o nich je velmi vyčerpávající, přitom jde o jednotky nebo desetiny procent toho, jak vypadají naše veřejné finance. Stejnou odbornou debatu bychom měli vést o skutečně nosných položkách,“ dodává ekonom.

Největší prostor pro zefektivnění a úspory vidí Rod ve zdravotnictví. Poukazuje na to, že výdaje na zdravotnictví přesahují 500 miliard korun ročně. „Ten nevyužitý potenciál, který je relativně rychle a levně dosažitelný, je zejména v primární prevenci,“ říká. „Tam se dá metodou cukru a biče působit už od mladých let, aby lidé o své zdraví více pečovali a aby systému generovali méně nákladů, když začínají být ve středním věku a začínají růst náklady na zdravotní péči.“

Otázkou ovšem je, jak moc vyvážit cukr a bič. Politická debata o spoluúčasti za vyšetření v případě, že pacienti nepodstupují preventivní prohlídky a nerespektují rady svých lékařů, je politicky velmi nákladná.

„Jakmile vyslovíte v České republice slovo nadstandard, tak se druhý den buď omlouváte, nebo vás někdo vyzývá k odstoupení z pozice ministra,“ dodává Rod.

Poslechněte si celý rozhovor. Dozvíte se v něm také:

• Je windfall tax, která bude podle ministra Stanjury pokračovat i v příštím roce, oprávněná?
• Jak Rod vnímá problémy s digitalizací stavebního řízení?
• Kolik peněz mají české obce na účtech? A jak je přesvědčit ke slučování a efektivnější správě?