Na první pohled skrumáž, na druhý Václav Havel. Sochař Proško vytvořil dílo pro pražské letiště

Psací stroj, klíče, poslední stránka Charty 77 nebo texty od Magora Jirouse. Nejen tyto artefakty utvářejí nový portrét Václava Havla.

patrik-prosko-nahled

Foto: IAM Illusion Art Museum Prague

Sochař Patrik Proško vytvořil portrét Václava Havla

0Zobrazit komentáře

Na Letišti Václava Havla Praha byl tuto středu odhalen portrét prvního českého prezidenta, poskládaný z tisíců předmětů, které nějak souvisejí s jeho životem. Obličej státníka je přitom viditelný jen z určitého úhlu. Dílo totiž vytvořil sochař Patrik Proško, který proslul svými anamorfními portréty. Ty se vyznačují právě tím, že na první pohled vypadají jen jako nesourodá hromada předmětů.

Český umělec a autor nové Havlovy sochy tvoří velkoformátové realizace na neobvyklých místech v krajině i anamorfní instalace významných osobností. Pracnou technikou takto zhmotnil například Nikolu Teslu, Franze Kafku, Tomáše Baťu, Bedřicha Smetanu nebo Mustafu Kemala Atatürka, zakladatele a prvního prezidenta Turecké republiky.

Část Proškovy tvorby je k vidění v Illusion Art Museum Prague (IAM Prague) v pražské Melantrichově ulici, nové dílo vzniklo v rámci jeho partnerství s touto institucí. „Pro naše muzeum vytváříme především portréty významných českých osobností, které zásadním a veskrze pozitivním způsobem ovlivnily vývoj naší země. Václav Havel patří bezpochyby k těm nejdůležitějším. U většiny našich exponátů zároveň záleží na správném úhlu pohledu, stejně jako v životě,“ říká Proško.

prosko-1

Foto: IAM Illusion Art Museum Prague

Portrét bude na letišti k vidění minimálně rok

Tvorba anamorfního portrétu začíná studiem života a odkazu portrétované osobnosti. Jedině tak může autor nashromáždit tisíce objektů, které dávají smysl v kontextu jejího života, a tak mohou vyprávět její příběh. Socha Václava Havla stojí na autentických dokumentech z doby od 60. let až po 90. léta minulého století.

„Především jsem chtěl zdůraznit to, co Havel byl nejvíc: spisovatel a dramatik. Proto je tu hodně psacích strojů a psacích potřeb. A že to, co říkal, bylo pro revoluční změnu klíčové – proto instalace obsahuje hodně klíčů, které jsem mu umístil také do úst. Jsou zde i artefakty, které jsou hodně známé, například přání k narozeninám Ferdinandu Vaňkovi,“ představuje autor použité materiály.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

V instalaci se ale nachází také radiátor s kovovými pouty z dob komunismu, který je nepříjemnou připomínkou výslechů ze strany StB, česká vlajka z pravého sametu jako odkaz na sametovou revoluci nebo hliníkový sud, který odkazuje na Havlovo působení v trutnovském pivovaru. Nechybí ani prezidentův osobní symbol – srdce.

Umělec na soše pracoval čtyři měsíce. Celkem pro anamorfní portrét využil přes tři tisíce autentických a dobových předmětů a dokumentů, které shromáždil mimo jiné ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla, Výborem dobré vůle – Nadací Olgy Havlové, Nadací Dagmar a Václava Havlových VIZE 97, Nadací Charty 77 a Divadlem Na zábradlí. Oslovil ale také hospodu U Zlatého tygra nebo přátele a spolupracovníky Václava Havla.

prosko-4

Foto: IAM Illusion Art Museum Prague

Nejlépe se obraz odkryje jen z jednoho úhlu

„Instalace je vzhledem k použitým materiálům velmi křehká a snadno zničitelná stejně jako odkaz Václava Havla a demokracie, kterou nám zanechal. Je potřeba o ně pečovat a chránit je. Právě umístění instalace na Letišti Václava Havla má symbolický charakter zvlášť v dnešní náročné době a slouží jako vzkaz do celého světa, za jakými hodnotami naše společnost stojí,“ uzavírá Proško.

Portrét Václava Havla je k vidění v přízemí Terminálu 2, kde se nachází hned vedle instalace Forum Havlum. Na pražském letišti bude umístěn minimálně rok. Nejde přitom o jediné dílo, které v poslední době zhmotnilo prvního českého prezidenta. Na začátku října odhalil sochař Michal Gabriel dvoutunovou desku s postavou Václava Havla v životní velikosti, kterou umístil před kino Vesmír v Trutnově.

Dlužník, nevěrník a především mimořádný umělec. Národní galerie zahájila výstavu Petra Brandla

Petr Brandl měl pestrý život, ve kterém nechybělo ani vězení. S jeho příběhem a mimořádným malířským umem se lze nyní seznámit v Národní galerii.

brandl-nahled

Foto: Adéla Kremplová

Od 20. října je ve Valdštěnsjké jízdárně k vidění dílo barokního malíře Brandla

0Zobrazit komentáře

Dílo jednoho z nejvýznamnějších českých barokních umělců Petra Brandla je od 20. října k vidění v prostorách Valdštejnské jízdárny. Nová výstava pod taktovkou Národní galerie čítá 64 převážně velkoformátových maleb, které návštěvníky seznamují jednak s Brandlovým charakteristickým malířským projevem, jednak s jeho společenskými konvencemi nespoutaným životem. Měl totiž pověst výtržníka, rváče a věčného dlužníka, který si přesto dopřával velký luxus v různých podobách.

Výstava s názvem Petr Brandl: Příběh bohéma navazuje na předchozí projekty Národní galerie Praha a kurátorky Andrey Steckerové, která se Brandlem, jenž žil a tvořil na přelomu 17. a 18. století, dlouhodobě zabývá. Díky tomu je výstava nejen přehlídkou výjimečné umělecké tvorby, jejíž součástí jsou i nově objevená či dosud nevystavená díla Křest Kristův, Vize sv. Anny nebo Vlastní podobizna zvaná Vídeňská, ale především barvitě vypráví umělcův život.

Ze života Petra Brandla se totiž dochovalo velké množství archivních dokladů, díky kterým je patrné, že šlo o člověka, jenž měl tvůrčí i osobní svobodu na prvním místě. Za svá díla dostával pěkné finanční obnosy, většinou je však prohýřil za dobré jídlo, víno a tabák, což vedlo k tomu, že byl často v dluzích.

brandl-1

Foto: Adéla Kremplová

Výstava čítá na 64 převážně velkoformátových děl

Byl ženatý, ale usedlý manželský život mu nejspíš příliš nevoněl, jelikož si jeho manželka Helena Františka stěžovala, že s ní nesdílí vydělané peníze. Nadto byl známým milovníkem mladých žen a několik dokumentů svědčí také o tom, že pro ránu nešel daleko. Jednoho svého věřitele dokonce při hádce zranil, za což šel do vězení.

Zavedená pravidla cechu malířů nerespektoval, protože nechtěl, aby omezovala jeho uměleckého génia. Nejspíš i díky tomu ale jeho tvorba skutečně vyniká. To je patrné zejména u obrazů z jeho nejsilnějšího období v prvních dvaceti letech 18. století, ve kterých došel k syntéze dosud nasbíraných malířských podnětů. Malby jsou tak neuvěřitelně plastické a ukazují skvělou práci se světlem.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Výstava předvádí široký rozsah Brandlovy tvorby, od monumentálních, několikametrových oltářních pláten přes umělcovy portréty až po méně známé žánrové malby, které zachycují svět podvodných mastičkářek a felčarů, kuřáků i prostitutek. Dominantu výstavy představuje Brandlovo největší plátno Historie Josefa Egyptského, které je zapůjčené ze zámku v Jindřichově Hradci.

Na výstavě je zastoupeno také dílo Brandlova spolupracovníka a blízkého přítele, slavného sochaře Matyáše Bernarda Brauna, jenž se podílel například na sochařské výzdobě areálu zámku a hospitalu v Kuksu. Výstava připomíná také dílo Brandlova oficiálního učitele Kristiána Schrödera, tvorbu Brandlova slavného předchůdce, malíře Karla Škréty i malby jeho současníků a následovníků. Výstava bude k vidění do 11. února 2024.