Ačkoliv vědecká obec opakovaně varuje před zrychlujícími klimatickými změnami již od roku 1988 a upozorňuje na to, jaká opatření je potřeba udělat pro jejich zmírnění, do fosilních paliv stále proudí větší objem finančních prostředků než do klimatických opatření. Vyplývá to z nové zprávy Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC). Podle jejích středních odhadů se blížíme k momentu, kdy fosilní infrastruktura spotřebuje rozpočet pro zastavení oteplení na hranici 1,5 stupně Celsia. Vývoj lze ale stále zvrátit, jen se do toho musejí vlády pořádně opřít.

Prohlubování změny klimatu se může zmírnit, když se podaří výrazně snížit emise v následujících osmi letech. K překročení limitu uhlíkového rozpočtu totiž dojde nejpozději na začátku příští dekády. Pokud by se měl růst průměrné globální teploty zastavit na hranici 1,5 stupně Celsia, musí globální emise oxidu uhličitého do roku 2030 klesnout o 48 procent, v případě emisí metanu musí dojít k třetinovému poklesu.

„Nejnovější vědecké zprávy IPCC poukazují na bezprecedentní změny světového klimatu. Důsledky globálního oteplování vidíme ve všech částech světa se stále větší intenzitou a v některých případech jde o nevratné procesy. Tyto změny mají za následek ohromné náklady pro ekonomiku,“ říká k vydání závěrečné zprávy IPCC ministr životního prostředí České republiky Petr Hladík.

Ministerstvo životního prostředí ale podle něj pomáhalo – a stále pomáhá – lidem v době energetické krize skrze různé dotační programy, věnuje se ochraně a obnově přírody, zadržování vody v krajině či oběhovému hospodářství. „K tomu, aby podmínky pro život na této planetě byly příznivé i pro budoucí generace, jsou zapotřebí efektivní opatření na národní i mezinárodní úrovni a solidarita,“ dodává Hladík.

Efektivní opatření jsou podle vědců stále nadějí, zejména pak výrazný pokles cen nízkouhlíkových technologií, k němuž došlo v letech 2010 až 2019. Cena energie získané ze slunce klesla o 85 procent, v případě energie získané z větrných elektráren o 55 procent. Investice do těchto technologií se ale musí ještě několikanásobně zvýšit. Podle IPCC by se tak stát mělo především proto, že má k tomu lidstvo veškeré znalosti, nástroje i finanční prostředky.

„Blížíme se k bodu, z něhož není návratu; k překročení mezinárodně dohodnuté hranice globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Jsme na vrcholu bodu zvratu, ale ještě není pozdě. Loňská zpráva IPCC jasně ukázala, že je možné omezit globální oteplování na 1,5 stupně Celsia pomocí rychlého a hlubokého snížení emisí ve všech odvětvích světové ekonomiky,“ komentuje vydání zprávy IPCC generální tajemník OSN António Guterres.

Guterresova slova potvrzuje i Jitka Martínková z Klimatické koalice, podle které se rychle blížíme k nebezpečnému bodu: „Kritickou hranici oteplení o 1,5 stupně Celsia překročíme podle vědců z IPCC do deseti let. Přesto svět stále nedělá dost. To, že i po třiceti letech mezinárodních vyjednávání o klimatu posílá lidstvo víc peněz do fosilních paliv než do klimatických řešení, je zcela skandálním selháním politických elit.“

V Česku se může průměrně oteplit až o pět stupňů Celsia

Podle Radima Tolasze, klimatologa ČHMÚ a zástupce České republiky v IPCC, lze z nové zprávy vybrat několik bodů, které vědci označili vysokou mírou spolehlivosti. Jedním z nich je ten, že koncentrace oxidu uhličitého je nejvyšší za dva miliony let a koncentrace metanu a oxidu dusného jsou nejvyšší za 800 tisíc let. S tím souvisí oteplování, které je prokazatelně provázáno s vymíráním fauny a flóry.

„Nejde ale jen o to. Nárůst extrémních veder má za následek i vyšší nemocnost a úmrtnost u lidí. Zároveň ale vědci uvádějí, že zavádění klimatických opatření se výrazně zlepšilo a na mitigace směřují potřebné finance, pro udržení nárůstu teploty ale do kýžených dvou stupňů Celsia je to stále málo. Přitom když se teplota takto zvýší, pro Česko by to znamenalo průměrné oteplení o pět stupňů. U nás se totiž v porovnání s globální situací otepluje řádově dvakrát více,“ vysvětluje Tolasz.

Podle Michala V. Marka, ředitel Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, dojde v případě tak značného oteplení k mnoha změnám, které si možná ani neuvědomujeme. Zmiňuje například nutnost zcela nového přístupu k zemědělství v Česku. Kromě jiných plodin bude potřeba změnit také využívanou fytotechniku a naskočit na zcela nový způsob obhospodařování půdy. Vzhledem k tomu, že se Česko nachází ve středu Evropy, je potřeba také počítat s větším problémem dostupnosti vody.

Oslovení odborníci se ale shodují na tom, že je důležité, k jakému posunu ve vnímání klimatických změn došlo. A vědecké poznatky také jasně ukazují, jak by se měla proměňovat globální politika a právo, stejně tak i to, že klimatická změna a její dopady postupují rychleji a jsou závažnější. Je tak potřeba urychlit uplatňování politických odpovědí, což se však zatím na mezinárodní ani na české úrovni dobře nedaří.

„Závazky, které státy dosud přijaly, ve svém celku nestačí na to, aby se globální oteplení vešlo do stanovené hranice dvou stupňů Celsia. Směřujeme tedy k oteplení vyššímu. Vyhlášené závazky se navíc často dokonale nepropisují do politik a opatření. Potřebujeme tak promyšlený a integrovaný přístup, který nám umožní reagovat na změnu klimatu ve všech sektorech. Na mezinárodní úrovni máme řešení v podobě Pařížské dohody, ale vlády musejí přijmout příslušná opatření,“ dodává Hana Müllerová, vedoucí Centra pro klimatické právo a udržitelnost ÚSP AV ČR.

Ke snížení evropských emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 55 procent v porovnání s rokem 1990 by měl vést také balíček legislativních návrhů Evropské komise s názvem Fit for 55. Jde o mezikrok k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, ke kterému se Evropská unie právně zavázala. Zahrnuje emisní povolenky, revizi směrnice o zdanění energie, přísnější emisní předpisy pro osobní automobily a dodávky, závazek ke zvýšení obnovitelných zdrojů a také ke zvýšení kvality lesů a další opatření.

I díky tomu odborníci věří v obrat k lepšímu. A že i malá opatření směřují ke správnému cíli, i když největší efekt budou mít ta ze strany vlád. Zároveň samotná zpráva IPCC je cenným zdrojem informací o změně klimatu a také o možných a nutných opatřeních. Politici a experti z různých oborů tak díky ní mají dostatek podkladů pro kroky, které by se měly v blízké budoucnosti učinit.

Závěrečná Souhrnná zpráva šesté hodnotící zprávy Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu byla zveřejněna 20. března ve švýcarském Interlakenu. Šlo po poslední střípek ze souboru, který vychází od roku 2018 v šesti dílčích zprávách. IPCC v roce 1988 společně založily Světová meteorologická organizace (WMO) a Program OSN pro životní prostředí (UNEP). V současné době má 195 členů a do jeho práce se zapojují tisíce vědců a expertů.