Luton Town postoupil do Premier League. Zpráva, kterou – pokud nefandíte fotbalu – jste nejspíš ani nezaregistrovali. Jenže tohle je až pohádkový příběh, který musí nadchnout i ty, kterým zelené trávníky nevoní. Do nejslavnější ligové soutěže světa se totiž Luton vrátil z hlubin anglického fotbalového systému. A na jeho nijak veliký stadion zavítají fanoušci velkoklubů jako Manchester City či Arsenal, kteří na tribuny projdou… skrz zahrádky sousedních domů.

Naposledy se do nejvyšší anglické ligy podívali před 31 lety. V mezičase – a po mnoha dramatech – spadli dokonce až do ligy páté. A bez dramat se neobešel ani historický postup Lutonu do Premier League, který jeho fotbalisté získali v play-off hraném ve sportovním svatostánku ve Wembley. Luton Town v něm proti Coventry ztratil nejtěsnější náskok, další góly nikdo nepřidal ani v prodloužení, načež rozhodly až penalty. V úvodu zápasu navíc zkolaboval lutonský kapitán Tom Lockyer. Ale v nemocnici a při plném vědomí už slavil.

A že bylo co! Luton Town je tradiční (jak jinak, když jsme v Anglii) klub, jehož historie se píše od roku 1885. Vzhledem k historii místních řemesel se mu přezdívá Hatters, tedy kloboučníci. Už v minulosti se v nejvyšší anglické soutěži objevil, naposledy se do ní probojoval v roce 1982, ale o deset let později sestoupil. Ve druhé lize se pár let držel, pak se podíval i níž, načež se v dalších sezonách opět do druhého nejvyššího patra vrátil. Jenže pak začaly trable. Na hřišti i na účtech.

Na konci sezony 2006/07 Luton opět spadl, o rok později zase, v další sezoně taktéž. Vítejte v páté lize. V českém fotbale to je přebor. Jak moc věříte tomu, že tým z poloviny tabulky pražského přeboru – třeba Čechie Uhříněves – se za deset let probojuje do první ligy? Přesně to Luton Town dokázal. V roce 2013 skončil v páté lize sedmý ve svém historicky nejhorším finiši. Teď je zpět v Premier League.

Minus třicet bodů a sparťanská stopa

Těžko se sešupu divit – fotbalové úřady Lutonu kvůli úpadku do insolvence a nepovoleným praktikám při platbách hráčským agentům smazali v jedné sestupové sezoně deset, v následující dokonce neuvěřitelných třicet bodů. Tehdy by na to nikdo nevsadil ani libru, ale z tohohle hororu se měla stát pohádka s tím nejvíc happy endem. Ačkoliv to také nezačalo snadno.

Třikrát se Luton neúspěšně snažil v baráži, dokonce hned ve své první sezoně po pádu do „přeboru“. Ale vyšlo to až po pěti letech na konci sezony 2013/14. Zato ale rovnou z prvního místa, s fantastickým skóre 102:35 a devatenáctibodovým náskokem na druhé místo. Po chvíli ve čtvrté lize pak tým převzal kouč Nathan Jones, který začal řádit. Škrtal a přepisoval v sestavě, tucet nových hráčů přišel, ještě víc jich odešlo. Byla z toho účast v play-off, před sezonou 2017/18 tak Luton opět veřejně vyhlašoval ty nejvyšší cíle.

Luton Town have just won the Championship play-off final.

This is the entrance to our stadium.

Incredible to think this ground will be in the Premier League next season 🤯 pic.twitter.com/QPV3ocSYMN

— Luton Town FC (@LutonTown) May 27, 2023

Na seznamu posil před tímto ročníkem byste tehdy našli i jméno bývalého gólmana pražské Sparty Marka Štěcha. Ten v úvodním mači sezony chytil penaltu a jeho spoluhráči soupeře rozstříleli 8:2. Byl to trochu signál toho, jak bude celý ročník vypadat. Dávno pryč byl utrápený Luton, který zažil tři sestupy za tři roky. Trenér Jones dovedl své svěřence ke druhému místu a postupu.

Ve třetí lize pak Luton Town strávil jediný rok – a rovnou ji vyhrál. A to navzdory tomu, že v polovině sezony kouč a strůjce úspěchu Jones odešel za angažmá do druhé nejvyšší soutěže. Od ročníku 2019/20 tak klub nastupoval ve druhé lize zvané Championship (dokonce i trenér Jones se po roce a půl vrátil, ale loni na podzim opět odešel za lepším – jenže v Southamptonu vydržel pouhé tři měsíce…), z níž se teď skrz baráž probojoval mezi Arsenal, Liverpool nebo slavné kluby z Manchesteru.

Fanoušky zvyklé z Premier League na stadiony pro mnoho desítek tisíc diváků ale možná při výletu kousek severně od Londýna čeká překvapení. Luton coby město má asi dvě stě tisíc obyvatel. Samotný fotbalový tým, byť tradiční, nepatří k velkoklubům. A tak si dlouho vystačil se střídmým stadionem Kenilworth Road pro deset tisíc fandů. Ten je navíc situovaný uprostřed města. Což není v Anglii úplně výjimečné, i tak může návštěvníky lutonské sídlo lecčíms překvapit.

Na tribunu Oak Stand, na níž do svého sektoru chodí fanoušci hostů, se totiž vstupuje prostě klasickým nizoučkým anglickým řadovým domkem z červených cihel. Tedy až tak klasickým ne, jeho přízemí je proměněné na vstupní turnikety. Ale kdyby z průčelí domu pořadatelé sundali modrou ceduli označující vstup na stadion, klidně byste ulicí bez fotbalového povšimnutí prošli.

Než se ale po vstupu neobvyklým vchodem objevíte na tribuně, ocitnete se těsně vedle zadních dvorků okolních domků. A při stoupání po schodech vzhůru k vašemu místu se vám tak naskytne pohled, který ani nejslavnější fotbalové stadiony světa jako barcelonský Camp Nou nebo milánské San Siro jen tak nenabídnou – do sousedních zahrádek, kde zrovna místní suší prádlo nebo okopávají záhonky.

Do takové maloměstsko-fotbalové idylky od půlky srpna začnou jezdit Harry Kane, Kevin De Bruyne nebo Erling Haaland. Ne snad, že by v ostrovních pohárech neměřili fotbaloví obři síly s trpaslíky na ještě trpasličtějších stadionech. Naopak, tyto střety patří k jejich fotbalovému kouzlu. Ale při pravidelném soutěžení v Premier League přece jen nastupují ve větších arénách. V aktuálním ročníku má obdobný, o pár stovek míst větší stadionek pouze Bournemouth. Druhé nejmenší jsou tribuny Brentfordu – ale ty pojmou už o sedm tisíc diváků víc.

Poslední zmíněný tým mimochodem do Premier League před dvěma lety zavítal stejnou cestou jako Luton Town. Spolu se třemi dalšími druholigovými týmy nejprve musel projít barážovým semifinále a následně ovládnout postupový mač ve Wembley. Play-off anglické druhé ligy se přitom právem často nálepkuje jako jeden z nejvýnosnějších fotbalových zápasů na světě. Kromě postupu v něm Luton Town získal přinejmenším 170 milionů liber, dalších více než sto milionů liber je nachystaných v případě, že se v Premier League udrží.

Pro srovnání, vítěz prestižní Ligy mistrů si za triumf ve finále vydělá desetkrát méně. Ačkoliv je nutné říct, že to je částka čistě za jedno vítězství, k níž se přidávají další miliony z dřívějších zápasů a podíl ze smluv na vysílací práva. Ale třeba i slavný Real Madrid za své loňské vítězství v Lize mistrů vyinkasoval v prize money méně milionů, než kolik jich teď čeká na Luton. V gentlemanském duchu se tak i proto tržby ze vstupenek na finále play-off anglické druhé ligy přenechávají poraženému týmu, tentokrát tedy Coventry.

Lutonu se každopádně peníze budou hodit. Nejprestižnější liga světa má totiž své požadavky. A ty tak dopadnou i na stadion Kenilworth Road, kde Luton hraje už od roku 1905. „Za tu dobu se moc nezměnil,“ řekl pro BBC ředitel klubu Gary Sweet. „Čeká nás vcelku dost práce. Rekonstrukce asi za deset milionů liber. Za tři měsíce musíme předělat celou jednu tribunu, což už je pořádný úkol,“ dodal. Částku přepočtenou zhruba na 270 milionů korun musí Luton do svého domova investovat především kvůli vylepšení zázemí a splnění podmínek pro televizní přenosy.

Ale kromě rekonstrukce starého hřiště se Luton může těšit i na nový stánek. Plány na moderní stadion už mají konkrétní podobu a vedení klubu očekává, že stavba začne už letos. Rozpočet je sto milionů liber, výsledkem má být zhruba dvaapůlkrát vyšší kapacita, než jakou má desetititisícový Kenilworth Road. Naštěstí pro místní fanoušky nebude změna stadionu znamenat velké přesuny, současné působiště a vytyčené místo toho nového dělí asi čtvrthodinová procházka skrz centrum Lutonu.

Historii navíc netvořil jen klub jako takový. Pohádkový příběh se psal i v osobní rovině. Devětadvacetiletý záložník Pelly Ruddock Mpanzu totiž hájí barvy Lutonu od roku 2013. A stále za něj nastupuje. Stal se tak prvním hráčem ve fotbalových dějinách, který ve stejném dresu postoupil z páté ligy až do Premier League. „Mám pocit, že jsem ‚vyhrál fotbal‘, že můžu ukončit kariéru. Zažil jsem lepší i horší chvilky, ale musíte si věřit,“ řekl pro Sky Sports. „Cítím se trochu jako součást inventáře,“ dodal.

Přitom když Luton Town v roce 2018 slavil postup do třetí ligy, sám hráč byl překvapený, že na soupisce týmu stále figuroval. Jenže prakticky každý kouč, který se v mezičase v Lutonu objevil, pro něj našel místo. „Musíte si užívat života. Nikdy nevíte, co přijde. Snažím se žít každý den naplno, a když někdo vypadá sklesle, snažím se ho povzbudit. Udržuju dobrou náladu. Jsem prostě takový,“ zmínil pro BBC.

„A teď budu hrát Premier League. Říkal jsem, že to zvládneme. No a celý Luton samozřejmě čeká jedna velká letní párty,“ popsal přesně plány klubu, hráčů i fanoušků. Tedy alespoň do srpna, než začne liga. Ta nejlepší a největší. Nově i s nejmenším stadionem. Ale že je to velká věc, o tom se můžete přesvědčit sami. Však si na Googlu nechte prostě vyhledat heslo „Luton Town“ – a sledujte ohňostroj.

This is our story.

The first club to go from non-league to the Premier League! 🧡#COVLUT | #COYH pic.twitter.com/n2NvnBiURl

— Luton Town FC (@LutonTown) May 27, 2023