Jedna firma, dva věhlasní profesoři i šest vědeckých nadějí. A k tomu jeden moderátor Kovy. Nadační fond Neuron rozdal své ceny pro špičkové badatele a badatelky za rok 2022 včetně šesti milionů korun coby finančních prémií. S cenou odešli hematolog, který zachránil tisíce dětských pacientů, mimořádně citovaný chemik nebo mladý startup, který chce dobýt svět baterií.

Zatímco ještě v 80. letech minulého století umíralo v Česku devět z deseti dětských pacientů s leukémií, momentálně je poměr opačný. Jedním z lidí, kteří na takovém medicínském úspěchu mají zásadní podíl, je Jan Starý. Právě on se zasloužil o zdejší rozvoj transplantací kostní dřeně. „Původně jsem přitom chtěl být neurolog,“ směje se profesor hematoonkologie a jeden z nejcitovanějších českých vědců. A právě za jeho akademické a lékařské zásluhy jej ocenila nadace Neuron.

Nebyl samozřejmě zdaleka sám. Dalším význačným vědcem, který si z večera pořádaného v budově Národního muzea odnesl křišťálovou cenu a finanční prémii (celkem nadace rozdělila šest milionů korun), byl Pavel Hobza. Výpočetní chemik, který objevil novou vazbu vodíku, má dlouhodobě titul nejcitovanějšího českého vědce. Působí na elitním Ústavu organické chemie a biochemie a byl blízkým spolupracovníkem i geniálního chemika Antonína Holého nebo někdejšího šéfa Akademie věd Rudolfa Zahradníka.

Hobzova práce dnes hodně spoléhá na pomoc počítačů, za socialismu, kdy svou kariéru zahajoval, byly možnosti mnohem omezenější a jedním z míst, která mu pomohla, byla nečekaně kladenská Poldovka. Tam totiž za komunismu měli k dispozici superpočítač IBM. „Shodou okolností jsem v ústavu mohl využít balík peněz na nákup výpočetního času. Hodina stála neuvěřitelných deset tisíc korun! Můj plat byl tehdy asi dva nebo tři tisíce,“ přibližuje. A tak jednou týdně naložil (s pomocí kolegů) do auta krabice děrných štítků a vyrazil do Kladna. „Pak jsem čekal, až se velká ručička nástěnných hodin přehoupne přes 22. Od té chvíle do šesti do rána byl počítač náš.“

Nadace Neuron ovšem nepodporuje jen zkušené a zavedené badatele, ale především ty mladší a perspektivní. I letos si jich odneslo cenu šest v šesti kategoriích. Martina Živná v medicíně za nalezení příčiny dědičného onemocnění ledvin, Gabriel Demo v biologii za výzkum komunikace transkripce a translace, Anežka Kuzmičová ve společenských vědách za výzkum gramotnosti, Martin Setvín ve fyzice za výzkum nevodivých materiálů̊, Mariya Shamzhy v chemii za výzkum porézních materiálů̊ a Jan Kynčl v matematice za průlomová́ zjištění v kombinatorice.

„Slavnostním večerem Cen Neuron jsme oslavili vědu a ocenili excelentní jména, která pro českou společnost představují naději a světlo. Kromě ceny náleží laureátům také osobní finanční prémie v celkové výši šest milionů korun,“ uvedla předsedkyně správní rady Neuronu Monika Vondráková.

Došlo ale i na byznysový aspekt. Jelikož Neuron podporuje řada úspěšných podnikatelů a čím dál víc se mezi jeho mecenáši prosazují zástupci nové ekonomiky, kteří svá bohatství vydělali s pomocí moderních technologií či na internetu, začala nadace oceňovat také úspěšné příklady propojení byznysu s vědou. Letošním laureátem této kategorie je startup Pinflow.

Jde o projekt, v němž se spojili experti z pražské VŠCHT s kolegy z plzeňské univerzity a zaměřili se na trh s bateriemi, který patří k nejperspektivnějším směrům energetického průmyslu. Pinflow rozvíjejí koncept průtočných baterií, které se hodí jako velké stacionární baterie třeba do menších firem, jež si do nich mohou ukládat přebytečnou elektřinu ze solárů.

„Mají životnost čtvrt století, jsou nehořlavé, nevýbušné,“ uvádí Jiří Vrána, jeden ze spoluzakladatelů společnosti. A dodává, že pozitivem ve srovnání s dominantními lithiovými akumulátory je i recyklace, protože u průtočných baterií se tekutý elektrolyt dá prostě odčerpat a použít jinde.