Zpráv o zlepšujícím se ovzduší se za poslední dva měsíce objevilo hned několik. Satelitní měření zaznamenalo méně emisí v Asii, ale také Evropě, což nyní potvrdila i Evropská agentura pro životní prostředí. Její měřící stanice rozeseté po starém kontinentu hlásí na některých místech zlepšení kvality ovzduší až o polovinu. Je tedy čas se zhluboka nadechnout a užít si čistšího ovzduší, dokud je to možné, protože se bohužel jedná jen o přechodný stav.

Důvod, proč se kvalita ovzduší zvyšuje, souvisí s aktuální pandemií koronaviru, která výrazně utlumila tempo života valné většiny obyvatel naší planety, osob žijících v České republice nevyjímaje. Tento útlum má za následek omezení aktivit, které jsou zdrojem emisí vypouštěných do vzduchu. To zákonitě vyústilo ve zlepšení kvality ovzduší, které bylo pozorováno především na místech, kde koronavirus udeřil nejsilněji.

Úbytek oxidu dusičitého (NO₂) hlásily některé oblasti v Číně a také Pádská nížina v Itálii, tedy epicentra nákazy, ve kterých byly či stále jsou karanténní opatření pro tamní obyvatele nejstriktnější. Lidé v těchto oblastech zůstávali doma, výrazně byl omezen dopravní provoz a utichly i některé výrobní podniky.

Mezi zdroje, které potvrzovaly dopad pandemie koronaviru na evropské ovzduší, patřily například satelitní snímky pořízené družicí Evropské kosmické agentury (ESA), které poměrně jasně demonstrovaly pokles znečištění, ovšem hlubší data prozatím chyběla.

O něco přesnější obrázek o vývoji kvality ovzduší v Itálii a dalších koutech Evropy nyní poskytla Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle jejích údajů lze sledovat úbytek NO₂ a látek produkovaných silniční dopravou především v městských oblastech.

Například v Miláně byl za poslední měsíc pozorován pokles NO₂ v ovzduší nejméně o 24 %. A nižší je i meziroční průměr, kdy ve dnech od 16. do 22. března roku 2019 byla koncentrace NO₂ vyšší o 21 % oproti letošnímu měření ve stejném období. Meziroční pokles pohybující se v rozmezí 26 až 35 % hlásí i Řím a vůbec největší meziroční pokles byl zaznamenán v Bergamu, kde se koncentrace oxidu dusičitého meziročně zredukovala dokonce o 47 %.

Pokles emisí však nehlásí jen nejsilněji postižená Itálie. Významný úbytek byl naměřen i v dalších evropských metropolích, jako je například Barcelona. Město ležící na východním pobřeží Španělska zaznamenalo během jednoho týdne 40% úbytek NO₂ a v meziročním průměru dokonce 55% úbytek. Podobná čísla hlásí také Madrid i portugalský Lisabon.

Měření těchto hodnot obstarává pro EEA na čtyři tisíce měřících stanic, které jsou rozmístěny po celé Evropě. Měření probíhá každou hodinu a v lokalitách, kde je více stanic u sebe, tedy zejména ve městech, je vždy brán průměr jednotlivých výsledků. Důležité je zmínit ten fakt, že na výsledky měření mohou mít vliv i jiné faktory než jen útlum naší činnosti, mezi ně patří například povětrnostní podmínky.

Dobrá zpráva, ovšem jen pro tento moment

Pro obyvatele evropských měst se tedy jedná o dobrou zprávu. Jak je všeobecně známo, znečištěné ovzduší se negativně podepisuje na zdraví jednotlivců, kterým způsobuje zdravotní komplikace respiračního, kardiovaskulárního a dalšího charakteru.

Jak informovala sama EEA, takto znečištěné ovzduší je jen na území Evropy každoročně příčinou zhruba 400 tisíc předčasných úmrtí, přičemž tomuto riziku je vystavena valná část evropské populace, která žije právě ve městech. Méně nebezpečné ovzduší je tedy velkým pozitivem, ze kterého se však příliš radovat nemůžeme.

„Data EEA ukazují jasný obrázek poklesu znečištění ovzduší, zejména v důsledku snížené dopravy ve městech. Řešení dlouhodobých problémů s kvalitou ovzduší však vyžaduje ambiciózní politiku a dlouhodobé investice. Proto současná krize a její mnohonásobné dopady na naši společnost působí kontraproduktivně vůči tomu, čeho se snažíme dosáhnout, což je dobře zvládnutý přechod k flexibilní a udržitelné společnosti,“ uvedl výkonný ředitel EEA Hans Bruyninckx.

Jak si jeho slova vysvětlit? Problém spočívá ve způsobu, jakým bylo pozitivních změn dosaženo. Jedná se totiž o důsledek původně nezamýšlených a dočasných opatření, ke kterým bylo přistoupeno v důsledku krize. Až ona krize pomine, systémy fungování společnosti se opět navrátí zpět do svých kolejí a měřící stanice začnou zase hlásit hodnoty totožné s hodnotami znečištění naměřenými v minulých letech.

To je ovšem první část problému. Ta druhá spočívá ve zpomalení ekonomiky a úbytku finančních prostředků těch, kteří ovzduší znečišťují. Zatímco jejich původním plánem bylo část svého kapitálu vynakládat na pozvolné snižování vlastní produkce emisí, nyní bude hlavním zájmem těchto subjektů investovat do vlastního přežití, a na planetu rozhodně nezbyde tolik, kolik bylo původně v plánu. Tento vývoj je již nyní patrný například u některých leteckých společností.

„Odpovídal jsem v uplynulých dnech párkrát na otázku, zda současná krize pomůže v boji proti klimatické změně (a devastaci životního prostředí vůbec), nebo naopak. Jsem bohužel trochu pesimista, veřejné peníze se přesměrují na záchranu pracovních míst, podporu nejchudších, k sanování systémových firem v trablech, na klima toho zbude výrazně méně. Bohužel. Nepřeji si to, ale bude to tak,“ uvedl na Facebooku Jiří Hlavenka, úspěšný podnikatel a první investor v Kiwi.com.

Jak uvedla agentura Reuters, odhady sice hovoří o letošním meziročním poklesu produkce emisí až o 5 %, ovšem způsob, jakým toho bude dosaženo, nejspíše zapříčiní, že se dalších výrazných změn, byť v delším časovém horizontu, jen tak nedočkáme. Bohužel.