Psal se 4. srpen 2020, když Bejrútem otřásla masivní exploze, která zdemolovala valnou část přístavní části města. Jediné, co na místě neštěstí zůstalo stát, bylo tamní silo postavené v roce 1970 československými staviteli. V soutěži o nejlepší návrh znovuzrození zničené části libanonského hlavního města nyní zabodovali i studenti z ČVUT, jejichž nápady by se jednou mohly na místě neštěstí realizovat.

Výbuch 2750 tun dusičnanu amonného uskladněného v Bejrútském přístavu je považován za jednu z deseti nejsilnějších náhodných nenukleárních explozí vůbec. Neštěstí si vyžádalo přes dvě stě lidských životů, zranilo se při něm několik tisíc osob, v podstatě kompletně vymazalo celou přístavní část města a poškodilo mnoho čtvrtí okolo ní. Explozi však byla ušetřena západní část Bejrútu, a to díky silu, které jako jediné z objektů v přístavu ustálo sílu exploze a tuto část města ochránilo.

48 metrů vysoké silo o kapacitě 105 tisíc tun zde před padesáti lety vybudovali stavitelé z pardubického národního podniku Průmstav. Ti vyhráli mezinárodní soutěž, které se účastnili také zájemci ze západu, přičemž kvalitě provedeného díla Čechoslováků se dostalo širokého uznání.

Přestože se silo vinou exploze nezřítilo, tlaková vlna jej do značné míry poškodila. Celou zkázu na konci letošního července navíc završil požár uskladněného obilí, kvůli kterému se část objektu zřítila. Přesto se právě silo, podobně jako Atomový dóm architekta Jana Letzela v Hirošimě, stalo symbolem přečkaného neštěstí. A je také důležitou součástí návrhů, jak by nová podoba Bejrútského přístavu mohla vypadat.

Foto: Inspireli Awards

Návrhu studentů dominuje velký mrakodrap

Soutěž o nejlepší návrh nové podoby přístavní části města pojmenovaná Beirut Port Renewal Competition se konala v rámci Inspireli Awards, tedy největší světové studentské soutěže založené Václavem Havlem, Bořkem Šípkem a Karlem Smejkalem. Propojuje studenty a architekty ze 150 zemí světa. V porotě jednotlivých ročníků soutěže zasedá více než 840 architektů, přičemž cílem je podpora mladých talentů v architektuře bez ohledu na jejich sociální, ekonomické nebo etnické podmínky.

V letošním roce se konal již sedmý ročník soutěže, se kterým probíhala paralelně také soutěž návrhu nové podoby explozí zničeného bejrútského přístavu, jíž se účastnilo 249 návrhů ze 43 zemí světa. Ty vítězné pak byly zdarma nabídnuty bejrútskému magistrátu s cílem pomoci při prvních krocích k obnově zničené části města.

Do finále se probojovalo 40 návrhů z 19 zemí, přičemž na druhém místě nakonec skončil návrh českých architektů z ČVUT. Architekti Růžena Mašková, Jakub Tomašík a Adam Rössler se zaměřili na propojení městské a přístavní části Bejrútu pomocí souboru nadzvednutých chodníků. Volné plochy zastavěli veřejnými i obytnými budovami, kterým vévodí vysoký mrakodrap tvořený třemi spirálovitě se stáčejícími objekty, do kterých by měl být umístěn hotelový komplex.

I tento projekt využívá pozůstatky sila coby mementa události, která se zde v roce 2020 odehrála. V jeho těsné blízkosti se nacházejí výstavní pavilony, centrum moderního umění a koncertní sál spolu s galerií. Návrh dále obsahuje zcela nové obilné silo, vlnolamy, kotviště či vyhlídkovou věž s majákem. Vítězný projekt však pochází od studentů z Malajsie, kteří okolo sila vysázeli slunečnicová pole.

Foto: Inspireli Awards

Návrh studentů z Malajsie se slunečnicovými poli

Pokud by měly být vítězné návrhy využity, pak by nejspíše finální nárys nové podoby přístavu kombinoval to nejlepší ze všech. Naplnění tohoto scénáře je ovšem nepravděpodobné.

Libanonská ekonomika se dlouhodobě zmítá v hospodářské krizi. Místo obnovy přístavu tak místní aktuálně řeší především chybějící potraviny, výpadky elektřiny či nedostatek pohonných hmot. Soutěž samotná ale přináší především povzbuzení, že kulisy zničeného města mohou jednoho dne nahradit zcela nové.