Ministerstvo životního prostředí v čele s Petrem Hladíkem zarámovalo povinné zálohování nápojových obalů v Česku. Díky systému, o kterém se u nás zatím mluví jen v teorii, by se podle propočtů ministerstva mohlo k recyklaci dostat více než 2,5 miliardy kusů nápojových plastových lahví a plechovek. Do konce letošního roku chce ministerstvo připravit návrh změny zákona o obalech. Nejdříve by systém zálohování mohl začít fungovat v polovině roku 2025. Po schválení legislativy bude totiž potřeba alespoň rok času na přípravu systému a spuštění všech jednotlivých kroků.

Návrh na změnu zákona vznikal v posledních několika měsících, podle slov ministra životního prostředí Petra Hladíka se na něm podílely také obce, města, oborové svazy i výrobci PET lahví a plechovek. Aktuálně ministerstvo pracuje na novele zákona o odpadech, tedy na konkrétním znění paragrafů, po které bude následovat projednávání v Poslanecké sněmovně a Senátu.

„Důvodů, proč zavést zálohový systém, je celá řada. Prvním z nich je snížení volně pohozeného odpadu v přírodě, druhým je ale to, abychom ze staré PET lahve udělali novou. Dnes PET lahve, které skončí ve žlutých popelnicích, jsou prodány a využívány v jiných průmyslech. Jenom část z nich poslouží pro novou výrobu PET lahví. Chceme tak podpořit cirkularitu,“ vysvětluje Hladík.

Na základě zálohového systému by tak opětovně vznikaly nové PET lahve a nové plechovky, což by mělo zajistit předkupní právo na odkup, které budou mít výrobci těchto obalových materiálů. Hladík ale vysvětluje, že na základě analýzy ministerstva zemědělství nehrozí, že by kvalitní PET chyběl v jiných průmyslových odvětvích, do kterých se díky třídění v obcích dostává v současnosti.

Foto: MŽP

V Česku by měl na starosti zálohový systém ministerstvem zvolený operátor

„Do zálohového systému nebudou patřit například lahve od mléka či drogistické obaly, ty budou končit stále ve žlutých popelnicích, tedy v systému obchodovaném obcemi. To jsou plasty, z nichž nemohou být vyráběny nové nápojové obaly. Část PET, která nebude mít předkupní právo, bude také prodávána na volném trhu. Z našeho průzkumu ale vidíme, že ani automotive, ani jiná průmyslová odvětví nejsou plně závislá na takto získaných materiálech,“ upřesňuje Hladík.

Podle Hladíka už dnes Česko neřeší, jestli zálohovat, nebo nezálohovat, ale jak zálohovat. Inspiraci může ministerstvo sbírat z ostatních zemí EU. Aktuálně jich zálohuje třináct, jako poslední do systému vkročilo Slovensko. Český systém by mohl podle nového návrhu ministerstva vypadat následovně: zálohy by se týkaly všech nealkoholických nápojů v plastových lahvích o objemu 0,1 až tři litry a alkoholických nápojů do 15 procent alkoholu v plastových lahvích.

Dále také všech nealkoholických nápojů v plechovkách o velikosti 0,1 až tři litry a nápojů s obsahem do 15 procent alkoholu v plechovkách. Výjimky by se týkaly již zmíněných obalů od mléka, mléčných výrobků a drogerie a také nápojů nad 15 procent alkoholu, do systému zároveň nebudou spadat obaly od olejů či sirupů. Ty totiž plast kontaminují a jeho následná recyklace je složitější.

„Zákazníci budou s PET lahvemi nebo plechovkami zacházet podobně jako dnes se zálohovaným sklem. Při nákupu zaplatí zálohou, která bude stejná jak pro lahve, tak pro plechovky. Její přesná cena bude určená vyhláškou k zákonu, návrh počítá s výší čtyři až pět korun. Při vracení nápojových obalů nebude nutné je nijak vymývat, důležité je, že se vrátí včetně etikety, nezdeformované a nesešlápnuté, aby šlo naskenovat jejich unikátní EAN kód,“ vysvětluje Hladík.

Povinnost pořídit si automat na vrácení obalů či jiným způsobem obaly vybírat budou mít prodejny nad 50 metrů čtverečních, stejně tak i čerpací stanice. Dohromady jde o přibližně 11 tisíc sběrných míst. Povinnost budou mít také online prodejci, dobrovolně se pak budou moci zapojit menší prodejny a obce, ale i například stánky, školy nebo jednorázové akce. A v menších obcích, kde například není žádná prodejna, bude muset operátor zálohového systému zřídit místo odběru, aby byla možnost PET lahve a plechovky sbírat naprosto všude.

Právě zmíněný operátor bude mít na starosti fungování celého systému, jehož členy budou dovozci, výrobci a prodejci, kteří dohromady dodávají na trh nejméně 80 procent obalů podléhajících zálohování. V gesci ho bude mít ministerstvo životního prostředí, které bude stát také za jeho výběrem a následně ho bude kontrolovat. Data pak budou volně k dispozici všem občanům, aby viděli, kolik obalů se do systému dostává, kolik se na něm vybere peněz a kolik stojí.

„Zavedení zálohového systému nesmí nijak narušit stávající systém třídění odpadů, ale doplnit ho. Zároveň nesmí zásadně poškodit obce ani narušit trh s vytříděnými surovinami. Obce, které kvůli zálohování přijdou o část zisku z prodeje vytříděných materiálů, budou moci získat finanční prostředky přímo ze zálohového systému. Jednak díky manipulačním poplatkům za odběrná místa a také budou příjemci části peněz z nevyzvednutých záloh,“ dodává David Surý, vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí MŽP.

Manipulační poplatek bude stanoven výpočtem nákladů všech povinně zapojených subjektů a bude vycházet z rok sbíraných dat. Stávající analýzy ministerstva předpokládají, že by jeho výše byla necelá jedna koruna na jednu PET lahev. Celý systém pak bude financovaný ze tří zdrojů – z prodeje získaného materiálu, z poplatků, které bude muset každý výrobce obalů platit, a z nevybraných záloh.

„Chci zdůraznit, že systém nebude stát nic navíc. Nedojde k žádnému zpoplatnění na úrovni spotřebitelů. Nápoje se nezdraží, jelikož už nyní výrobci promítají do cen výrobků poplatek společnosti Eko-Kom. Nedojde tak k žádnému zvýšení, protože to, co platí Eko-Komu, budou platit novému operátorovi. Do systému navíc nepočítáme s velkými investicemi, jelikož operátor bude tím, kdo ho bude řídit, ale nebude se fyzicky podílet na jeho infrastruktuře, jako je tomu na Slovensku,“ dodává Hladík.

Ministerstvo životního prostředí tak nepočítá s velkými investicemi do budování svozového a třídicího centra po vzoru slovenských sousedů. Operátor namísto toho bude prostřednictvím veřejné soutěže využívat stávající kapacity již existujících třídicích linek a svozu odpadů.