Léto je v plném proudu, omezení po dvou pandemických letech téměř neexistují, proto se hodně lidí po delší době vydalo na zahraniční dovolené. Situaci na letištích i ve vzduchu ale ovlivňuje kombinace několika různých faktorů, což celý obor negativně zasahuje – a turisty ve zvýšené míře přivádí do nelehkých situací.

Stačí se podívat na zprávy z posledních týdnů. Německá aerolinka Lufthansa ohlásila už třetí vlnu rušení letů, ke které v letošním létě přistoupila – nejdříve šlo o 3 100 letů na červenec a srpen, pak dalších 770 spojů v červenci a následně 200 letů z Frankfurtu a Mnichova. Firma to odůvodnila nedostatkem zaměstnanců, stávkami, počasím a pandemickou situací.

S nedostatkem zaměstnanců, stávkami a dalšími problémy se potýká řada evropských letišť. Londýnské Heathrow například vyzvalo aerolinky, ať zastaví prodeje letenek na léto. Nejvytíženější britské letiště plánuje omezit počet cestujících, kteří z něj potřebují odcestovat, na sto tisíc denně.

Letiště Gatwick, což je druhý největší dopravní uzel v Londýně, v červnu oznámilo, že kvůli nedostatku personálu v červenci omezí počet letů na 825 denně a v srpnu na 850 denně. Před pandemií covidu letiště dokázalo vypravit 950 letů za den. Podobné opatření přijalo také amsterodamské letiště Schiphol, které přinutilo nizozemského vlajkového dopravce KLM omezit prodej letenek. Samotné KLM kvůli nedostatku zaměstnanců do konce srpna zrušilo denně dvacet letů po Evropě.

Tím výčet problémů nekončí – piloti Ryanairu ve Francii a Belgii budou 23. a 24. července stávkovat. A například během stávky pozemního personálu na začátku července se na pařížském letišti Charlese de Gaulla za jediný den zatoulalo přes dvacet tisíc zavazadel, která se cestujícím rozvážela ještě několik dní.

Český vyhledávač letenek Kiwi.com na dotaz CzechCrunche uvedl, že tento měsíc zaznamenal téměř dvojnásobný počet zrušených letů oproti dubnovým a květnovým číslům v rámci Evropy. Poprvé také došlo k lehkému poklesu poptávky a současně ke zvyšování cen letenek s ohledem na výše zmíněné komplikace.

„Veškeré tyto komplikace mohou mít za následek také delší čekání na zákaznických linkách či delší proces refundací,“ uvedla za Kiwi.com Nina Černá. Prodejce letenek také zaznamenal zvyšující se zájem cestujících o přídavné služby, které jim dokážou pomoct v případě zpožděných letů či při ztrátě zavazadel.

Na co mají cestující nárok

Například u zpožděných letů spolupracuje se společností Air Help, jež prosazuje práva pasažérů v letecké dopravě, a rezervace této služby skrze Kiwi.com aktuálně zaznamenala v porovnání s červnem nárůst o 25 procent. V rámci letů z České republiky jde dokonce nárůst o více než 80 procent.

Obecně přitom platí, že pokud má let zpoždění více než dvě hodiny, má pasažér podle nařízení Evropské unie nárok na občerstvení s ohledem na délku čekání, hotelové ubytování (pokud je nutné přespání) a dva telefonní hovory zdarma. Pokud aerolinka výše zmíněné neposkytne pasažérovi automaticky, pasažér má nárok po ní vyžadovat kompenzaci.

Pokud má let při příletu do cílové destinace zpoždění tři hodiny, pasažér má nárok na kompenzaci za zpoždění letu. Částka závisí na vzdálenosti a délce zdržení a pohybuje se od 250 do 600 eur (zhruba od 6 100 do 14 700 korun) za pasažéra. V případě narušení provozu je aerolinka povinna poskytnout pasažérovi kompenzaci danou nařízením EU.

V případě, že se zavazadlo během cesty ztratí, je letecká společnost odpovědná za jeho vrácení. Díky trackovacím systémům by aerolinky měly vědět, kde se zavazadlo nachází a kdy bude zpět. Pokud k takové situaci dojde, měl by pasažér v první řadě podat reklamaci u přepážky zavazadel na letišti, kde vyplní potřebný formulář. Uvést je nutné také adresu pro doručení zavazadla, řada leteckých společností to přitom dělá zdarma.

Hodit se může i několik praktických tipů – pokud má cestující iPhone, může do svého zavazadla umístit chytrý doplněk AirTag pro sdílení polohy, díky kterému mohou cestující sledovat polohu svého zavazadla a zjistit, zda bylo dopraveno na letiště. Vzhledem k současným časovým prodlevám, ke kterým dochází na evropských letištích (tedy i včetně zpoždění zavazadel), je zároveň dobré mít své zavazadlo dobře identifikovatelné.

Atypické situace se začátkem léta, přesněji 1. července, nevyhnuly ani České republice. Globální výpadek systému pro odbavení cestujících tehdy komplikoval provoz na pražském letišti, ale například také v Londýně, Curychu, Budapešti či Sydney. Nyní by měla být situace navzdory vyššímu počtu cestujících v Praze stabilní.

„Silná sezóna na Letišti Praha stále trvá. Očekáváme, že jen za červenec a srpen odbavíme téměř tři miliony cestujících. Se začátkem prázdnin jsme překročili hranici padesáti tisíc odbavených cestujících za den. Během posledního víkendu jsme byli opět na rozhraní 45 až 50 tisíc odbavených cestujících za den,“ popisuje pro CzechCrunch Eva Krejčí, ředitelka komunikace pražského letiště.

V prvních dnech prázdnin podle ČTK narostlo průměrné zpoždění letů za celý den na 50 minut, nyní by ale mělo být pod 20 minutami. „K rušení letů dochází pouze výjimečně,“ říká Krejčí s tím, že i navzdory nedostatku personálu letiště aktuální sezonu zvládá. Během pandemie kvůli omezenému provozu letiště opustilo kolem 600 zaměstnanců, začátkem roku proto spustilo nábor 200 zaměstnanců a dosud postrádá několik desítek pracovníků.

„Letiště Praha dělá maximum, aby kvůli jeho službám nevznikly cestujícím komplikace, a usiluje o maximální prevenci. Například letos se jedná o edukační kampaň s radami, jak Letištěm Václava Havla Praha projít co nejsnadněji, přičemž zásadní rada je být na letišti včas, tedy 2,5 hodiny před letem po Evropě a tři a více hodin při dálkových letech,“ doplňuje Krejčí.

„Upravili jsme naše cestovní pokyny a stejně jako pražské letiště doporučujeme být na letišti 2,5 hodiny předem u evropských letů a tři hodiny u těch dálkových. Při odletech z českých regionálních letišť, tedy z Brna, Ostravy, Karlových Varů nebo Pardubic, pak mohou dorazit klasicky dvě hodiny předem,“ přidává pro CzechCrunch rady i Kateřina Pavlíková, tisková mluvčí Čedoku.

Cestovní kancelář v případě charterových letů doposud nezaznamenala komplikace při odbavení nebo samotných odletech, dojít mohlo jen k případnému mírnému zpoždění kvůli omezení služeb letového provozu nebo počasí.

„U poznávacích zájezdů nebo pobytů na míru využíváme i jiné dopravce a jejich pravidelné linky, tam jsme v několika případech zrušení letu řešili a hledali alternativní řešení. Charterové lety, které objednává cestovní kancelář zejména do dovolenkových destinací, jsou ale ovlivněny mnohem méně než pravidelné linky leteckých společností,“ doplňuje Pavlíková.

S přispěním ČTK.