Napětí ve světě roste, mluví se o finanční krizi a následně se zase situace mírní, spekuluje se o roli Spojených států v NATO… A do toho Severoatlantická aliance uzavřela dohodu, která má podstatně změnit způsob, jakým sbírá a zpracovává informace z bojiště. Jde o výsledek strategického partnerství s americkou firmou Palantir, která alianci dodá Maven Smart System (MSS). Za firmou stojí jeden z velkých podporovatelů amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Systém bude využívat generativní umělou inteligenci a velké jazykové modely, a to hlavně k analýze dat z dronů, satelitů a senzorů. Díky tomu by se NATO mělo umět rozhodovat mnohem rychleji než dosud. Systém má být plně funkční už během několika týdnů. Podle představitelů aliance šlo o jednu z nejrychlejších technologických dohod v její historii – celý proces od definování požadavků až po podpis smlouvy zabral pouhých šest měsíců.

„Jsme potěšeni, že můžeme spolupracovat se společností Palantir na zavedení MSS pro bojové jednotky. Tento systém přináší alianci špičkové AI schopnosti přizpůsobené moderním operacím,“ uvedl Ludwig Decamps, který má v NATO na starosti Agenturu pro komunikaci a informace.

Palantir už podobnou technologii poskytuje americké armádě a její nástroje se osvědčily například ve válce na Ukrajině, kde pomáhají analyzovat bojiště v reálném čase. AI systémy jako MSS jsou schopné vyhodnocovat fotky z bojiště, vyhledávat mezi nimi vzorce chování, označovat potenciální hrozby a v některých případech i navrhovat cíle.

Ruská invaze navíc ukázala, jak zásadní výhodu může přinést rychlé vyhodnocování dat z různých zdrojů – a právě v tom umělá inteligence exceluje. Systémy jako Maven už byly v praxi využity při detekci ruské techniky nebo plánování protiútoků. Čína i Rusko zároveň masivně investují do tzv. kognitivního válčení, kde má klíčovou roli právě AI.

Zpráva o nové dohodě s NATO potěšila investory. Akcie Palantiru krátce po oznámení posílily o více než pět procent. Firma má za sebou mimořádně úspěšný rok 2024, kdy byla nejvýkonnější společností v indexu S&P 500 a hodnota jejích akcií vzrostla o stovky procent. Letošní první čtvrtletí bylo rovněž silné, i když v březnu došlo k částečnému poklesu hodnoty kvůli nejistotě ohledně nových cel, navržených Trumpovou administrativou.

Zároveň ale dohoda Palantiru s NATO otevírá nové otázky. Firmu založila v roce 2003 čtveřice podnikatelů, nejvýraznější tváří je však miliardář Peter Thiel, spoluzakladatel PayPalu a dlouholetý podporovatel právě Donalda Trumpa. Co to může znamenat pro NATO, o jehož členech americký prezident například řekl, že je USA nebudou bránit, pokud nebudou posílat dostatečné příspěvky?

O Palantiru se začalo více mluvit v roce 2018, kdy firma přebrala projekt pro americkou armádu Maven poté, co se z něj stáhl Google kvůli silnému odporu svých zaměstnanců. Ti protestovali proti využití umělé inteligence pro vojenské účely a varovali, že technologie může vést k autonomnímu zabíjení bez lidského zásahu. Google proto svoji smlouvu s Pentagonem neprodloužil. Původní Maven byl zaměřen na analýzu obrazových dat z dronů, aktuální systém MSS pro NATO na tento koncept navazuje.

Palantir ale etické pochybnosti nezastavily a projekt převzal. V očích Thiela je právě ochota pracovat pro armádu otázkou vlastenectví. Kritici ale varují, že americká vláda dodnes nemá jasná pravidla pro využívání AI ve vojenských systémech.

Společnost navíc zůstává pod drobnohledem i kvůli svému geopolitickému vlivu. Její technologie využívá izraelská armáda při operacích v Gaze a během prvního Trumpova prezidentského mandátu spolupracovala s americkou imigrační službou na vyhošťování nelegálních přistěhovalců. V Evropě se firma dostala pod palbu kritiky například kvůli spolupráci s britským systémem zdravotnictví a otázkám ochrany osobních údajů.

Přes to všechno Palantir dál roste. Jeho CEO Alex Karp označuje firmu za pilíř nové éry a tvrdí, že „AI je nebezpečná – ale jediný způsob, jak čelit jejímu zneužití, je ji sám využít“.