Návrat do neromantického New Yorku. HBO chystá novou řadu kultovního seriálu Sex ve městě

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

sex-and-the-city-1

Foto: HBO

Čtyři ikonické hrdinky Sexu ve městě: Charlotte, Samantha, Carrie a Miranda

0Zobrazit komentáře

Sex ve městě není jen jedním z nejpopulárnějších seriálů, které HBO kdy vytvořilo, ale vlivnou součástí kultury počátku 21. století. Po původních šesti řadách, dvou rozpačitých filmech a neúspěšném spin-offu se vrátí na obrazovky ve své původní formě desetidílné sezóny. Své hrdinky přitom zastihne při náročném přechodu do druhé poloviny života.

Není za tím nic složitého. Streamovací služba HBO Max je sice obsahově zajímavá, ale zatím se jí kvůli ceně nebo absenci obrovského hitu typu The Mandalorian nedaří přitahovat tolik uživatelů jako v případě Disneyho či Netflixu. Proto se na tento rok chystá exkluzivní epizoda Přátel a ještě letos na jaře má začít i natáčení nových dílů ikonického Sexu ve městě.

Na druhou stranu je to i zajímavá tvůrčí příležitost, jak se s odstupem času podívat na jeden ze zásadních – a přinejmenším ve své době progresivních – seriálů počátku nového tisíciletí. Za více než dvacet let od jeho premiéry se výrazně proměnil jak New York samotný, tak fungování vztahů a jejich navazování.

sex-and-the-city-2

Foto: HBO

Sarah Jessica Parker v seriálu Sex ve městě

V roce 2019 ostatně po dvaceti letech vyšlo pokračování knižní předlohy seriálu, které nese název Is There Still Sex In the City? Autorka Candace Bushnellová se v ní k ikonickým postavám vrací v jejich padesátinách, tedy ve stejném období, v jakém by dnes byly hrdinky televizní verze. Ačkoliv se v knize objevují zcela nové charaktery, opět se ocitají ve světě komplikovaných moderních vztahů, kde technologie a vyšší věk přináší novou perspektivu i problémy.

Motivace vydat se do dnešního (ne)romantického života z pohledu žen k projektu přitáhla i Sarah Jessicu Parkerovou, avšak s tím rozdílem, že zásadní otázkou bude prosté: „Přemýšlím, kde jsou asi teď?“ V deseti půlhodinových epizodách odpověď dostaneme pro tři z původní čtveřice hrdinek, Kim Cattrallová alias Samantha se rozhodla k tématu už nevrátit.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Parkerová v rozhovoru s Entertainment Tonight v roce 2019 řekla: „Zajímá mě, kde jsou hrdinky seriálu dnes. Svět hodně změnily technologie a sociální sítě, o kterých se v Sexu ve městě zatím vůbec nemluvilo. Stejně vlivné jsou proměny v sexuální politice příchodem hnutí MeToo nebo TimesUp.“

Nová sezóna by tak mohla přinést další porci humoru a eskapád postav doplněných chytrým společenským komentářem. Totéž naznačuje vyjádření od HBO Max: „Série bude sledovat Carrie, Mirandu a Charlotte na cestě od komplikované reality života a přátelství ve třiceti k ještě komplikovanější realitě života a přátelství v padesáti.“

Původních šest řad Sexu ve městě se objevilo na přelomu nové éry společnosti, která vstupovala do 21. století se zrychlujícím se vývojem ekonomiky, technologií i postavení žen. Hned úvod první epizody seriál představil jako nový pohled na velké romantické příběhy v New Yorku – žádné už neexistují. Překonání některých společenských stereotypů a pokračující emancipace žen zároveň znamenala mnohem složitější orientaci v proměňující se době.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený SJP (@sarahjessicaparker)

Seriálu HBO se ducha doby podařilo skvěle vystihnout a do určité míry také předpovědět následující vývoj. Dnes je to, co se dělo ve vyšších kruzích New Yorku kolem roku 2000, považováno za normu po celém světě. Čtyři hrdinky navíc zajímavě vystihly archetypy moderních žen, provádějíc je radostmi i strastmi každodenního života.

Ačkoliv má Sex ve městě rozsah sitcomu a důležitou roli v něm hraje humor, ve skutečnosti je to docela jiný formát. Jednu z hlavních rolí například místo studiových kulis hraje skutečný New York a jeho nepřeberné množství lokací. Když se časté změny prostředí zkombinují s rychlým střihem, hudbou a svižnými dialogy o tom, kdo, kde, s kým a proč, výsledkem byl seriál, který i v dnešní době stále působí moderně.

sex-and-the-city-3

Foto: HBO

Nová řada Sexu ve městě se bude muset obejít bez Samanthy

V deseti nových epizodách bude zajímavé sledovat, jak se s uplynulými dvaceti lety poperou ať už z hlediska zpracování, samotných témat nebo navázání na dva obecně špatně hodnocené filmy. Možná vůbec nejzásadnější ale bude pro mnohé diváky návrat k oblíbenému seriálu bez Samanthy, jedné z jeho hlavních postav.

Sedmou řadu Sexu ve městě s podtitulem And Just Like That bude produkovat Michael Patrick King, jenž napsal všechny úvodní i závěrečné díly původních šesti sezón. Pozice výkonných producentek dostaly také Sarah Jessica Parkerová, Kristin Davisová a Cynthia Nixonová.

Nicolas Cage odkrývá dějiny nadávání. V novém vtipném seriálu na Netflixu vysvětluje vznik sprostých slov

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

cageswear

Foto: Adam Rose/Netflix

Nicolas Cage v seriálu History of Swear Words

0Zobrazit komentáře

Jedním ze způsobů, jak diváky nadchnout pro dokumentární sérii na nezvyklé téma, je spojit ho s nějakou hereckou hvězdou. Morgan Freeman tak má pořad o vesmíru Through the Wormhole, Jeff Goldblum má The World According to Jeff Goldblum o všem možném a Nicolas Cage má… pořad o dějinách nadávek. Jak jinak. Dějiny nadávání od Netflixu přitom s nevyhnutelným humorem nabízejí i zajímavé informace, o kterých jste dosud možná nevěděli.

Je jen shodou náhod, že pořad o nadávkách vyšel na nepříliš nadějném začátku roku, který následoval po jednom z nejhorších za dlouhou dobu? Nebo se služba, se kterou miliony lidí stále tráví karanténu, rozhodla poučit diváky o slovech, jež za posledních dvanáct měsíců pravděpodobně zaznívaly častěji než normálně? „A“ je asi správně, ale na tom nesejde. Důležitější je, že přišel ve správném čase.

Jak říká filmový kritik a jeden z expertů, kteří se v Dějinách nadávání objevují, právě v současné době se nám nevybíravá jazyková vyjádření hodí více než jindy. Novinka Netflixu poskytuje několik různých úhlů vysvětlení, jak jsme se k funkci slov jako „fuck“, „shit“, „bitch“ nebo „damn“ dostali. Někde nás provede malým kouskem dějin, někde zase psychologií a jinde slavnými citacemi s danými slovy.

Ve srovnání s češtinou, která z hlediska mluvy nevhodné do slušné společnosti patří snad k nejkvětnatějším na světě, je anglická zásoba sprosťáren poněkud chudá. Jejich historie je ovšem možná ještě o to poutavější, protože nahlíží do útrob jedněch z nejpoužívanějších a snad i nejvlivnějších individuálních slov na světě. Zaujmout ale může i ty, kterým anglická etymologie tolik nevoní.

cageswear2

Foto: Adam Rose/Netflix

Nicolas Cage v seriálu History of Swear Words

V Dějinách nadávání se totiž často objevují univerzální poznatky o tom, kde jsou v našem mozku sprostá slova uložena, jak se jejich používání liší od jiných nebo proč vůbec máme potřebu nadávat. Všechny informace jsou navíc prokládány (samozřejmě neslušnými) komentáři komiků nebo známých herců, jako je Jim Jefferies, Sarah Silvermanová, Nick Offerman či Nikki Glaserová.

Hlavní hvězdou je ale Nicolas Cage. Jeho mnohdy bizarně afektované herectví v kombinaci s nepopiratelným charismatem je pro pořad jako Dějiny nadávání ideální. V jednom momentě s kamenným výrazem vysvětluje eufemické spojení mezi ledovým čajem s cukrem a medem a neslušným označením pro výkal, v jiném nadává, jako by mu nevyšlo angažmá ve třetím Ghost Riderovi.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Z otřesných komiksových filmů, kde se Cage objevil, hlášky nezazní, vztah zábavy, umění a klení se ale dočká bohaté pozornosti. Například seznáme, že vedle jedné jazzové skladby ze 40. let se WAP od Cardi B ještě drží docela zpátky. Vzápětí se po takové informaci rozpoutá diskuze o feminismu, v jiné epizodě zase kognitivní vědec vysvětluje vztah mezi bolestí a úlevou sprostým zvoláním.

Dějiny nadávání od zjevné zábavy vycházející z diskutování o tom, kdo komu jak vynadal, pravidelně přechází k poněkud překvapivým komentářům a hloubce, jakou bychom od tohoto tématu nečekali. „Haha, Nicolas Cage nadává, to je povrchní sranda,“ řekneme si. Pak se ale začne mluvit o kulturní historii USA či proměnách rasových vztahů spojených s používáním sprostých slov v hudbě.

Jakmile se přejde k serióznějším částem, vtípky a obhroublé komentáře komiků dokonce začnou působit trochu rušivě. Diskuze v žádném momentě několika dvacetiminutových epizod nesklouzává k vážnému akademismu, na druhou stranu se dozvídáme zajímavé souvislosti. Možná nám některé z nich poslouží i jako způsob, jak několik sprostých slov propašovat do jinak slušné společnosti.

Nadávky mají zkrátka mnohem zajímavější pozadí, než se může zdát. Jak v nové dokumentární sérii Netflixu říká sám legendární Nicolas Cage, vlastně dokáží „vystihnout kompletní rozsah lidských emocí“. Jako takovým jim bezesporu přísluší pozornost přesahující pouhé zasmání se nad společenskými faux pas.