Navštívili jsme Temelín a podívali se tam, kam se nedostanou běžní zaměstnanci. Jaderná elektrárna je ve virtuální realitě

Eliška NováEliška Nová

Uvnitř temelínské chladící věže. Nahoře je dechberoucí výhled na jižní Čechy

Foto: ČEZ

Uvnitř temelínské chladicí věže. Nahoře je dechberoucí výhled na jižní Čechy

0Zobrazit komentáře

„Vstupujete do kontrolovaného pásma, do místa s potenciální radioaktivitou. Je tedy nutné se převléknout,“ říká průvodce po jaderné elektrárně Temelín a sám s převlékáním začne. Vyměnit musí celý mundúr. Pozorovatele se to netýká, tentokrát tady totiž je i není. ČEZ připravil pro zájemce naprosto unikátní prohlídku elektrárny. A to skrze virtuální realitu. Stačí tedy zůstat za stolem a nasadit si brýle. Měnit mundúr netřeba.

Vlastně to tak trochu připomíná teleport ze science fiction, který vás okamžitě přenese na jiné místo. Pokud by někdo čekal dojem jen jako z 3D kina a nad technologií ohrnul nos, ať vyčká. Zážitek je to mnohem komplexnější. Působí totiž v zásadě tak, jako by se člověk během okamžiku skutečně přemístil do místa, které tak důvěrně zná. Alespoň tedy zvenku díky typickým obrovským věžím.

Opravdu je tak možné se například rozhlédnout. Hezky všude okolo, nahoru i dolů. Otočná židle doporučena, protože vidět je kolem dokola v 360 stupních. „Z ostatních elektráren, třeba vodních, víme, že právě možnost vidět reálný provoz na vlastní oči je to, co v lidech buduje pozitivní vztah k dané technologii. Rozhodně je to tedy podle nás skvělý způsob propagace,“ líčí pro CzechCrunch vedoucí informačních center společnosti ČEZ Kateřina Bartůšková.

V případě jaderné elektrárny to ale není tak jednoduché. Jen tak sem vpustit školy nebo širokou veřejnost není dost dobře možné. Minimálně do části elektrárny, kde je reaktor, se jednoduše obyčejný smrtelník nedostane. „Snažíme se jádro propagovat přímo na místě, proto jsou v Temelíně i v Dukovanech informační centra. I tam jsme ale doteď mohli ukazovat jen fotky, videa nebo modely a to se samozřejmě reálné prohlídce nikdy nevyrovná. Právě nemožnost návštěvy přitom budí pocit, zda tam něco neskrýváme nebo se tam nenachází něco nebezpečného. Prohlídka pomocí virtuální reality lidi ujistí o opaku,“ vysvětluje Bartůšková.

Nesete jiný stativ? Neexistuje

Brýle od společnosti Brainz Immersive berou lidi i na taková místa, jako je například primární okruh. „Tady je srdce jaderné elektrárny, jaderný reaktor. Stěny tu mají metr dvacet, jsou z železobetonu a celý prostor je hermeticky uzavřený. Reaktor je 36 metrů vysoko,“ říká průvodce na prohlídce. Takže ano, dostanete se i k reaktoru. Nebo aspoň ti, kdo se rozhodnou navštívit temelínské infocentrum a objednají se na prohlídku. Brýle jsou k dispozici pouze tam.

Zájemce by příliš dlouhá cesta na jih neměla odradit. Zážitek je to vskutku ohromný. Když se člověk ocitne přímo uprostřed těch typických obrovských věží, které jsou mimochodem chladicí, je úplně jedno, že není fyzicky uvnitř. „Bílá oblaka, která vidíte odcházet z věží, jsou čistá vodní pára a malé kapičky vody,“ vysvětluje průvodce. Brýle mají především tu výhodu, že návštěvníka zavedou nejen dolů do chladicí věže, ale vytáhnou ho skrze ni až nahoru, jako by se ocitl v horkovzdušném balonu.

Jaderná elektrárna Temelín

Foto: ČEZ

Návštěva jaderné elektrárny Temelín ve VR

A to je přímo dechberoucí. Z obrovské šedé věže se najednou ocitnete nahoře nad krajinou. Kam se hrabe rozhledna. Vidíte nebe, oblaka, velký oblak páry u vedlejších věží. Na dlani, všude dokola jsou nádherné jižní Čechy. A pokud by i tohle bylo málo a do Temelína zamířil někdo, kdo je spíše technický typ, návnadou může být povídání o štěpné reakci, bazén s použitým jaderným palivem nebo velín.

„Podívat se na zajímavá místa může opravdu každý bez ohledu na věk nebo vztah k energetice. Vše je samozřejmě zdarma,“ líčí Bartůšková s tím, že v budoucnu by chtěli brýle přinést také do škol nebo k lidem, kteří se kvůli handicapu do jaderné elektrárny vypravit nemohou.

Ovšem pozor, kromě toho, že to může být opravdu velký zážitek, se citlivějším zájemcům o prohlídku může udělat trochu špatně. Je to zhruba stejný pocit, jako když jedete v autě a při čtení se vám dělá zle. Dá se to ale vydržet. Prohlídka trvá kolem dvaceti minut.

„Občas se stane, že si někdo stěžuje na lehkou nevolnost, proto jsme prohlídku koncipovali tak, aby divák po celou dobu seděl v našem temelínském kinosále. To by mělo nepříjemné pocity eliminovat. Pokud člověk sedí, neotáčí prudce hlavou a má pod rukama pevné opěrky, kterých se může chytit, většinou nepříjemný pocit za pár sekund odezní,“ ujišťuje Bartůšková.

temelin-regular

Foto: ČEZ

Jaderná elektrárna Temelín

Zpřístupnění podstatné části elektrárny nebylo jen tak. Všechny záběry bylo nutné nejdříve konzultovat s bezpečnostními útvary. Některé ochranné prvky jsou záměrně z videa vynechány. Co se ale technologií týče, ty návštěvník v brýlích uvidí bez cenzury. Na otázku, zda se ale přece jen taková prohlídka nedá zneužít, Bartůšková říká: „Útok na jaderku určitě nedoporučujeme. Stále platí, že jde o nejstřeženější místo v republice a nikdy nikoho nenapadlo vrhnout se za plot elektrárny. To by končila veškerá legrace.“

Nejnáročnější bylo na pořízení záznamu pro virtuální realitu vyřízení všech povolení, protože každý člověk, ale i každý předmět, který vstupuje do prostorů elektrárny, musí být nahlášen a projít všemi možnými kontrolami. „Pak už to nelze měnit, takže pokud nahlásíte nějaký typ stativu a přinesete jiný, máte smůlu,“ vypráví Bartůšková s tím, že uchycení kamer předcházely diskuze filmařů s pracovníky bezpečnosti. I kvůli tomu, že pokud by se něco stalo a kamera či cokoli jiného například v reaktorovém sále spadla do bazénu s použitým palivem, znamenalo by to mnohamilionové škody. „Ochrana elektrárny je vždy na první místě a vše se jí musí podřídit. Pro filmaře to byl, myslím, někdy docela oříšek, jak najít ten nejlepší záběr a zároveň vyhovět všem bezpečnostním požadavkům,“ říká vedoucí návštěvnických center.

Nejcennějším záběrem je patrně ten do reaktorového sálu, protože se sem nedostane ani většina zaměstnanců elektrárny. Podle Bartůškové dokonce platí, že ti, kdo sem přístup mají, sem nemůžou každý den, musí čekat na takzvanou odstávku. I tak je ale při běžných prohlídkách nejčastější dotaz na chladicí věže – a to jaký mají počet nožiček. Pravděpodobně tak právě věže ve finále udělají větší dojem než samotný reaktor.

Zaujme ale i konec videoprohlídky, respektive odhlášení průvodce: „Já se s vámi loučím, ČEZ!“ Zda jde o pozdrav, kterým se zdraví všichni zaměstnanci ČEZu, se dozvíte v jaderné elektrárně. O důvod víc, proč ji navštívit.

Diskuze (0)

Novinka

Anonym