Nebýt Asics, není Nike. Válečný veterán stvořil tenisky, jejichž tátovský vzhled baví i po letech
Za poslední rok se hodnota Asics zdvojnásobila, přitom nic převratného nenabízejí. Jenže maratonci a fanoušci streetwearu je milují.
Podnikat s teniskami ve válkou zdevastovaném Japonsku nebylo koncem čtyřicátých let minulého století vůbec snadné, i přesto se do toho ale Kihačiro Onitsuka pustil – a stvořil značku, kterou si zamiloval i Bruce Lee v jednom ze svých nejslavnějších filmů. Mnozí ani neví, že právě díky ní vzniklo Nike, aby ji o několik let později žalovalo. Dnes patří Asics ke kultovním výrobcům sportovních bot, jehož hodnota nabírá na síle. A jak se ukazuje, značku ženou vzhůru hlavně běžci, byť japonské sneakers působí atraktivně i na nohou městských nomádů.
Kihačiro Onitsuka ve svém rodném městečku Kobe začal v roce 1949 původně šít boty určené pro basketbalisty, později ale pochopil, že větší potenciál se skrývá spíše v běžecké obuvi. Pár let nato vyrukoval s prvními modely pro maratonce, aby v polovině padesátých let přišel mimo jiné s variantou pro wrestlery, na které navázaly univerzální sportovní tenisky, díky nimž se z Asics stala značka světových rozměrů.
Aby se tak stalo, musel japonský podnikatel a válečný veterán přijít se siluetou, která by firmu proslavila – a ideálně s ní zaujala i americký trh. V roce 1966 proto Asics, které se tehdy ještě jmenovalo Onitsuka Tiger, představilo tenisky s názvem Mexico 66. Šlo o nízké kecky pro olympioniky a vůbec první model s ikonickými překříženými pruhy. Navíc byly v dokonale zářivé žluté barvě, pro kterou se staly snadno rozpoznatelné.
Jednalo se o velký hit, dokonce natolik zásadní, že je obouval i bojový umělec a herec Bruce Lee v jednom ze svých nejslavnějších snímků Hra smrti. Mnohem později je nazula i americká herečka Uma Thurman ve vraždící filmové sérii Kill Bill. Pro byznysový vývoj firmy byly ale mnohem zásadnější začátky šedesátých let, kdy se okolo Onitsukova podniku začal motat muž jménem Phil Knight, spoluzakladatel Nike.
Málokdo ví, že Asics a Nike mají společnou historii – a nebýt japonské značky, největší sportovní společnost planety by třeba ani nevznikla. Byl to totiž právě Knight, který se po ukončení studií na Stanfordově univerzitě vydal do Japonska, jelikož ho zaujal design tamních tenisek. Poté se stal obchodním partnerem firmy a měl za úkol distribuovat boty ve Spojených státech, což se mu jistý čas dařilo. Jenže pak přišly problémy.
Jakmile Knight pochopil, co obnáší podnikat v oblasti sportovní obuvi, založil v roce 1964 se svým parťákem Billem Bowermanem vlastní společnost Blue Ribbon Sports, ze kterého se později stalo Nike. I přes vznik nové firmy byly vztahy obou podnikatelů dobré a vzájemně si pomáhali, zlom nastal v momentě, kdy Nike navrhlo ikonický model Cortez, jehož design byl inspirovaný právě teniskami z Japonska.
Obě firmy chtěly tento název a vzhled využívat, což vedlo k tomu, že Nike nakonec Onitsukovův podnik zažalovalo. Lépe to dopadlo pro Američany, kteří si z tohoto sporu odnesli přes milion dolarů a výsadu používat pojmenování i design slavných cortezů. Budoucí Asics to ale nijak zásadně neovlivnilo, naopak se začalo více soustředit na výrobu dalších sportovních siluet, které mu pomáhaly v růstu.