Možná už by lidé dnes znali antilopu Derbyho jen z obrázků v knížkách, nebýt několikaletého úsilí České zemědělské univerzity. Zdejší odborníci se tomuto ohroženému druhu začali věnovat už před pětadvaceti lety. V Senegalu, posledním přirozeném útočišti těchto zvířat, nyní otevřeli novou výzkumnou stanici. Cílem je dostat počet antilop aspoň na 500 jedinců, tehdy by měl být zajištěn genový tok druhu.

Antilopa Derbyho je největší antilopou na světě. Vyznačuje se spirálovitě stočenými rohy, které dorůstají do neuvěřitelných 120 centimetrů. Západní poddruh tohoto zvířete žije v přírodě pouze v národním parku Niokolo Koba, který se nachází právě v Senegalu, a patří k nejohroženějším druhům na zemi vůbec.

Právě v parku Niokolo Koba, který má rozlohu devět tisíc kilometrů čtverečních, vznikla nyní výzkumná stanice, kterou budou v boji o záchranu zvířete využívat čeští vědci. „Pro nás jde o strategické místo. Strážní kemp Assirik, kde nyní stojí nová výzkumná stanice, je nejbližším místem od posledního zdokumentovaného výskytu antilop Derbyho na světě,“ říká k tomu Karolína Brandlová z Fakulty tropického zemědělství na České zemědělské univerzitě, která je zároveň předsedkyní spolku Antelope Conservation. Podle ní je otevření této základny klíčové, a to především proto, že nikde jinde v přírodě už tuto majestátní antilopu není možné najít.

Nejde přitom o jedinou ohroženou antilopu. Dohromady existuje kolem devadesáti druhů těchto sudokopytníků, ohroženo je přitom mnoho z nich. Na vině je především ztráta přirozeného prostředí, ale také lov. V přírodě jsou přitom antilopy důležité, ovlivňují rozmanitost rostlinných druhů a šíří jejich semena. Utváří také prostředí pro hmyz, ptáky či drobné savce. Jsou rovněž přirozenou kořistí pro šelmy a přispívají tak k jejich přežití.

Foto: ČZU

+9

Stanice má v dalších letech pomoci k většímu poznání zvířete, nejen antilopy, ale ohrožených druhů obecně. „Zbudovali jsme tu pět betonových platforem, na kterých budou stát stany pro výzkumníky. Pořídili jsme satelitní telefon, GPS a solární panel, který je potřebný pro chod základny. Zároveň jsme vylepšili sociální zázemí a přístup k vodě,“ dodává vedoucí projektu Panthera Senegal Chele Martinez. Zázemí je tak připravené například na to, aby sem mohlo jezdit vícero vědců a také studentů z celého světa. Ostatně sama Brandlová se antilopám Derbyho začala věnovat už při studiu.

Za dobu, co čeští vědci v Senegalu působí, se počty zvířat podařilo navýšit. Ještě před pár lety jich tu vědci napočítali kolem 160, dnes už je jich tu zhruba 250. Zároveň odborníci stojí za různými ekologickými studiemi, za instalovanými fotopastmi v terénu i vzděláváním místních obyvatel. Za 25 let, co program funguje, poznali tuto největší antilopu velmi dobře, a tak také poskytují poradenství pro chovy v přírodních rezervacích, stejně jako v evropských zoologických zahradách.

Před sedmi lety pak vědci uspořádali také velké letecké sčítání zvěře v senegalském národním parku. „V rámci posledního leteckého sčítání jsme bohužel žádné Derbíky v parku nezaznamenali. Z fotopastí, které jsou umístěné na různých místech národního parku, naštěstí data máme. Díky tomu můžeme odhadnout, že populace antilop Derbyho se pohybuje v řádu dvou set jedinců. Tím, že je Niokolo posledním místem výskytu největších antilop světa, je to velmi křehké číslo,“ líčí Pavla Hejcmanová, profesorka tropické ekologie a zemědělství.

Nyní se chtějí čeští vědci zaměřit právě na analyzování dat z fotopastí. V plánu je umístit ještě další, a to přímo tam, kde se antilopy běžně vyskytují. Skupina se pak antilopy snaží poznávat i díky sběru trusu, ze kterého může analyzovat informace o stavu populace. Zrovna tak ale odborníci sbírají v senegalském národním parku také trus lví, a to proto, aby zjistili, jak moc jsou antilopy pro krále zvířat preferovanou kořistí. Ani ti tu před pár lety nebyli. Díky tomu, že se podařilo částečně zarazit pytláctví, objevili se tu i další velcí savci. Kromě lva také buvol, buvolec nebo další antilopy – koňské.

V budoucnu by pak vědci rádi antilopám dali satelitní obojky, díky kterým se dají sbírat další data o pohybu jednotlivých zvířat. K tomu ale potřebují sponzora. Na nově otevřenou výzkumnou stanici nyní přispělo ministerstvo zahraničí i velvyslanectví Česka v Senegalu. Pomohla také spolupráce s místní ochranářskou organizací Panthera Senegal.

„Do Senegalu jezdím od roku 2000 a vidím ten vývoj. Jak se mění řízení parku, motivace místních strážců, fauna, ale i podmínky, v jakých mohou vědci a ochranáři pracovat. Niokolo je domov mnoha jedinečných druhů,“ uvádí Hejcmanová.

Česká zemědělská univerzita stojí ale také za tím, že se v Senegalu antilopa Derbyho chová také ve dvou rezervacích Fathala a Bandia. V roce 2000 přitom druhou z nich – s pěti samicemi a jedním samcem – založili studenti spolu s vědeckými pracovníky. Nyní je v obou zařízeních zhruba stovka kusů. Nebýt toho všeho, tento druh by patrně vyhynul.