V běžném světě má zaměstnávání vězňů velmi tradiční charakter a ve snaze udržet u trestanců základní pracovní návyky se většinou zaměřuje na klasické činnosti jako úklid, pomocné práce v kuchyni nebo řemeslnou výrobu. U části odborníků v tomto ohledu vyvstává otázka, zda je v dnešní době tento přístup vhodný a trestance opravdu ideálně připraví na návrat do dnešního technologiemi prošpikovaného světa.

Zmodernizovat tento přístup a vězně lépe připravit na život na svobodě proto nyní zkouší finský startup Vainu, který uzavřel spolupráci se dvěma finskými věznicemi, jejichž trestanci pro startup během odpykávaní svého trestu pracují. Cílem Vainu je za pomoci umělé inteligence sestavit rozsáhlou databázi společností a kontraktorů a vzájemně je automaticky propojovat. Pro to, aby databáze fungovala správně, je potřeba, aby algoritmus dokázal perfektně rozeznat psaný text a například ve větě zmiňující slovo „Apple“ rozpoznal, zda se v daném kontextu jedná o technologickou společnost, nebo ovoce.

Pro anglické texty startup využívá brigádníky najaté přes tržiště prací Mechanical Turk od Amazonu, kteří jednotlivé věty ručně třídí a umělé inteligenci dávají podněty, na základě kterých se zlepšuje. Problém ovšem nastává v případě, kdy se necelých šest let starý startup snaží podobný přístup aplikovat do své mateřské finštiny. Rodilých Finů, kteří by byli ochotni takovou práci provádět, přeci jen tolik není.

Finský startup Vainu začal najímat vězeňskou pracovní sílu

Právě v ten moment tvůrci startupu přišli s myšlenkou využít na trénování umělé inteligence vězeňskou pracovní sílu. Protože firma shodou náhod sídlí ve stejné budově jako finský úřad pro trestní sankce, slovo dalo slovo a mezi finským technologickým startupem a dvěma věznicemi v Helsinkách a Turku vznikla intenzivní spolupráce. Zástupci Vainu následně do věznice dopravili přibližně 10 počítačů, na kterých nyní necelá stovka vězňů střídavě vykonává výše placenou práci a jednotlivá data označuje.

„Měli jsme k dispozici pouze jednoho člověka, který byl schopen potřebná data třídit ve finštině. Věděli jsme, že to není dost, a tak jsme si prostě jednoho dne řekli, co kdybychom využili vězeňskou pracovní sílu? Situace ulehčil i fakt, že finská správa věznic sídlí ve stejné budově jako my,“ řekl pro magazín The Verge zakladatel startupu Tuomas Rasila. Podle něj přijaly věznice spolupráci i proto, že k této činnosti není potřeba nic jiného než počítač, což zajišťuje na pracovišti větší bezpečnost, než když by měli vězni po ruce například krumpáče nebo motyky.

Helsinki

Na vězeňském úřadu je, aby odměny, které v nákladech finský startup vyjdou podobně jako v případě platformy Amazon Mechanical Turk, jednou za čas mezi vězně rozdělila a na konkrétní úkon vybrala vždy ty nejvhodnější. Právě zde se ale nabízí otázka etičnosti. Platformy jako Amazon Mechanical Turk totiž ve světě sklízejí kritiku za poměrně drsné vykořisťování lidí, kteří například kvůli složité životní situaci, vykonávají podřadné a mizerně placené online brigády.

Dle statistik, které přinesl magazín The Atlantic, se průměrná mzda v některých případech pohybuje okolo 2 dolarů za hodinu, v přepočtu 45 korun. Otázkou tak zůstává, zda se finský startup tímto krokem opravdu snaží vězně lépe připravit na budoucí život na svobodě, nebo spíše jen pod záminkou dobré věci hledá levnou pracovní sílu. Názory lidí se v tomto případě budou bezpochyby lišit.