Nechtěli koukat sousedům do talíře. A tak si postavili rodinný dům, který má dvě odlišné tváře

Zatímco z jedné strany dům působí relativně standardně, z druhé se jeho dvě hmoty větví a svírají ostrý úhel. Tím bylo zajištěno co největší soukromí.

rozvetveny-dum5

Foto: Tomáš Slavík

Dům, který má dvě tváře

0Zobrazit komentáře

Krásná příroda a tradiční ráz obce ovlivnily vzhled novostavby, která není jen tak nějaká. Dům v obci Klokočná jižně od Prahy se ve snaze vyhnout výhledu k sousedům větví podobně jako koruny stromů, které jej obklopují. Objevte více příkladů zajímavé architektury v našem pravidelném newsletteru Arch, k jehož odběru se můžete přihlásit v boxu níže.

Ukazujeme to nejzajímavější ze světa architektury a co se nejen v Česku staví.

Newsletter Arch | Poslední vydání

Zatímco z jedné strany působí dům relativně standardním dojmem a od ostatních jej odlišuje především výrazný vikýř se zelenkavým rámováním, z druhé strany popírá tvary současných rodinných domů a hledá inspiraci v historické tradici.

Novostavba má totiž dvě hmoty, které vzájemně svírají ostrý úhel. Zatímco jedna je vidět při příjezdu po obecní cestě, druhá je za ní ukrytá a v plné kráse se odkrývá až při pohledu ze zahrady. Díky tomuto řešení se autorům návrhu ze studia Chrama podařilo vyvolat dojem, že je celá stavba menší než ve skutečnosti.

Dalším benefitem je fakt, že k vedlejšímu domu směřuje pouze jedno z oken, zatímco ostatní se přímému výhledu na sousedy vyhýbají. „Hlavně ale mají hmoty díky tomu spíše podlouhlou a úzkou vesnickou proporci, nikoliv jaksi ‚rozkročenou‘, jakou mívají v současnosti převážně stavěné domy. Svažitost pozemku pak přispívá k tomu, že z pohledu od obecní cesty je hmota do terénu zapuštěna, takže odsud působí nižší,“ dodávají architekti.

Návrh domu taktéž reaguje na co možná největší hospodaření se zdroji. Architekti se zaměřili především na omezení přehřívání domu během letních měsíců. Jižní průčelí otočené k ulici proto nemá téměř žádné otvory.

Dům také využívá systém stínění prostřednictvím zastřešeného zápraží, což zajišťuje i větší soukromí. Stínění řešené dřevěnými latěmi zároveň vytváří kontrast k bílému plášti domu, stejně jako rámování některých oken onou zelenkavou barvou.

O regulaci teploty uvnitř domu se stará také stropní chlazení umístěné v podkroví, které napájí i fotovoltaické panely na zastřešeném zápraží. Dům má navíc vyladěné vodní hospodaření, kdy v co možná nejvyšší míře pracuje s dešťovou vodou. Tam, kde je to možné, je voda z obecního vodovodu využívána až na posledním místě.

Interiéry jsou pojaty jednoduše, převládají v nich kombinace bílé barvy na stěnách a stropech s kresbou světlého dřeva na podlahách a některých kusech nábytku. V kontrastu ke světlým tónům se však objevují i černé detaily.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Přeprogramovaný panelákový byt, levitující vila či kamenný dům. Vybíráme nejlepší architekturu roku

Nejlepší vila, rodinný dům či panelákový byt letošního roku? Vybrali jsme pro vás nejzajímavější architektonické projekty, o kterých jsme letos psali.

arch

Foto: Václav Novák / Filip Šlapal / BoysPlayNice

Co z architektury nás letos nejvíce zaujalo?

0Zobrazit komentáře

Letošní rok je téměř u konce a i tentokrát přinesl řadu zajímavých architektonických projektů, které se svou kvalitou a pojetím vymykají. Ať už se jedná o interiéry bořící zaběhlé normy, rodinné domy plné pohodlí či chaty a chalupy, na jejichž navrhování šli architekti od lesa.

Vila

V mírně se vlnící krajině plné vinohradů a malebných vesniček vyrostl dům, který se stal vysněným místem pro život tříčlenné rodiny a jejích dvou psů. Jeho podobu definoval osvícený přístup investorů. Ti našli s architekty společnou řeč a na pozemku v Modrých Horách v Jihomoravském kraji vybudovali i s pomocí VR technologie místo k životu, které nedělá rozdíl mezi tím, co je venku a co uvnitř.

Rodinný dům

Sto padesát let hleděl na nedaleké šumavské kopce kamenný dům s jedinečným charakterem. Pak přišel nápad vdechnout mu nový život prostřednictvím rekonstrukce. Nešlo však o citlivý zásah probouzející jeho historickou tvář. Naopak, záměrem bylo proměnit jej v moderní stavbu. Kamenné zdivo bylo překryto vrstvou žluté omítky a veškeré historii byl vlepen políček v podobě plastových oken. Naštěstí nový majitel objektu měl víc rozumu a rozhodl se vytěžit maximum z jeho původní podoby.

Chata

V Praze leží zahrada s řadou vzrostlých stromů a tajuplných zákoutí, které dávají zapomenout, že je člověk stále přítomen v metropoli. Majitelé pozemku bydlí v bytě jen kousek odtud, a přesto se jim ze zahrady nikdy nechce. Nechali si proto od architektů navrhnout zahradní pavilón, který se stal netradičním útočištěm s náručí otevřenou okolní zeleni.

Chalupa

Být správcem lyžařského střediska vyžaduje neustálou přítomnost na svahu. V Horní Malé Úpě se rozhodli tuto potřebu vyřešit zcela novým objektem, který dostal jméno Bučina. Správce se z něj může celoročně kochat nádhernými výhledy na Sněžku a okolí.

Interiér

Někdy se pustí do opravy rozpadlé venkovské usedlosti, jindy do městského bytu na náměstí. Když architekti předělávají vlastní domov, bývá to podívaná. Ne vždy ale bydlí v rodinných domech nebo drahých vinohradských bytech. Může to být taky v paneláku.

Veřejná stavba

Každý, kdo sbírá automobily, ví, jak je někdy obtížné najít pro ně to správné ustájení. Musí být suché, dobře zabezpečené a zároveň co nejlépe přístupné. Pro Radka Dvořáka bylo hledání o to náročnější vzhledem k rozsáhlosti jeho sbírky. Rozhodl se ji proto garážovat v bývalé sklárně. Tento záměr se však vymknul kontrole, díky čemuž v Lučanech v Jizerských horách vzniklo automobilové muzeum, za které by se nestyděli nikde ve světě.

Příběh

Na severu Čech lze narazit na spoustu nádherných budov s pohnutým osudem, kvůli kterému dnes stojí opuštěné a chátrající. Lesní vila Heinricha Liebiega ukrytá v kopcích nad Libercem je však v tomto kraji jedinečná. Objekt vybudovaný po vzoru francouzských zahradních zámků desítky let čeká na své znovuoživení, ke kterému má dnes blíže než kdy dřív. Plány s ním má Lukáš Pytloun, majitel jednoho z největších hotelových řetězců v Česku.

První z trojice odvážných

Architekt Martin Sladký se rozhodl v domě navrženém pro sebe a svou rodinu spojit tradiční tvary se zcela originálním řešením detailů. Nechybí fasády z umělého trávníku, štít jako tmavé zrcadlo se svítícím křížem či fasáda z keramických parket.

Druhý odvážný

Nedaleko Berounky vznikl atypický rodinný dům, do kterého se vstupuje výtahem. Kvůli složitosti pozemku, na kterém stojí, byl totiž vztyčen na železobetonových pilířích, aby měli majitelé co nejlepší výhledy i maximum slunce.

Třetí odvážný

Nic tu nepřekáží, nic tu není navíc, nic tu nevytváří pocit, že by byt na Praze 9 patřil konkrétní osobě. Investorka chtěla čisté a moderní prostředí, ve kterém může bydlet se svými dětmi možná až asketickým způsobem života. Šlo především o racionalitu prostoru a svobodu, kterou může nabízet.