Nechtěli koukat sousedům do talíře. A tak si postavili rodinný dům, který má dvě odlišné tváře

Zatímco z jedné strany dům působí relativně standardně, z druhé se jeho dvě hmoty větví a svírají ostrý úhel. Tím bylo zajištěno co největší soukromí.

rozvetveny-dum5

Foto: Tomáš Slavík

Dům, který má dvě tváře

0Zobrazit komentáře

Krásná příroda a tradiční ráz obce ovlivnily vzhled novostavby, která není jen tak nějaká. Dům v obci Klokočná jižně od Prahy se ve snaze vyhnout výhledu k sousedům větví podobně jako koruny stromů, které jej obklopují. Objevte více příkladů zajímavé architektury v našem pravidelném newsletteru Arch, k jehož odběru se můžete přihlásit v boxu níže.

Ukazujeme to nejzajímavější ze světa architektury a co se nejen v Česku staví.

Newsletter Arch | Poslední vydání

Zatímco z jedné strany působí dům relativně standardním dojmem a od ostatních jej odlišuje především výrazný vikýř se zelenkavým rámováním, z druhé strany popírá tvary současných rodinných domů a hledá inspiraci v historické tradici.

Novostavba má totiž dvě hmoty, které vzájemně svírají ostrý úhel. Zatímco jedna je vidět při příjezdu po obecní cestě, druhá je za ní ukrytá a v plné kráse se odkrývá až při pohledu ze zahrady. Díky tomuto řešení se autorům návrhu ze studia Chrama podařilo vyvolat dojem, že je celá stavba menší než ve skutečnosti.

Dalším benefitem je fakt, že k vedlejšímu domu směřuje pouze jedno z oken, zatímco ostatní se přímému výhledu na sousedy vyhýbají. „Hlavně ale mají hmoty díky tomu spíše podlouhlou a úzkou vesnickou proporci, nikoliv jaksi ‚rozkročenou‘, jakou mívají v současnosti převážně stavěné domy. Svažitost pozemku pak přispívá k tomu, že z pohledu od obecní cesty je hmota do terénu zapuštěna, takže odsud působí nižší,“ dodávají architekti.

Návrh domu taktéž reaguje na co možná největší hospodaření se zdroji. Architekti se zaměřili především na omezení přehřívání domu během letních měsíců. Jižní průčelí otočené k ulici proto nemá téměř žádné otvory.

Dům také využívá systém stínění prostřednictvím zastřešeného zápraží, což zajišťuje i větší soukromí. Stínění řešené dřevěnými latěmi zároveň vytváří kontrast k bílému plášti domu, stejně jako rámování některých oken onou zelenkavou barvou.

O regulaci teploty uvnitř domu se stará také stropní chlazení umístěné v podkroví, které napájí i fotovoltaické panely na zastřešeném zápraží. Dům má navíc vyladěné vodní hospodaření, kdy v co možná nejvyšší míře pracuje s dešťovou vodou. Tam, kde je to možné, je voda z obecního vodovodu využívána až na posledním místě.

Interiéry jsou pojaty jednoduše, převládají v nich kombinace bílé barvy na stěnách a stropech s kresbou světlého dřeva na podlahách a některých kusech nábytku. V kontrastu ke světlým tónům se však objevují i černé detaily.