Zatímco bez ropy či zlata jsme schopni přežít, bez vody nikoliv. I to je důvod, proč by se časem mohla stát voda dražší komoditou než zlato a jeho černá varianta. Voda se z naší planety ztrácí a již nyní je její nedostatek důvodem úmrtí i násilných střetů. Dystopické budoucnosti se tak snaží zabránit řada projektů, které hledají způsob, jak pomoci tam, kde je vody kritický nedostatek. Jedním z nich jsou i vodní kolektory společnosti Zero Mass Water, které jsou schopny sbírat vodu ze vzduchu i v těch nejvyprahlejších oblastech.

Voda je základní stavební kámen všeho živého, co na naší planetě můžeme najít. Bez ní by se z modré planety plné rostlinných a živočišných druhů stala jen další šedá, horninami pokrytá hrouda pohybující se vesmírem. Život bychom na ní hledali jen těžko. I přesto si málokdo uvědomuje, jak je voda vzácná, a mnozí jsou lhostejní vůči faktu, že o ní pomalu přicházíme.

Nám, obyvatelům střední Evropy, se sice může zdát, že je vody všude okolo dostatek, ovšem kvůli jejím nerovnoměrným zásobám představuje nedostatek vody již nyní v některých oblastech skutečně závažný problém, který se bude i nadále prohlubovat.

Problém závažnější, než by se mohlo zdát

Spotřeba vody roste s tím, jak roste světová populace. S tím souvisí rozmach stavebního, výrobního i potravinářského průmyslu, které mají za úkol nově přibývající zástupce lidského druhu živit, šatit a dávat jim střechu nad hlavou. Zatímco dnes žije na naší planetě přibližně 7,8 miliardy lidí, v roce 2050 by se toto číslo mělo zvýšit na 10 miliard.

Již dnes nemá přístup k čisté vodě přibližně 844 milionů lidí, což je asi jeden člověk z devíti, jak informuje The Guardian. Každý rok zemře v důsledku nedostatku čisté vody a špatné hygieny asi 300 tisíc dětí ve věku do pěti let. Nedostatek vody však může mít i následky, které nám nemusí přímo docházet.

Nedávná studie dokazuje, že nedostatek vody byl jedním z hlavních spouštěčů situace, která v současné době panuje v Sýrii. V roce 2006 zastihlo tuto blízkovýchodní oblast sucho, při kterém uhynulo téměř 85 % domácího dobytka. To přinutilo přibližně 1,5 milionu zemědělců opustit pastviny a sestěhovat se do měst, což vedlo ke vzniku sociálních nepokojů, které prohloubily občanskou válku a ta vedla k uprchlické krizi.

I náš problém

Mohlo by se zdát, že nedostatek vody se týká především oblastí rovníku a Blízkého východu, popřípadě rozvojových zemí, ovšem jak je vidět, nedostatek vody může vyvolat i další krize spojené s migrujícími osobami. A v konečnému důsledku tak může ovlivnit i situace v České republice.

Sucho už ostatně naši zemi výrazně trýzní. Půdní sucho trápilo v létě minulého roku až 42 % českého území. Přicházíme o zásoby podzemní vody a jak informoval iRozhlas, momentálně nám chybí přibližně 200 až 300 litrů vody na jeden metr čtvereční. Nedostatek vody v Česku se projevuje především v oblasti průmyslu a v konečném důsledku i na kvalitě života místních obyvatel, nikoliv na dostupnosti pitné vody.

Situace ale ještě není ztracena. Jednoho dne by mohl mít svůj vlastní zdroj pitné vody v podstatě každý, ať už žije v České republice, Sýrii nebo Sahaře. Existuje totiž způsob, jak získávat čistou pitnou vodu i tam, kde se to zdá být zcela nemožné. Inovativní technologie nehledá vodu na povrchu či v podzemí, jak bylo doposud zvykem, ale zachytává ji ze vzduchu.

Naděje v podobě hydropanelu

Autorem hydropanelu, který v mnohém připomíná klasický solární panel, je společnost Zero Mass Water. V jejím čele stojí Cody Friense, který působí i jako docent přírodních věd na Arizonské státní univerzitě. Právě Arizona je jednou ze čtyř lokací, kam byly panely pro sběr vody instalovány a kde je testováno jejich fungování v praxi.

Samotný panel ke svému fungování nepotřebuje žádný energetický vstup, potrubí, ani speciální infrastrukturu. Hydropanel funguje na bází hygroskopie, tedy procesu, kdy je vodní pára absorbována ze vzduchu pomocí hygroskopického materiálu a solární energie. Jeho výhodou je schopnost vázat na sebe pouze molekuly vody, což znamená, že voda, která je díky následné kondenzaci vodní páry sbírána a ukládána do rezervoáru pod panelem, je 100% čistá a tedy pitná.

„Ve vzduchu, v troposféře, je více vody než veškeré sladké vody na planetě. Zamyslete se nad tím, slunce přechází nad oceánem, vypařuje všechnu vodu a ta naprší zpět. Jde o průměrný šestidenní cyklus. Mluvíme o ultimátním obnovitelném zdroji,“ vysvětlil pro magazín Venturebeat Cody Friense.

Jak již bylo řečeno, Zero Mass Water má momentálně instalovány čtyři zdrojová pole složená z jednotlivých panelů, které vypadají velice podobně jako klasické sluneční elektrárny. Dvě z těchto polí jsou umístěna v Dubaji, jedno v Austrálii a jedno v již zmiňované Arizoně. Všechna pole slouží blízkým komunitám a podnikům.

Například australské pole instalované v Queenslandu vyrobí ročně až 1 milion litrů vody. Získaná voda je balena a prodávána přímo v této oblasti, která patří mezi významné spotřebitele dovážené balené pitné vody. V Arizoně je zase voda dodávána místním restauracím a obchodům s potravinami, které zavádějí vodu z obnovitelných zdrojů jako alternativu k baleným vodám a vodě z vodovodu.

V Dubaji je většina pitné vody získávána energeticky náročným odsolováním. První z polí bylo nainstalováno v pouštním safari, které ukazuje život ve vyprahlé poušti. Díky panelům je společnost Platinum Heritage, která safari provozuje, vždy schopna svým hostům nabídnout dostatek pitné čisté vody.

Zero Mass Water v současné době nabízí dva prodejní modely svých panelů. Buď si zájemce panely přímo zakoupí, nebo si nechá panely nainstalovat na určitém místě a platí měsíční částku za vodu, kterou mu panely vytvářejí.

Voda ze střechy

Podoba hydropanelů od Zero Mass Water s klasickými solárními panely však nekončí jen u vzhledu. Stejně jako lze solární panely umístit na louku či střechu domu, lze takto pracovat i s hydropanelem. Zero Mass Water totiž na veletrhu CES 2020 představil inovovaný panel vhodný i pro instalaci na střechy domů.

Panel má přibližně poloviční rozměry než model určený pro instalaci na zemi. Je lehčí, jeho montáž je snadnější a zároveň je díky vylepšené technologii schopen vytvářet podobné množství vody jako jeho větší verze, tedy asi tři až pět litrů vody denně. Novinka bude nabízena za částku 2 500 dolarů (přibližně 57 tisíc korun).

„U sebe doma mám dva panely pro čtyřčlennou rodinu. Máme i psy a všichni pijeme a vaříme z těchto dvou panelů. Ve škole byste mohli mít od pěti do dvaceti panelů, které by dodávaly veškerou pitnou vodu,“ popsal možnosti využití nových panelů Cody Friense.

Jejich majitel nově může kontrolovat stav kvality vody ve 30litrovém rezervoáru, její množství i výkon hydropanelu. To vše díky zabudovaným senzorům, které odesílají informace do cloudu. Ty si může majitel zobrazit pomocí aplikace ve svém telefonu a mít tak nad svými vodními zásobami dokonalý přehled.

Za svůj hydropanel, jehož první verzi představila Zero Mass Water v roce 2017, obdržela prestižní ocenění Lemelson-MIT 2019, se kterým je spojena i finanční odměna ve výši půl milionu dolarů, tedy přibližně 11,5 milionu korun. A cena je to rozhodně zasloužená, protože takový vynález má potenciál pomoci s řešením globální krize spojené s nedostatkem vody v jednotlivých oblastech a dopřát každému vlastní zdroj pitné vody.

V budoucnu bychom tak mohli mít jižní stranu střechy osázenou solárními panely a na východní straně hydropanely. Nemuseli bychom tedy platit za energii, ani vodu. Zda ale k takové budoucnosti lidstvo dokráčí, na to si budeme muset počkat.