Nejdražší obraz v české historii. Dílo Františka Kupky se na aukci vydražilo za obřích 65 milionů korun
Jeden z nejvýznamnějších představitelů generace abstraktních umělců v Česku, František Kupka, tvořil svá největší díla v období mezi první a druhou světovou válkou a od té doby zdobí domy a soukromé galerie mnoha sběratelů umění po celém světě. Mezi silně abstraktními díly se vyjímá i obraz s názvem Plochy příčné II z roku 1923, který se objevil v aukci pražské Galerie Kodl.
Vyvolávací cena olejomalby, která je protějškem Plochy příčné I, byla stanovena na 28 milionů korun. Cena se nakonec po mnoha nabídkách vyšplhala až na astronomických 65 milionů korun, což je nejen Kupkův rekord, ale zároveň historický rekord českých aukcí. Po připočtení všech aukčních poplatků tak nový vlastník za dílo zaplatí celkem 78 milionů korun.
Odhadní cena obrazu přitom byla ještě před aukcí stanovena na 40 až 60 milionů korun. Obraz byl poprvé na veřejnosti viděn po dlouhých 50 letech, naposledy byl totiž vystaven ve Valdštejnské jízdárně v Praze v roce 1968. Nyní znovu poputuje do soukromé sbírky a nějakou dobu pravděpodobně nebude na očích veřejnosti, byť by měl dle dostupných informací stále zůstat v Česku.
Plochy příčné II
Kupkova díla se obecně řadí v rámci Česka k těm nejprestižnějším a tomu odpovídá i jejich cena. Ostatně dosavadní aukční rekord držel Kupkův obraz Série C I. (Protihodnoty), který se prodal za 62 milionů korun. Na aukci, která měla celkem 250 děl se souhrnou vyvolávací cenou lehce přes 150 milionů korun, se nicméně prodaly i další drahé obrazy.
Druhým nejdražším byla s 19,5 milionu korun Mlékařka od Jakuba Schikanedera nebo Hold Picassovi od Jindřicha Štyrského s cenou 13,4 milionu korun včetně aukčních poplatků.
Plochy příčné II svými geometrickými obrazci navazují na další díla Kupky v letech 1912 a 1913. Obraz se rozprostírá na velikosti 81 x 63 centimetrů a vystaven byl v Galerii Kodl po zmíněných 50 letech po dobu necelého měsíce, než se zahájila aukce. Zajímavostí je, že do té doby byl obraz prakticky znám jen ze dvou černobílých reprodukcí, od roku 1946 byl držen u stejného majitele až dosud.
