Nejistá budoucnost legendárních botasek. Výrobu tradiční české firmy ukončily drahé energie

První modely značky Botas vznikly už v roce 1963, o desítky let později dobyly Česko. A dokonce se staly synonymem pro sportovní obuv.

Filip HouskaFilip Houska

botas_1-1

Foto: Botas

Tenisky z edice Botas Classic

0Zobrazit komentáře

Od začátku šedesátých let vyráběl na Chrudimsku jedny z nejlegendárnějších tenisek, které kdy Češi poznali. Z podniku pod názvem Botana, respektive Botas, se stal fenomén, který si národ oblíbil hlavně pro jeho sportovní boty. Teď ovšem ikonické botasky, jak se modelům firmy Botas přezdívalo, ukončují jednu velkou kapitolu.

Český výrobce sportovní obuvi Botas z města Skuteč, kde už více než padesát let sídlí, oznámil, že tam ukončuje svou výrobu. Podle jeho majitele Františka Nestávala už firma nemohla odolávat zvyšujícím se cenám energií a také se potýkala s nedostatkem kvalifikovaných sil. Zatím není jasné, jestli se legendární značka prodá do jiných rukou nebo se vyřeší přesun výrobní linky do jiného města v Česku. Rozhodnutí má padnout během tohoto čtvrtletí.

„Teď to analyzujeme zleva zprava. Buďto se bude vyrábět jinde, nebo značku prodám. Zájemce ale zatím nemám, nikde jsem to neříkal,“ řekl Nestával pro Seznam Zprávy a doplnil, že ve hře je i možný přesun výroby na Slovensko, kde měla mít firma i první jednání. Za rok 2021 vykázal Botas zisk ve výši okolo 7,7 milionu korun při tržbách 39,3 milionu korun, a to hlavně díky odprodeji nepotřebných nemovitostí. Rok předtím skončil ve ztrátě.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Rána to je nejen pro samotný podnik, ale také pro okolí Skutče, které má bohatou obuvnickou tradici. První boty se tam začaly šít už v šestnáctém století, přičemž později se tamní ševci zaměřovali i na vojenskou obuv – za vlády Marie Terezie přišli s takzvanými komiskami. Největší renomé ale oblast zažila až v roce 1952, kdy se do Skutče přesunulo ředitelství společnosti Botana, která vznikla spojením několika obuvnických továren.

První botasky, respektive tenisky s označením Botas, se ve skutečské továrně začaly vyrábět v roce 1963. V Československu začaly nabírat na popularitě hlavně u sportovců, kteří s nimi obráželi mezinárodní soutěže, například letní olympiádu v japonském Tokiu o rok rok později – v nich tam českoslovenští volejbalisté vyhráli stříbrnou medaili. Nosili je i Jiří Raška, Eva a Pavel Romanovi, Karol Divín, Hana Mašková, Ondrej Nepela, Emil Zátopek, Pavel Kantorek, Stanislav Henych a další.

par-1

Přečtěte si takéOd botasek k extravaganci. Pražské tenisky Pár jsou sportovní mokasínyNaučili Čechy znovu nosit botasky, teď uvádí sportovní mokasíny. Pražský Pár sází na městskou extravaganci

Sportovní obuv začala být hlavním prodejním artiklem Botany. I proto se firma v roce 2000 přejmenovala čistě na Botas, aby dala jasně najevo, že jednoduché – a historií obohacené – tenisky jsou pro ni to jediné, na co se chce zaměřit. V roce 2006 si pak studenti pražského UMPRUM Jan Kloss a Jakub Korouš usmysleli, že na základě školního zadání nezapomenutelný design botasek udělají o něco svěžejší, a tak vznikla kolekce Botas 66.

Firmě se mimo jiné podařil i zajímavý marketingový kousek v tom, že minimálně Češi začali všem typům sportovních bot říkat „botasky“. Běžně se tak stávalo, že někdo „hledal botasky značky Adidas“, případně „nosil botasky od Pumy“. I to ukazuje, jak velký vliv měl Botas na český národ, když svou původní značku zprofanoval do fáze, kdy šlo prakticky o synonymum pro tenisky. Jak to bude s firmou dál, se uvidí. Botas na dotazy CzechCrunche zatím nereagoval.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Zavaž si tkaničku a dostaneš balík peněz aneb Jak Puma a Pelé dokonale přelstili Adidas

Úmrtí ikonického Brazilce si připomíná celý svět, proto není divu, že se do éteru dostávají velmi zajímavé střípky z jeho kariéry.

Filip HouskaFilip Houska

peleStory

Foto: DALL·E

Pelé, fotbalová legenda

0Zobrazit komentáře

Na první pohled se nemuselo zdát, že jde o nějakou zvláštní věc. Před úvodní rozehrávkou se zkrátka hráč sklonil k zemi, aby si zavázal tkaničku. Pak přišel výkop a normálně se hrálo. To by ovšem oním hráčem, který na hřiště vběhl s dostatečně neutaženými kopačkami, nesměl být Pelé – a celá věc by nesměla být zaplacená Pumou, která s legendárním fotbalistou během čtvrtfinále mistrovství světa v roce 1970 vymyslela skvělý marketingový tah, z něhož těžil jak Pelé, tak ona. Naopak ten, kdo utřel, byl Adidas, kterého jeho úhlavní konkurence dokonale přelstila.

Fotbalový svět v posledních dnech smutní, protože Pelého, nejlepšího fotbalistu všech dob, navždy ztratil. Věčně usměvavý Brazilec, mimo jiné historicky jediný držitel tři titulů mistra světa, zemřel 29. prosince ve věku 82 let na dlouhodobé komplikace spojené s rakovinou tlustého střeva. A když zemře někdo s tak vysokým renomé, svět se na chvíli zastaví.

Poslední rozloučení s ním se konalo od pondělka na stadionu jeho bývalého klubu FC Santos, kde se na odkrytou rakev přišly podívat statisíce fanoušků, přičemž samotný pohřeb, na který tamní policie chystá i speciální bezpečnostní akci, se uskuteční v rodinném kruhu ještě během dnešního dne.

Smutná událost se nicméně připomíná i radostnějšími ohlédnutími. Sociální sítě se hemží sestřihy z jeho vstřelených gólů, kterých za svou kariéru nasázel rovných 1 284, a také jeho fenomenálními pohyby na hřištích, díky nimž světu ukazoval, jak napřed je mezi ostatními hráči. V záplavě autentických záběrů pak vyčnívá zajímavá situace, která se stala ve vyřazovací části na mistrovství světa v Mexiku v roce 1970.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let byl Pelé už velkou hvězdou, proto se okolo něj začalo motat více sponzorů. Jeho výkony na dálku sledovali i němečtí bratři Dasslerové, kteří ve čtyřicátých letech podnikali společně, ale po neshodách kvůli náklonnosti k nacismu se rozhádali – Adolf Dassler založil vlastní firmu Adidas, Rudolf Dassler naopak rozjel značku Puma. Giganty v oboru.

Oba bratři si byli vědomi toho, že Pelé je jedním z nejzajímavějších sportovců – a oba ho chtěli podporovat. Věděli, že kdyby nosil kopačky jejich značek, výrazně by jim to pomohlo s prodeji. Zároveň ale také věděli, že kdyby se pustili do nabídkové války, obě firmy by to poslalo do bankrotu. A to nebylo v zájmu ani jednoho z nich. Proto se obě společnosti domluvily, že ho sponzorovat nebude ani jedna z nich.

I přes neutuchající spory podepsaly takzvaný Pelého pakt, kde se zavázaly, že nebudou soupeřit o to, kdo ho bude finančně podporovat. Puma ovšem tento pakt porušila, a to vcelku originálně. Bez mediálního pokrytí mu poslala sadu vlastních kopaček a vyzvala ho k tomu, aby si je před čtvrtfinálovým zápasem proti Peru na šampionátu v Mexiku v roce 1970 uprostřed středového kruhu zavázal.

Legendární brazilský fotbalista Pelé

Nejprve se domluvila s hlavním rozhodčím, který umožnil, aby se Pelé mohl ve středu hřiště sklonit a vteřiny před výkopem si kopačky zavázat, a také zaplatila kameramanovi, aby tento moment na kameře co nejvíce přiblížil. Musela mít jistotu, že tento kratičký okamžik uvidí celý svět, protože tím chtěla ukázat, že Pelé patří mezi její sponzorované sportovce. Marketingový tah vyšel na výbornou.

Za prosté zavázání tkaniček byla Pelému podle novináře Joea Pompliana slíbena odměna ve výši 120 tisíc dolarů, což by dnes s přihlédnutím k inflaci bylo něco okolo 800 tisíc až jednoho milionu dolarů, tedy v rozmezí osmnácti až třiadvaceti milionů korun. Tentýž rok Puma zaznamenala rekordní tržby a ještě více si znepřátelila Adidas, který této strategii mohl jen tiše přihlížet.

A byť byla spolupráce Pelého se značkou Puma tou největší, nebyla jediná. Po ukončení své profesionální kariéry navázal partnerství s výrobcem hodinek Hublot, automobilkou Volkswagen, sítí rychlého občerstvení Subway a aerolinkami Emirates. Mimo jiné byl i vyslancem dobré vůle organizace UNESCO v boji s dětskou chudobou a narkomanií.