Jestli někdo dokáže vysvětlovat mladým lidem, jak a proč investovat, je to Radovan Vávra. Někdejší ředitel Komerční banky na sebe výrazně upozornil nejprve na Twitteru, kde dlouho vystupoval pod jménem Žížala podle postavy z populárního internetového seriálu Kancelář Blaník. A po loňském nástupu pandemie a propadech akciových trhů se z něj pak stal jeden z nejhlasitějších zastánců většího zapojení Čechů a Češek do kapitálových trhů – a také automobilů Tesla, jejichž hrdým řidičem a majitelem je.

Na Twitteru jeho účet sleduje 54 tisíc lidí, na Instagramu 23 tisíc, pravidelně vystupuje v médiích a všude opakuje: „Investujte, investujte, investujte!“ Radovan Vávra to říká i ve velkém rozhovoru pro CzechCrunch, kterým spouštíme náš nový investiční speciál. Dozvíte se v něm, že ideální portfolio by mělo obsahovat i kryptoměny, ovšem jen v malé míře. Anebo to, že před nákupem nemovitosti by si každý měl spočítat, zda pro něj nebude dlouhodobě výhodnější si ji pronajmout.

A co je podle Vávry investiční sázka na jistotu? „Skoro každému, kdo chce pravidelně investovat, bych doporučil, ať si otevře některou z burzovních aplikací, založí si tam účet a každou volnou stovku posílá do ETF, které kopírují index S&P 500. Vím, není to sexy, nemůžeš pak v hospodě povídat, jak ti narostla akcie Tesly nebo Applu, ale je to nejlepší forma investice, jaká se běžnému střadateli nabízí. Správné věci holt někdy nejsou sexy,“ odpovídá.

Mladá generace hodně řeší kryptoměny, ty jsou pro ni svým způsobem synonymem pro investice. Řekl bys, že pomáhají zlepšovat finanční gramotnost, o níž jsi sám několikrát řekl, že speciálně v Česku není na nejvyšší úrovni?
To se nedá říct jednoznačně, ale pozornost je vždycky dobrá. Nejhorší varianta je, pokud se lidé o téma vůbec nezajímají. To se u krypta už neděje a nikdy dít nebude. Kdykoli dojde k nějakému průšvihu a k propadu na trhu, lidé se z něj poučí, zpytují svědomí a celkově se, aspoň doufám, investičně kultivují. V případě investic do kryptoměn se ovšem bavíme o dvou rozdílných skupinách investorů.

Tou první je komunita insiderů, odborníků, kteří tématu opravdu rozumí. Jsou to lidé, kteří tvoří v Česku mimořádně činorodé prostředí a díky nim jsme v kryptu absolutní špička, zdejší komunita je globálně disproporčně důležitá ve srovnání s tím, co jsme za zemi.

Druhou skupinou jsou ti, co se řídí módními trendy – kluci a holky z posiloven, kteří si při zvedání činek povídají o tom, jak jim nějaký token narostl o 20 procent. To jsou bohužel ti, kteří budou jednou šířit nenávist, protože je velmi pravděpodobné, že o část peněz přijdou. Jenomže regulovat je nemůžeš, protože by si mysleli, že jim chceš sebrat peníze.

Právě, jestli kryptoměny neučí spíš spekulování než investování. Rychle koupit, rychle prodat, moc to neřešit…
Máš pravdu, ale já proti tomu namítnu, že 90 procent peněz, které míří do krypto investic, jsou peníze od lidí, kteří aspoň rámcově vědí, co dělají. Těch, kteří tam něco pošlou, protože o tom slyšeli od kámoše, ale nevědí, co to je blockchain, bude možná víc na počet, ale objemem financí půjde o jasnou menšinu.

Tuhle se mě i moje třináctiletá dcera ptala na bitcoin.
Pozor, když se tě dcera ptá, co je bitcoin, ptá se tě naprosto správně a měl bys být rád. Známý investor Warren Buffett první akcie nakoupil, když mu ještě nebylo třináct. Je na tobě, respektive na dalších rodičích, abyste dětem vysvětlili, co to je, jak to funguje, jaká jsou rizika, a případně je nasměrovali. Aby tvoje dcery pochopily, že bitcoin není něco, co je zadarmo.

A mimochodem, tady bychom ten rozhovor mohli ukončit, protože, řekni mi, kdy před deseti lety a dál se puberťáci, pokud to nebyl zrovna Warren Buffett, ptali rodičů na investování. To je přece mega cool. A že časem zjistí, že investování bolí, že se při něm peníze dají vydělat, ale i ztratit, je sice méně cool, ale patří to k tomu.

Jak bys doporučoval přistupovat k investování do krypta?
Všem včetně mladých říkám, že je škoda nemít jedno procento investic v kryptu, ale je riziko tam mít víc než právě to jedno procento. Ano, jsou výjimky. Když ti je třináct let a dostáváš kapesné, můžeš jít kompletně do krypta. Ale v obecné rovině platí, co jsem řekl, tedy procento investic mít v kryptu, ne víc.

Klíčové ovšem je, že do krypta, NFT a všeho kolem vstupují hlavně mladí lidé, u šedesátníků a starších už je o jejich důchodu v podstatě rozhodnuto, ale vy mladší se budete muset mnohem víc spolehnout sami na sebe. A v budoucnu bude krypto hrát důležitou roli. Tyhle lidi chci vzdělávat, chci jim říkat, co je krypto, co jsou investice, aby věděli, že to je pro každého a že už to dávno není uzavřený svět, k němuž stráží klíče velké banky a makléři.

Opravdu to tak je?
Když za tebou přijde dcera a řekne ti, že chce jet na olympiádu v gymnastice, co jí řekneš? Že to je fajn sen, že ji v něm podpoříš, ale že to možná, či dokonce pravděpodobně nevyjde. Když přijde a řekne, že chce být investorkou? Neexistuje, že by se jí nestala. Dnes k tomu už opravdu skoro nic nepotřebuješ, je to tu pro všechny. A nejlépe se to naučí, když bude pracovat se svými penězi.

Takže mám dětem k Vánocům místo dárků koupit kus bitcoinu nebo nějakou akcii?
Určitě, to je skvělý příklad. Ostatně když se mě někdo ptá, kolik vydělá peněz, já se ho zeptám, kolik vydělal jeho otec. A je vysoce pravděpodobné, že on za život vydělá podobnou sumu. Rodiče jsme si nikdo nevybral a oni mají na nás a na náš život naprosto zásadní vliv. Včetně přístupu a inspirace k investování, protože jak řeší nebo neřeší peníze, je něco, co se do nás propisuje a formuje nás to.

Co tedy dětem dát do začátku: krypto, akcii, peníze…?
Nejlepší by bylo jim dát ETF. Je to asi nejrychlejší a nejjistější cesta, jak si naspořit vyšší částku. Skoro každému, kdo chce pravidelně investovat, bych doporučil, ať si otevře některou z burzovních aplikací, založí si tam účet a každou volnou stovku posílá do ETF, které kopírují index S&P 500. Vím, není to sexy, nemůžeš pak v hospodě povídat, jak ti narostla akcie Tesly nebo Applu, ale je to nejlepší forma investice, jaká se běžnému střadateli nabízí. Správné věci holt někdy nejsou sexy.

Když jsme si povídali před rokem a půl v době první pandemické vlny, mluvil jsi o tom, že se výjimečně otevřelo nákupní okno na burzách a vznikla řada příležitostí pro nákupy jednotlivých akcií i pro běžné investory. To už ale neplatí, že?
Ano, to se uzavřelo celkem záhy, protože trhy se srovnaly. Dnes už bych to nikomu nedoporučoval. S nadsázkou řeknu, že k tomu, abychom byli finančně soběstační, nemusíme vyhrát ve sportce. Stačí mnohem méně. Je opakovaně doložené, že když si lidé začnou kolem 25 let pravidelně odkládat peníze a spořit, stačí třeba tisícovka měsíčně, odnesou si do důchodu pytel peněz. Musí to samozřejmě správně nasměrovat a to ETF umožňují.

Jde navíc o poselství, které se dalších 30 let nezmění. Ekonomika bude pořád lépe odměňovat investory než zaměstnance. A rozdíl mezi nimi se bude ještě prohlubovat. I chudí lidé, byť si myslí, že šanci nemají, tak mají – i oni si můžou odkládat pár korun stranou, peníze se budou zhodnocovat a jednou budou překvapení, kolik peněz mají.

Dobře, když mám deset tisíc měsíčně, kam si je mám ukládat? Má cenu tu částku nějak rozdělit a diverzifikovat?
Nic bych nevymýšlel a posílal celých deset tisíc do ETF, které sleduje index S&P 500. Proč? Je tam nízký nákladový poměr, fond si bere obvykle jen pár desetin procenta, protože má minimální náklady na správu portfolia. To jej dost odlišuje od aktivně řízených fondů, kde se nákladové poplatky pohybují v řádu procent. Zároveň investice do akcie, která kopíruje výkonnost 500 největších amerických firem, říká, že věříš, že americká ekonomika bude i za 30 let nejvýkonnější ekonomikou světa. A já jsem přesvědčený, že bude a že má cenu svůj důchod na tuto kartu vsadit.

Ty máš nakoupené ETF?
Nemám přímo ETF, přece jen jsem typ aktivního investora. Ale když vezmu 18 titulů, které držím ve svém portfoliu, vlastně 17, protože jeden z nich je bitcoin, tak většina je součástí S&P 500, a protože jde o velké firmy se silnou tržní kapitalizací, tvoří významnou součást indexu. Takže výkonnost mého portfolia s tou fondovou koreluje. Lidem proto neříkám nic jiného, než co sám dělám.

A jaké doporučuješ akcie?
Nikdy neříkám, že mají něco koupit. Spíš se snažím je inspirovat, aby se nad tou kterou společností zamysleli, aby věděli, že existují firmy jako Palantir nebo Nio. Říkat někomu, že existuje Apple, je zbytečné, ale že tu je Palantir, to každý neví. Jsou to ale nesmírně zajímavé firmy, které minimálně za pozornost stojí. Jestli to vydělá víc peněz než ETF? To je velká otázka a určitě to nevydělá víc peněz při stejném riziku, protože to ani nejde. Každopádně doporučuju jen to, co sám znám a kupuju. Snad s výjimkou McDonald’s a Caterpillaru, ale to jsou tak bezrizikové akcie, že se je nebojím doporučit, ani když je nevlastním.

Zároveň jsi nedávno v podcastu na Seznam Zprávy řekl, že i když jdou ceny bydlení nahoru a rostou úroky na hypotékách, mají lidé investovat do bydlení. Neprotiřečíš si pak, když jim tady doporučuješ ETF?
Vůbec. Jde o to, že většina lidí není dost kompetentní.

Dnes je k dispozici řada podílových fondů, které jsou na ETF postavené, k tomu moc fištrónu nepotřebuješ.
To ne, ale já tu hovořím o lidech, kteří chtějí aspoň trochu mít zdání, že investují a jsou v tom aktivní. Jenže… Poučka říká, že pokud jsi schopný si byt pronajmout na rok za tři procenta tržní ceny, měl by sis ho pronajmout. Tečka. Když ti naopak bude bydlení vycházet na šest a víc procent, má smysl si ho koupit. To je první a základní úvaha, kterou by měl každý investor znát. Skoro nikdo se podle toho ale nechová, nikdo ji nezná. Lidé mají lásku k cihle.

Právě.
No a protože to nikdo neřeší, tak jim říkám, než abyste to popletli, tak si tu nemovitost radši kupte. Protože jestli neumíte udělat tuhle základní rozvahu, radši nezkoušejte investice do akcií nebo kryptoměn. Tohle se ale nedá pokazit, investice do nemovitostí až na výjimky neskončí špatně. Což je vlastně děsné, protože lidem tím říkáme, že situace na trhu se pěknou řádku let ještě nezlepší.

Jako developer nový projekt v Praze deset let schvaluješ a pak ho tři roky stavíš, takže je zřejmé, že příštích 15 let se tu nic nezmění. Piráti slibují, jak to zachrání s družstevním bydlením, jenže to, co nás trápí, není forma vlastnictví, ale nedostatek bytových jednotek. Stačí se projít po Praze, aby člověk viděl, že tohle není žádné velkoměsto, ale slepenec vesnic, které jsou mezi sebou oddělené divnými prolukami, brownfieldy a loukami.

Podívej se tady z okna. Sedíme v mrakodrapu na Pankráci a pod námi je špína, panely, parkoviště… Tady má přece stát výšková budova plná kanceláří nebo bytů 2+kk, protože to je nejefektivnější forma výstavby. Nemůžeme se donekonečna masírovat tím, jestli nám UNESCO sebere razítko, nebo ne. Bohužel nevidím ani v politice nikoho, kdo říkal, že se vrátíme k rozumnému plánování měst. A k udržitelnosti.

Nemáš pocit, že jako společnost řešíme starý svět?
Jo. Nemáme jako společnost konsenzus a žijeme pořád ve 20. století. Možná je to tak pro nás jednodušší. Příznakem modernismu tady u nás je mobilní telefon. A pak nic.

A elektromobil symbolizuje pomalu zlo.
Přesně. A tohle se s novou vládou nezmění, protože politici nedělají nic jiného, než že naslouchají svým voličům. A když lidi u piva bůhvíproč nadávají, že elektroauta jsou zlo, tak politik proti nim nepůjde.

Do toho tu máme milion propadlých hlasů z voleb převážně od lidí, kteří určitě fanoušky udržitelnosti nebudou.
Je to tak, ale oni to nechtějí ani voliči ODS, kovaní ódéesáci nejsou fanoušci zelené budoucnosti. Jsou to pravičáci, miláčci individuální svobody, kterou v jejich očích nejlépe vyjadřuje benzinový osmiválec. A ať jim všichni dají pokoj s klimatem. Za mě to je ok, ale ať z toho auta zaplatí uhlíkovou daň, která uhradí vedlejší náklady pro nás ostatní. Pak by to bylo fér.

Mimochodem, jsem přesvědčený, že k něčemu, jako je uhlíková daň, se Evropa stejně propracuje. Nikomu se do toho nechce, ale je to nevyhnutelné. Ledaže bychom se shodli, že vyvraždíme lidi na Vanuatu, rozpustíme ledovce a zničíme Zemi pro tvoji třináctiletou dceru.

Nejsi až moc skeptický?
Jenže mě strašně mrzí, že v naší zemi, která je jinak skvělá a fakt ji mám rád, je zakořeněné tohle zpátečnictví. Nic jiného než zpátečnictví to není, ale tady to spousta lidí bere jako něco, co je cool. Je to podobné, jako když se někdo chlubí, že nepoužívá bezpečnostní pásy. Jako by se tím definovalo, kdo jsou skuteční chlapi.

Holt tu chybí lídr pro 21. století, takový Barack Obama pro Česko, aby se dalo vážně říct, že jsme opravdu ‚country for the future‘. Jenže to jsme dost odbočili od investování.
Ano i ne, protože v zemi, která není moderní, je těžké upozorňovat, jak důležité je investování. Ani investování v ní pak není moderní. A proto jsem tak rád za krypto, které k investování přitahuje pozornost.

Jsou tu ale i jiné inovativní formy investování, které stojí na moderních přístupech.
Bavíme se o demokratizaci investování. S pomocí moderních technologií investuješ během pracovního mítinku, aplikace mají udělané velmi intuitivní prostředí a jejich marketing zdobí celebrity. Já to nezavrhuju, při souhrnném objemu investic do 50 tisíc korun bych klidně šel touto cestou.

Jedna věc jsou burzovní aplikace jako eToro, XTB nebo Revolut, pak tu ale jsou i projekty jako Investown nebo Upvest, které nabízejí celkem novou formu investic do nemovitostí.
Tady si ale musíš uvědomit, co je zásadní otázka. A tou není forma vypořádání, což představuje ta která aplikace či platforma, ale riziko, které s sebou daná investice nese. A to si podle mě spousta lidí neuvědomuje. Za mě jsou různé půjčovací a crowdfundingové aplikace prima, ale chtěl bych, aby byly co možná nejvíc peer-to-peer. Když lidé z IT půjčují na IT projekt, je to skvělé, protože tomu rozumí a dokážou zhodnotit aspoň rámcově reálnost investičního záměru.

Jsi celkem emotivní člověk, co tě na investicích dovede spolehlivě rozčílit?
Rve mi srdce, když vidím lidi, kteří vezmou celou částku, kterou mají k dispozici, a pošlou ji na jednu věc. Třeba i jen z lenosti. Řeknou si, že jim skončil termínovaný účet a že musí celých 200 tisíc korun někam investovat. Jenže nemusí. Investovat musí jen to, pro co mají smysluplné využití, což nemusí ani zdaleka být celá částka. To pak čteš příběhy lidí, kteří vybrali své úspory a všechny je poslali do něčeho, co bych já jako člověk, který se penězi zabývá a který umí přijímat riziko, nezvážil ani na vteřinu. Třeba do některých dluhopisových emisí nebo sporných krypto sbírek, které jsou klasické letadlo.

To je ta bídná finanční gramotnost.
Přitom základní poučka, že lidé nemají dávat všechna vajíčka do jednoho košíku, je tak primitivní, že už ji ani nikde neopakuju. Ale možná bych měl. Je to alfa a omega. Takže, lidé, nedávejte všechna vajíčka do jedné ošatky.

A jak nám s investicemi zahýbe inflace?
Naprosto zásadně. Když je nízká, jak jsme byli zvyklí v posledních letech, moc důvodů, abys peníze vytáhl a nějak je zhodnocoval, nemáš, protože ti jich inflace požírá relativně málo. Jenže když vystoupá na pět a víc procent, už to je znát. Z každých 100 tisíc úspor přijdeš za rok o pět tisíc. Motivace investovat pak dramaticky roste a lidé o tom začnou víc přemýšlet.

Myslím, že to mimochodem pomůže i pražské burze cenných papírů. Na její trh Start pro menší firmy by mohly začít vstupovat společnosti, které by si ještě nedávno sehnaly finance s pomocí dluhopisů nebo přes bankovní úvěry. Ale tyhle cesty pro ně buď úplně vyschnou, nebo budou příliš drahé a komplikované, takže emise akcií najednou začne být hodně zajímavou alternativou.

Nicméně prostého střadatele pětiprocentní inflace dotlačí k nějaké formě investování do ETF, ať už individuálně, nebo kolektivně. ETF napojené na index S&P 500 roste průměrně za rok o nějakých 14 procent.
To bylo vždycky nejlepší řešení a teď to platí dvojnásob. Pokud bych to měl shrnout, když chce někdo investovat pravidelně menší sumy, je nejlepší podílový fond zaměřený na ETF, případně pak individuálně ETF přes nějakou burzovní aplikaci. A když má doma někdo pár set tisíc, protože mu skončilo stavební spoření, nechce se vůbec o nic starat ani řešit, že se mu může dočasně hodnota cenných papírů propadnout, což i u ETF může nastat, doporučil bych mu rozložit investici následovně: 90 procent dát do státních protiinflačních dluhopisů, což je nejjistější finanční nástroj, a deset procent do ETF.

Spíš 90 procent do dluhopisů, devět procent do ETF a jedno procento do bitcoinu, ne?
Jo, to bych zapomněl a je to správná připomínka, protože krypto dává smysl. A když to takhle rozložíš, víš, že se ti nic vážného nestane a že o své peníze nepřijdeš.