Nejrychlejší závodní traktor světa, který nikdy nevjede na pole, ale zato hospodaří v Guinessově knize rekordů

Filip HouskaFilip Houska

jcb-fastrac-two-1

Foto: JCB

Nový traktor Fastrac Two od britského výrobce JCB

0Zobrazit komentáře

Závodit se dá dnes s kdečím a výjimkou nejsou ani traktory. Jen v Česku se pořádalo už několik soutěží, kde se vesničtí závodníci v těchto hospodářských strojích střetávali na polních okruzích. I když nejde o žádnou mainstreamovou zábavu, své fanoušky rozhodně má. Na chuť by těmto závodům však mohli přijít i skuteční milovníci rychlých vozů, a to díky výrobci traktorů JCB.

Společnost se sídlem v anglickém Rocesteru se již od roku 1945 zabývá výrobou kvalitních zemědělských nástrojů včetně bagrů a zmíněných traktorů, kterými přes dvacet továren zásobuje prakticky celý svět. Patří mezi ověřené značky, co se produkce těžkých zařízení týče, díky čemuž si může troufnout i na různé, nepříliš účelové šílenosti. Jednou z nich je závodní traktor.

JCB představilo takzvaný Fastrac Two, předchůdce modelu Fastrac One, který letos v červnu pokořil rekord v podobě nejrychlejšího traktoru světa – dokázal jet rychlostí 166,7 km/h. Nástupce původní verze však laťku vysokorychlostních traktorů posouvá ještě výše. Fastrac Two totiž dokázal udržet průměrnou rychlost okolo 218 km/h, čímž si vysloužil čestné místo v Guinessově knize rekordů.

guy-martin-fastrac-two

Foto: JCB

Britský jezdec Guy Martin, který s traktorem dal rekord

Rekord nejrychlejšího traktoru světa je atraktivní sám o sobě, ale možná mnohem zajímavější je celý proces, který pokoření tohoto milníku předcházel. JCB s novým strojem nakládalo skutečně jako se závodním prostředkem, což lze interpretovat především na designu. Již na první pohled je jasné, že nejde o žádný běžný traktor. Právě naopak.

Inženýrská a designérská divize společnosti úzce spolupracovala na tom, aby vzhled ideálně korespondoval s použitými technologiemi. V první řadě odlehčili celkovou konstrukci a namísto tradiční ocele použili hliník, přičemž vyházeli všechny nepotřebné komponenty, aby ušetřili co nejvíce přebytečných kil.

Poté se zaměřili na vylepšení aerodynamiky, na níž pracovali s technologickou divizí britské automobilové stáje Formule 1 Williams. JCB uvádí, že se díky novým nárazníkům, deflektorům a pokročilému procesu takzvané počítačové mechaniky tekutin podařilo aerodynamiku traktoru vylepšit o důležitých 10 procent.

V kokpitu zkušený závodník

Následně upravili turbo a chlazení a přihodili 7,2litrový šestiválcový diesel JCB Dieselmax s výkonem až 1 016 koní při 3 150 otáčkách za minutu. To vše zaobalili do působivého, žluto-černého kabátku s uhlazeným vzhledem a oficiálně vypustili na testovací dráhu Elvington Airfiled v anglickém Yorku.

fastrac-two-3

Foto: JCB

Letmý pohled dovnitř stroje

Do závodní novinky rovnou posadili ostříleného motocyklového závodníka Guye Martina, který to s traktorem v jednom úseku vytáhl až na 247,5 kilometru za hodinu. „Zajistit, aby pětitunový traktor dosáhl rychlosti okolo 247 km/h a pak ještě úspěšně zastavil, není příliš jednoduchý úkol,“ dodává šéf inovací v JCB Tim Burnhope pro magazín Top Gear a zároveň tak nastínil, proč Fastrac Two disponuje i zpětným padákem pro brzdění.

Nyní je otázkou, co bude JCB s tímto traktorem dělat. Je sice hezké, že mají ve svých garážích nejrychlejší traktor na světě, ale zatím neexistuje cílovka, která by si jej koupila pro rozumné využití. Na pole se s ním jet nedá, orat taktéž neumí a závodit nemá s kým. Lze spekulovat nad tím, že JBC dalo podnět ke vzniku nové soutěže, něco jako Tractor 1. Tam by pak tato vychytávka smysl dávala. Ostatně k tomu již připravila i oficiální merchandising.

fastrac-two-2

Foto: JCB

Zpětný padák jako naprostá nezbytnost pro brždění

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Elektrické autobusy se FlixBusu osvědčily a vjíždí s nimi do USA. V Česku dopravní obr fandí i městské cyklistice

Michal MarekMichal Marek

flixbus-ebus

Foto: FlixBus

Elektrický autobus MCI

0Zobrazit komentáře

Německý dopravní obr FlixBus se dlouhodobě snaží pozicovat coby inovátor na poli autobusové přepravy a jedním ze zajímavých směrů inovace je rozvoj udržitelnosti autobusové přepravy. Dálková autobusová doprava je při dostatečném naplnění autobusů sama o sobě jedním z nejšetrnějších způsobů přepravy na delší vzdálenosti, ale FlixBus chce svůj ekologický dopad dále snižovat.

Pomoct mu k tomu mají mimo jiné elektrobusy a po dobrých zkušenostech z provozu v Německu a ve Francii přináší FlixBus první bezemisní autobus také do Spojených států. FlixBus testuje první plně elektrický dálkový autobus na americkém trhu ve spolupráci se společností Motor Coach Industries a nasazen je na trase na západním pobřeží USA, konkrétně mezi městy Sacramento a San Francisco.

Pro FlixBus jsou Spojené státy stále novým trhem, ale německá společnost zde rychle expanduje a nasazení prvního dálkového elektrického autobusu může firmě pomoci dále rozšiřovat povědomí o značce a demonstrovat hodnoty, na kterých staví.

flixbus_founders

Foto: FlixBus

Zakladatelé FlixBusu: Daniel Krauss, Jochen Engert a André Schwämmlein

Kromě experimentu s elektromobilitou pracuje FlixBus v zámoří na rychlém rozšiřování své dopravní sítě. Během listopadu firma otevřela nová spojení ve státech Pensylvánie a Ohio na východě země a současně rozšířila síť dálkových autobusových spojů také ve státě Oklahoma.

S koncem listopadu pak zelené autobusy začínají jezdit i mezi městy Seattle a Portland na severozápadě země a mezi populárními jižními destinacemi Miami a Orlando ve státě Florida. „Testování prvního plně elektrického dálkového autobusu v Americe není velkým milníkem jen pro FlixBus, ale i pro zdejší cestovní ruch jako celek,“ uvádí Michael Kahn, vedoucí manažer expanze FlixBusu v USA.

„FlixBus se zavázal být do roku 2030 uhlíkově zcela neutrální, a proto jsme výrobcům, jako je MCI, vděční za to, že investují do budoucnosti udržitelné dopravy i přímo tady ve Spojených státech,“ dodává Kahn.

flixbus_ebus_1

Foto: FlixBus

Elektrický autobus FlixBusu v Německu

Po úspěšném zkušebním provozu v Kalifornii bude FlixBus spolu s dopravními partnery a společností MCI pracovat na tom, aby v roce 2020 zajistil e-busy i pro další klíčová spojení včetně Los Angeles—San Diego, Portland—Seattle nebo New York—Filadelfie.

Společnost MCI chce vyrábět 100% elektrické dálkové autobusy, jejichž výkonnost bude srovnatelná nebo vyšší než u dosavadních naftových, hybridních a CNG vozů. Pohon modelu MCI D45 CRTe LE CHARGE zajišťuje 750V elektromotor značky Siemens a o napájení se starají vysokoenergetické lithium-iontové baterie pocházejí z dílny americké společnosti XALT Energy. Aby byla naplněna kritéria pro dálkovou přepravu, baterii je možné v nabíjecí stanici o výkonu 150 kW dobít do plna za méně než 3 hodiny.

Dobré zkušenosti z Evropy

FlixBus již v minulosti uvedl elektrické autobusy na dálkových linkách na evropských trzích, a to ve Francii a v Německu. Zpětná vazba od zákazníků i řidičů je dle vyjádření české tiskové mluvčí Martiny Čmielové velmi pozitivní. Ve Francii zajišťuje elektrický dálkový autobus přepravu na zhruba 150kilometrové trase mezi Paříží a Amiens, přičemž poprvé vyjel v dubnu 2018. Hned v létě 2018 pak následoval elektrický autobus mezi německým Frankfurtem a Mannheimem.

first-electric-long-distance-bus-de_1

Foto: FlixBus

Dobíjení elektrické autobusu BYD C9 zabere 3 hodiny

Zajímavé je, že autobusy v Německu i ve Francii jsou čínské, přičemž dle FlixBusu je to jednoduše z toho důvodu, že evropští výrobci zkrátka nebyly schopni potřebný produkt dodat. Ve Francii jezdí dvojice autobusů Yutong ICe 12. Tento model disponuje bateriemi na bázi lithium-železo-fosfát a na nabití ujede až 250 kilometrů. Dobíjecí čas je pak zhruba 4 hodiny. Autobus má kapacitu 51 sedadel a je schopen maximální rychlosti 100 km/h.

Francouzský FlixBus se chlubí, že tento e-bus za dobu svého provozu ušetřil již více než 140 tun CO2. Pozitivní je pak také to, že se Francouzi za více než rok a půl provozu elektrických autobusů zatím nepotýkali se žádnou závadou. Hladkému provozu eletrobusů ve Francii prý nahrává i fakt, že dopravní partner B.E. green, který linku obsluhuje, se na elektromobilitu specializuje a s bezemisními autobusy má zkušenosti i mimo síť FlixBusu.

V Německu jezdí jiný čínský autobus, model BYD C9, který na trasu mezi Frankfurtem a Mannheimem vyjel v létě 2018. Autobus má velmi podobné rozměry i kapacitu jako Yutong ICe 12 (zhruba 12 metrů a 50 míst) a jeho maximální rychlost dosahuje 90 kilometrů za hodinu. Tento autobus na dobití potřebuje zhruba 3 hodiny.

Od digitálních jízdenek až po městskou cyklistiku

Dá se samozřejmě polemizovat o tom, jaký environmentální dopad mohou mít u takto velkého dopravce jednotky elektrických autobusů, a určitě lze namítnout, že se jedná jen o marketingovou aktivitu, která FlixBusu přinese pozitivní publicitu. Fakt, že se udržitelnost stává hlavní komunikační linkou dopravců, je ale bezesporu pozitivní a do budoucna je velkým příslibem. FlixBus se ostatně chce již do deseti let stát firmou s neutrální uhlíkovou stopou.

img_7815

Foto: FlixBus

Elektrický autobus Yutong ICe 12 jezdí mezi Paříží a Amiens

Snahy firmy povznést dálkovou dopravu z hlediska šetrnosti k životnímu prostředí nekončí u samotných autobusů. Zákazníci FlixBusu mají při nákupu jízdenky možnost „kompenzovat“ uhlíkovou stopu snadným odesláním příspěvku na environmentální projekty a firma zároveň velmi propaguje digitální nákup jízdenek bez tisku papírového dokladu. Dle informací dopravce díky tomu bylo jen v loňském roce ušetřeno až 1,9 milionu stran papíru.

taxi-praha

Přečtěte si takéTaxíky už v Česku nebudou potřebovat taxametr. Bolt i Liftago kvitují novelu, kterou schválili poslanciTaxíky už v Česku nebudou potřebovat taxametr. Bolt i Liftago kvitují novelu, kterou schválili poslanci

Dobrou zprávou je, že v iniciativách s environmentálním zaměřením nezůstává pozadu ani česká pobočka dopravce. Pražská kancelář se navíc neomezuje jen na ekologii v autobusové dopravě. Za zmínku stojí, že FlixBus letos v říjnu, možná trochu překvapivě, podpořil iniciativu spolku AutoMat zaměřenou na rozvoj cyklistické dopravy ve městě.

Spolu s AutoMatem vyvezl FlixBus zástupce českých měst do dánského Aarhusu a Kodaně, kde se zastupitelé a městští úředníci z dopravních odborů mohli nechat inspirovat místní cyklistickou infrastrukturou. Inspiraci v Mekce udržitelné dopravy mohli sbírat zástupci Rožnova pod Radhoštěm, Otrokovic, Zlína a Pardubic, a to díky svému umístění v soutěži o Cykloměsto roku 2019.

48920380867_fdeddbe9aa_k

Foto: Kajetán Tvrdík

FlixBus vyvezl zástupce českých měst, aby se inspirovali dánskou infrastrukturou pro cyklisty

Reprezentanti čtyř českých měst se během čtyřdenní exkurze setkali s dopravními odbory radnic Aarhusu i Kodaně či se zástupci slavné organizace Copenhagenize, která plánuje města s akcentem na soulad kvality života a udržitelnosti dopravy. Na programu byla i návštěva pobočky hnutí Cycling Without Age, jehož dobrovolníci, kterých je již 30 tisíc ve 40 zemích světa, vyvážejí na speciálních kolech na projížďku seniory, kteří by jinak trávili čas v domovech.

„V Aarhusu jsme si povídali třeba o tom, jak se jim mezi lety 2010 a 2016 podařilo zvýšit intenzitu cyklodopravy o 30 procent. V Kodani nás zaujalo například to, že 75 procent lidí, co jezdí na kole, jezdí i v zimě. K tomu přispívá i fakt, že když napadne sníh, jako první se čistí cyklostezky,“ shrnul exkurzi Michal Lehečka z AutoMatu.

Bude zajímavé sledovat, jaké další projekty v oblasti udržitelnosti si FlixBus připraví a zda se firma bude nějak podstatněji angažovat i v dalších módech dopravy. Stejně tak je otázkou, kdy se i v České republice v dohledné době objeví první elektrický, nebo třeba vodíkový autobus. Vzhledem k závazku FlixBusu, že se do deseti let stane kompletně uhlíkově neutrální, je však možné, že se toho dočkáme.