Poslanecká sněmovna schválila koncem května možnost využití psilocybinu v rámci léčby duševních onemocnění psychiatrem. Česko se tak stalo jednou z prvních zemí na světě, kde je tato psychedelická látka oficiálně povolena například k léčbě depresí. Za tímto historickým milníkem přitom nestojí státní instituce ani farmaceutičtí giganti, ale hrstka českých podnikatelů, kteří se rozhodli investovat do něčeho, co bylo ještě před pár lety společensky nepřijatelné. „Když podporujete Dobrého anděla nebo dětské domovy, tak to všichni chápou. Když ale totéž děláte v případě psychedelik, tak si pár lidí vždycky řekne: ‚Co to jako je, on podporuje nějaké drogy‘,“ tvrdí Ondřej Fryc, řídicí partner investičního fondu Reflex Capital.

Ten je společně s investorem a spolumajitelem finanční skupiny RSJ členem správní rady Nadačního fondu pro výzkum psychedelik Psyres, který se mimo jiné věnuje i osvětě a destigmatizaci těchto látek v české společnosti. Psychedelika se totiž často hází do stejného pytle s kokainem nebo heroinem, přestože nevyvolávají závislost ani bažení – a naopak můžou pomoct s úzkostmi nebo posttraumatickými stresovými poruchami (PTSD).

„I to je důvod, proč jsme ve správní radě Psyresu já s Vaškem. Nejsme hipíci s batikovanými tričky, ale lidi z byznysu. Dáváme této snaze určitou kredibilitu,“ prohlásil Fryc, který byl dřív celoživotním odpůrcem substancí měnících vědomí, na konferenci s názvem Inovativní postupy v oblasti duševního zdraví: Česko jako lídr EU?.

Spojení filantropie a byznysu přitom podle něj většinou moc nefunguje. „Filantropové nastupují tam, kde nejsou peníze. Proč by některá firma podporovala lysohlávky, když lidem rostou na zahradě? Ta látka je navíc známá už od padesátých let, takže ji nelze patentovat,“ připomněl Fryc, který v minulosti založil e-shop Mall, dovedl ho k miliardovým obratům a později jej dvakrát prodal.

Motivace obou filantropů podpořit další výzkum psychedelik a jejich osvětu je jasná – narůstající počet lidí trpících depresemi a dalšími duševními poruchami. „Nepřekvapilo mě, když se před pár lety na to začalo na Západě nahlížet jako na epidemii,“ uvedl Dejčmar.

„V Česku je ale problém, že když řeknete slovo ‚filantropie‘, většina lidí si představí, že dáváte peníze třeba na pejsky v útulku. To je sice super, ale pomůže to jen velmi omezenému počtu lidí. To, co opravdu pomůže, je změna systému. A právě psychedelika jsou systémovou změnou, která sníží utrpení velkého množství lidí,“ doplnil investor, jenž je zároveň spolumajitelem centra současného umění Dox Prague.

Fryc a Dejčmar podporují myšlenku legalizace psilocybinu už řadu let. Tvrdí přitom, že je to ani nestálo mnoho peněz. „Šlo o miliony, ale spíš jsme do toho investovali nesmírné množství času a energie, přičemž výsledek byl značně nejistý,“ vysvětlil Dejčmar.

Hlavní posun ve vnímání společnosti směrem k psychedelikům prý nastal před třemi lety, kdy soud poslal za mříže polský manželský pár, který obchodoval s ayahuaskou – psychotropním nápojem peruánských šamanů. Ayahuasca, respektive halucinogenní látka DMT, je v Česku na seznamu drog. Odsouzení manželé měli ve vězení strávit 5,5 a 8,5 roku, prezident Miloš Zeman jim nicméně o několik měsíců později udělil milost.

„Tohle byl skutečně absurdní případ. Zvlášť ve srovnání s podmínkami za znásilnění vlastního dítěte,“ zdůraznil Fryc. Psyres následně financoval PR kampaň s cílem ovlivnit veřejné mínění. „Chtěli jsme, aby ten narativ zněl: ‚Hodní lidé s bubínky jsou nespravedlivě kriminalizováni‘. A ne: ‚Drogoví dealeři z Polska tady prodávají jed českým chudákům‘,“ dodali investoři.

Výsledky této snahy už jsou patrné. Nedávný průzkum Psyresu, provedený agenturou Simply5, ukázal, že by 68 procent české populace souhlasilo s využitím psychedelik v léčbě, pokud by jejich podání doporučil lékař a souhlasil s tím i pacient. Vše pak vyústilo ve schválení Poslaneckou sněmovnou – byť celý proces ještě musí završit i Senát a prezidentův podpis.

Nedávné události jsou přitom podle Fryce teprve začátkem. „Rád bych se dožil doby, kdy bude možné podávat psilocybin i preventivně, nejen při diagnóze. To ale bude až za dlouho,“ uznal. V současnosti je vliv psilocybinu na léčbu depresí dobře prozkoumán. Probíhá také výzkum MDMA, látky přítomné v extázi, v souvislosti s PTSD.

„Velký potenciál si slibujeme v léčbě poruch příjmu potravy, úzkostí, obsedantně-kompulzivních poruch nebo ADHD, v budoucnu možná i Alzheimera. Klinické studie navíc ukazují, že psychedelika mohou pomáhat i při léčbě závislosti na alkoholu, nikotinu a opioidech. Tvrzení těch, kteří dnes odmítají využití psychedelik v medicíně s tím, že prý jde o nebezpečné látky bez léčebného využití, se tak nezakládají na pravdě,“ připomněla šéfka Psyresu Jana Bednářová v rozhovoru pro CzechCrunch.

Podporovatelem léčby pomocí psychedelik je i Jan Blaško, jenž vybudoval logistickou společnost CS Cargo a také zdravotnickou skupinu EUC, která zaměstnává na 2 800 zdravotníků. „Například lékařský cannabis se v Česku stále téměř nepředepisuje, přestože by mohl pomoci mnoha lidem a sloužit k úlevě od bolesti. Třeba můj tatínek se posledních 20 let léčil alkoholem, což není ideální. Několikrát jsem se mu snažil medicínské konopí předepsat, ale on to vytrvale odmítal – myslel si, že je to marihuana a že marihuana je tvrdá droga. Moc bych si proto přál, aby psychedelika, která mají obrovský potenciál, nedopadla stejně jako léčebný cannabis. Všechno je o osvětě,“ řekl na konferenci.

A právě pokračování osvěty je teď klíčové i pro Dejčmara. „Já dám vždycky na to, co mi říká maminka. A když jsem se s ní dřív bavil, byl pro ni psilocybin a heroin vlastně totéž. Prvním krokem ke změně je, aby běžná veřejnost tyto dvě látky zásadně rozlišovala. Tato snaha nám trvala dlouhé roky. A teď jsem rád, že alespoň v něčem může být Česká republika na špici a jít příkladem ostatním,“ uzavřel.