Největší dřevostavba v Česku. Lesy ČR chystají novou centrálu zasazenou mezi kmeny stromů

Lesy České republiky chystají realizaci své nové základy, která by u nás mohla rozhýbat přístup české legislativy k dřevostavbám velkých rozměrů.

lesy-v-lese4

Foto: Chybik + Kristof, Plomp

Realizace projektu Lesy v lese dá České republice největší dřevostavbu

0Zobrazit komentáře

Lesy České republiky získají novou centrálu, která se stane architektonickým unikátem v České republice i širším okolí. Studio Chybik + Kristof, které za návrhem projektu Lesy v lese stojí, jej koncipuje coby největší dřevostavbu u nás a vnímá coby zásadní mezník v přístupu k udržitelnému stavebnictví, signalizující posun směrem k ekologičtějším stavebním praktikám.

Ukazujeme to nejzajímavější ze světa architektury a co se nejen v Česku staví.

Newsletter Arch | Poslední vydání

Návrh nové centrály poblíž Hradce Králové z pera studia Chybik + Kristof byl vybrán v anonymní dvoukolové soutěži s mezinárodní účastí už v roce 2017. Realizaci projektu však pozastavila kůrovcová kalamita a následná covidová krize, kvůli nimž se veškeré procesy vedoucí k zahájení výstavby obnovily až nyní.

Celá centrála byla navržena s co možná největším důrazem na harmonické propojení s okolní přírodou. Sídlo je tvořeno pěticí podélných částí, které vybíhají směrem k okolnímu lesu. Každé z těchto částí bylo přiřazeno jiné administrativní oddělení, vše ale propojuje centrální hala. V ní jsou nejrůznější zóny pro spolupráci, workshopy i soustředěnou práci.

Jednotlivé sekce od sebe oddělují zelená nádvoří, přes která se prostory kanceláří postupně rozptylují do přilehlého lesa. Ten se naopak organicky prolíná se samotnou strukturou budovy.

Dřevo platí za jeden z nejstarších stavebních materiálů, který opět získává díky svému trvale udržitelnému charakteru a nízké uhlíkové stopě na popularitě a stává se standardem současné architektury. To ukazuje současné Expo v Ósace, ale stavitelství ve Skandinávii či západní Evropě, kde jsou dřevostavby na značném vzestupu. Progrese výstavby velkých dřevěných objektů v České republice má však značně pomalejší tempo.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Dřevo je materiál budoucnosti – hluboce zakořeněný v naší tradici, přesto mimořádně všestranný a obnovitelný. Při navrhování budovy Lesů ČR jsme vnímali dřevo jako přirozenou volbu, která nejlépe vystihuje samotnou podstatu poslání podniku hospodařícího se státními lesy. Tento projekt má ambici otevřít v České republice cestu k realizaci velkých dřevostaveb a inspirovat k plnému využití potenciálu tohoto materiálu,“ vysvětluje Ondřej Chybík.

Projekt reflektuje filozofii „Lesy sobě“, která stojí na podpoře maximálního využití dřeva z domácích zdrojů prostřednictvím lokálního zpracování. Stavba také splňuje standardy pasivní budovy ke snížení energetické náročnosti a plně dřevěná konstrukce má zajistit vysoký komfort pro uživatele.

„Ekologická šetrnost návrhu je dosažena především díky použití dřevěné konstrukce, která zahrnuje všechny tři hlavní typy dřevěných systémů. Stěny jsou řešeny technologií two-by-four, stropy, horizontální desky, vestavby a zábradlí jsou vyrobeny z CLT panelů a pro velkorozponové konstrukce jsou použity lepené dřevěné nosníky,“ vysvětluje Jan Stolek, spoluautor projektu.

Ten má navíc potenciál pozitivním způsobem ovlivnit legislativní rámec, který dnes schvalování výstavby velkých dřevěných staveb v České republice spíše omezuje. Projekt Lesy v lese totiž chce demonstrovat jejich proveditelnost a také výhodnost.

Hotel Fairmont, za nímž stojí tři miliardáři, se otevřel. Do podobného projektu už nepůjdu, říká Baudiš

Pořizovací cena činila 5,8 miliardy korun, náklady na rekonstrukci se vyšplhaly na čtyři miliardy. Hotel Fairmont Golden Prague se otevírá prvním hostům.

zlata-praha-faimont-golden-prague-1-1

Foto: Fairmont Golden Prague

Výhled v restauraci Zlatá Praha, která je součástí hotelu Fairmont Golden Prague

0Zobrazit komentáře

Byl to první mezinárodní pětihvězdičkový hotel v Československu. Slavný brutalistický Hotel InterContinental vyrostl v pražské Pařížské ulici mezi lety 1968 a 1974 a po Sametové revoluci vystřídal řadu vlastníků. V roce 2019 jej koupili miliardáři Pavel Baudiš, Eduard Kučera a Oldřich Šlemr, každý s přibližně třetinovým podílem, a rozhodli se, že objektu vrátí jeho dřívější slávu. Teď, po pěti letech, skončila jeho náročná rekonstrukce a hotel se pod novým jménem Fairmont Golden Prague otevírá veřejnosti.

„Všichni majitelé máme k tomuto místu určitý vztah. Eduard Kučera tu slavil promoci i svatbu, můj pradědeček se zase podílel na stavbě nedalekého Čechova mostu. Jeho okolí nebylo nikdy dokončeno, ať už kvůli asanaci, nebo bombardování v průběhu druhé světové války. Cítil jsem proto nostalgii a touhu dotáhnout přeměnu tohoto místa tak, aby začalo zase žít,“ řekl Baudiš, jenž je spolu s Kučerou jedním ze zakladatelů Avastu, k motivaci koupit hotel, který v těchto dnech zahajuje svůj provoz.

Jeho název odkazuje na restauraci Zlatá Praha, jež se nachází v nejvyšším patře hotelu a nabízí panoramatický výhled na pražské střechy i kostelní věže. Podle Baudiše byla ale budova v roce 2018, kdy ji společně s Kučerou a Šlemrem koupili, ve velmi špatném stavu. „Musela se oholit až na původní beton. Teď je to nádhera,“ komentoval během novinářské prohlídky interiérů. Část rekonstrukce je již dokončena, například hotelová lobby nebo právě Zlatá Praha a samozřejmě pokoje. Naopak kongresový sál si ještě pár týdnů počká.

Doposud vynaložená suma se vyšplhala na přibližně deset miliard korun – k pořizovací ceně 5,8 miliardy se ještě přibalily čtyři miliardy za rekonstrukci, která se protáhla o dva roky. „Čekal jsem, že to bude rychlejší, jsem ale spokojen a možná se tu i někdy vyspím. Do takto velkých realitních projektů už teď nicméně asi nepůjdu,“ uvedl Baudiš pro CzechCrunch. A připomněl nedávné vybudování soukromého sanatoria ve středočeských Doubravčicích, v němž se movití klienti mohou léčit ze závislostí na alkoholu, drogách, lécích nebo třeba sociálních sítích. Baudiš je v projektu hlavním investorem.

Hotel Fairmont koupilo miliardářské trio prostřednictvím family office R2G. Ta teď ovšem bude nadále sloužit pouze rodině Šlemrových, upozornil koncem března server e15. Podle něj podnikatelé nedokázali sladit společnou strategii – Šlemr, který zbohatl díky ovládnutí České gumárenské společnosti, už nevyhledává přímé investice. „Pan Šlemr se už do takto velkých projektů vrhat nechce. Rozhodně ale nešlo o nějaký rozchod ve zlém, budeme spolupracovat i nadále,“ doplnil Baudiš pro CzechCrunch.

abakus_zleva-eduard-kucera-milada-kucerova-jarmila-baudisova-a-pavel-baudis-1

Foto: Nadační fond Abakus

Pavel Baudiš (vpravo) a Eduard Kučera s manželkami, které jsou členkami správní rady Nadačního fondu Abakus

Koupi bývalého InterContinentalu vnímá Baudiš jako životní investici, vlastnictví totiž může trvat několik generací. Ostatně už v lobby dýchá na hosty umění ze soukromých sbírek Kučery a Šlemra – různé skleněné plastiky nebo instalace Domovní znamení Prahy od sochaře Martina Janeckého. Hlavní vchod lemuje světelná instalace Nebesa složená ze šesti set svítících tyčí hutního skla. Recepce tvoří skleněné cihly se zrcadlovou vrstvou, interiér hotelu pak doplňuje řada lustrů a sklářských prací od českých značek Lasvit, Preciosa nebo Bomma. „Je pro nás důležité, aby si hotel uchoval českého ducha,“ popsal ředitel hotelu Gerhard Struger.

V hotelu navíc není pouze jedna restaurace a bar, ale rovnou šest podniků. „Hned dva z nich mají přímý vstup z Pařížské ulice a nové lávky vedoucí z Dvořákova nábřeží. Lidé budou moci do restaurací volně vcházet, aniž by při příchodu měli pocit, že do hotelu nepatří,“ vylíčil Marek Tichý z kanceláře TaK Architects, který rozsáhlou a ambiciózní rekonstrukci vedl. Jeho ateliér se snažil zachovat původní architekturu budovy, která v minulosti hostila i Richarda Nixona, Margaret Thatcherovou, Michaela Jacksona, Eltona Johna nebo Meryl Streepovou. „Na první pohled to tu ale nemá vypadat hotel, spíš jako galerie. I proto je recepce trochu stranou,“ dodal k novému vzhledu přízemní lobby Tichý.

K ubytování hostů bude stejně jako dřív sloužit druhé až osmé podlaží, kde je 320 pokojů, apartmánů a rezidencí. K dispozici je i spa či fitness centrum. Ceny za noc začínají na necelých 14 tisících korunách. Otevřením hotelu však rekonstrukce nekončí. Projekt, založený na myšlence dokončit celé okolí objektu, čeká jeho poslední část – revitalizace náměstí Miloše Formana před budovou. Na její podobu bude letos vypsaná architektonicko-urbanistická soutěž.

Kanadský řetězec Fairmont provozuje 13 hotelů po celé Evropě, například Fairmont Le Montreux Palace ve Švýcarsku, The Savoy ve Spojeném království nebo Fairmont La Hacienda na španělské Costa Del Sol. Pražský „InterContinental“ je první pobočkou Fairmontu v Česku, v blízké budoucnosti chce síť vstoupit i do Tokia, Bangkoku, New Orleans nebo anglického venkova. „V hotelech Fairmontu jsem byl například v San Francisku, Vancouveru nebo Londýně, a vždy všechno fungovalo velmi dobře,“ vysvětlil Baudiš důvod, proč si pro správu hotelu vybral se spoluinvestory právě tento řetězec.