Myšlenka mozkového implantátu, díky němuž by lidé pomocí vjemů ovládali třeba telefon, některé děsí, ale některé naopak láká. Od tohoto sci-fi scénáře nás ostatně možná nedělí zase tak mnoho. Důkazem je projekt Neuralink vizionáře Elona Muska, který v noci na sobotu představil dosud největší pokroky jednoho ze svých ambiciózních projektů. Z dalších můžeme jmenovat Teslu či SpaceX.

Přímo na místě živě přenášené události vzal Elon Musk několik pokusných prasat, na nichž technologii zkoušel. Jedno ze zvířat už navíc ve své lebce mělo Neuralink více než dva měsíce. Diváci tak měli možnost pozorovat živou vizualizaci signálů, které pocházely z neuronů spojenými s čumákem prasete.

„Kdykoliv něco začmuchá, tak se ozve signál, stejně tak, když se něčeho čumákem dotkne,“ ukazoval Musk na graf, který vyskočil kdykoliv, kdy se malý tvor rozhodl sníst jednu z dobrot, jež měl v připravené ohradě.

Kromě toho Musk uvedl, že jednomu z prasat tým nasadil do lebky rovnou dva Neuralinky, a ukázal také pokusné zvíře, které už implantát mělo a poté jej vědci vyjmuli. „Toto je velmi důležitá věc – reverzibilita. Pokud se rozhodnete, že už Neuralink nechcete, nebo ho chcete upgradovat, není problém ho bez následků vyndat,“ uvedl Musk.

Přestože v tuto chvíli devětačtyřicetiletý podnikatel, jenž se stal díky jízdě automobilky Tesla na burze čtvrtým nejbohatším mužem planety, neukázal nic víc než prostou vizualizaci signálů z prasečího mozku, do budoucna by měl mít jeho vynález funkce, které si zatím lze jen stěží představit a spíše než čemukoliv reálnému se blíží zmíněnému sci-fi.

Malé zařízení by tak například mohlo pomocí vytváření elektrických impulsů vyléčit nejen psychické poruchy, jako je deprese nebo úzkost, ale pomoci také s problémy typu ztráta sluchu, zraku nebo paměti.

Oproti původnímu designu, který počítal s malým zařízením za uchem, nyní Neuralink přišel s malým kruhovým objektem, jenž se umísťuje přímo do lebky. Velikostně je jako menší chytré hodinky – s nimi má Neuralink podobný třeba i způsob indukčního nabíjení, baterie má přitom vydržet celý den.

Klíčovou součástí zařízení jsou malé elektrody, které jsou do mozku ze zařízení přímo zavedeny. Aplikují se jedině pomocí speciálního robota a Musk ujišťoval, že je jejich zavedení zcela bezpečné. Operaci prý lze provést dokonce bez celkové anestezie. Robot při ní nejdříve mozek naskenuje a elektrody zavede tak, aby se vyhnuly žílám, čímž zamezí krvácení.

Musk a jeho tým už získal první posvěcení od amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), aby mohl celý systém i nadále testovat. Dalším logickým krokem je tak implementování do člověka, ale ohledně tohoto milníku zatím Neuralink nezveřejnil žádné další informace. Doposud startup testoval své prototypy úspěšně na zvířatech, včetně primátů. Minulý rok se ukázalo, že opice byla pomocí vlastních vjemů skutečně schopna ovládat počítač.

Kyborgové už stejně jsme, tvrdí Musk

Elon Musk je vizionář, jehož hlavním cílem (a ani ne tak snem) je dostat lidstvo na Mars. Odvětví, v nichž podniká, svými nápady posouvá mílovými kroky, nicméně nutno podotknout, že konkrétní termíny historicky příliš nedodržuje. Už v červenci 2019 zmínil, že první implantáty by chtěl instalovat do konce roku 2020.

Neuralink samozřejmě otevírá množství etických otázek. Musk v nedávném podcastu Joe Rogana také použil termín lidské symbiózy s umělou inteligencí. Na první pohled trochu děsivá představa by ale podle Muska jen zrychlila proces, který už jako lidstvo tak či onak zažíváme.

Zmínil totiž, že de facto už kyborgové jsme, když nechceme odejít od svých telefonů, které nebývají často ničím menším než naší prodlouženou rukou. Jediný rozdíl je v tom, že z mozku prostřednictvím našich prstů dostáváme do mobilu informace mnohem pomaleji, než by toho bylo schopné přímé spojení z implantátu.