Už příští rok by měl stát začít stavět u nadlimitních zakázek chytře. To znamená v BIM. Za nicneříkající zkratkou se schovává digitální systém, který pomáhá nejen při stavbě, ale i po celou dobu, co takto vytvořená budova stojí. Šetří čas i peníze. Mezi prvními, kdo se rozhodl na zákon nečekat a stavět inovativně a úsporně, je Nejvyšší kontrolní úřad. BIM využívá při stavbě svého sídla.

„Od začátku byl náš plán vytvořit budovu nejen s nejnižšími náklady životního cyklu moderních administrativních budov, ale také vzorovou budovu pro státní správu. Vytipovali jsme si nástroje, které nám v tom mohly pomoci, a jeden z nich byl právě BIM, který byl pro naše potřeby nejvhodnější,“ uvedl pro CzechCrunch mluvčí Národního kontrolního úřadu (NKÚ) Václav Kešner.

BIM je zkratka pro Building Information Model, jedná se tedy o digitální model stavby. S BIM dnes pracují různé komerční subjekty, které už dávno přišly na to, že se to vyplatí. Teď se na to chystá i stát. Konkrétně u zakázek nad 150 milionů korun. Povinné by to mělo být od července 2023. Nyní se chystá legislativa.

„Stavba je velmi složitá věc a existuje velké riziko, že nějaké souvislosti nedohlédnete. Když třeba posunete příčku jen o kousek, může to mít vliv na statiku, musíte přemístit vedení a tak dále. Běžně přitom do stavby zasahujete mnohem víc. Díky propojeným informacím máte všechny tyto návaznosti šanci hned vidět, a tudíž se můžete rozhodnout kvalifikovaněji. A díky tomu i ušetříte,“ vysvětluje principy fungování systému ředitel odboru BIM Jaroslav Nechyba z České agentury pro standardizaci.

Foto: NKŮ

NKÚ staví v pražských Holešovicích

Agentura je státní příspěvková organizace, která má stát na start stavění v BIM připravit. I proto s ní konzultuje také NKÚ. „Česká agentura pro standardizaci nám zjednodušeně řečeno poskytuje určitou metodiku a vodítka, jak v souvislosti s používáním BIM postupovat. My jim zase naopak ukazujeme naše poznatky z praxe,“ popisuje Kešner.

NKÚ už si mohl sám ověřit, že informační model stavby se vyplatí. Například teď pomáhá na stavbě předcházet kolizím s umisťováním kabelů, trubek a dalších potřebných věcí. „Díky BIM můžeme takové kolize odhalit ještě předtím, než reálně vzniknou. Není potřeba je řešit až na místě, vymýšlet dodatečné úpravy a podobně. To vše stojí čas i peníze,“ říká Kešner.

S programem úřad pracoval už při projektování nového sídla, které vzniká v pražských Holešovicích. Využil ho pro prostorové uspořádání a hlídání návazností. Při stavbě pak přišel vhod i proto, že díky němu bylo možné použít speciálního robota, který dokáže za den vyvrtat přibližně šest stovek otvorů pro kotevní systémy technických instalací, jako jsou rozvody vody, topení nebo elektřiny.

Robot to může dělat právě proto, že využívá data z digitálního modelu budovy. Kešner si pochvaluje, že jde o výrazné zefektivnění práce. Navíc nasazení tohoto robota na stavbu sídla NKÚ bylo ve střední Evropě zatím unikátní.

„Největší výhoda BIM je však pro nás v dlouhodobosti, tedy v tom, že provází budovu po celou dobu její existence. BIM jsou i veškeré podstatné informace, čísla a údaje související s jejím provozem, to vše na jednom místě,“ vysvětluje Kešner. NKÚ uvidí, jak často je potřeba provádět revize nebo údržbu jednotlivých prvků. Lépe pak naplánuje například i výměnu technologií.

Digitální model budovy pomáhá rovněž v komunikaci mezi Nejvyšším kontrolním úřadem, projektantem a stavební firmou. „To přitom nelze podceňovat, obzvlášť, když stavíte dvě relativně velké budovy dohromady s přibližně pěti tisíci metry čtverečními kancelářských ploch,“ uvádí mluvčí NKÚ.

Foto: NKŮ

Na pomoc si vzalo metodu BIM, digitální model stavby

Na problémy s tím, že by BIM někdo neznal nebo s ním neuměl pracovat, úřad nenarazil, od začátku to tak bylo nastavené. Jiné zádrhele byly jen minimální. Šlo o menší a spíše technické záležitosti.

Kdo by čekal, že výhodu BIM lze konkrétně vyčíslit, tak se nedočká. S modelem totiž problémům předcházíte, to znamená, že ani nevzniknou, tudíž se dá těžko odhadnout, k čemu by došlo a kolik by to stálo. V případě NKÚ však projekt neznamená jen ušetřené peníze, ale i dobrý příklad.

„Pokud naše budova bude sloužit jako ukázka dobré praxe a pomůže stanovit určité standardy stavby budov ve veřejné správě, budeme velmi rádi. Naším cílem je ukázat, že i ve státní správě lze dělat věci dobře, moderně a s inovacemi. I když to vždy není snadné,“ dodává mluvčí úřadu.

Stavba nového sídla na Praze 7 se přitom už chýlí ke konci. V říjnu by měla proběhnout kolaudace objektu. Do poloviny prosince by měly být vyřešeny vady a nedodělky. Zaměstnanci by se pak měli začít stěhovat v prvním a druhém kvartále příštího roku.