Nemají čas, a už vůbec ne peníze, i tak jsou spokojení. Začínající startupisté se vymykají normě

Proč tomu tak je, zkoumala dvojice výzkumníků z VŠE. Zároveň upozorňuje, že podnikání je životní náplň, která ale umí být toxická.

Peter BrejčákPeter Brejčák

dalle-2024-06-28-13-46-46-a-broke-and-tired-but-happy-startup-founder-sitting-at-a-cluttered-desk-in-a-small-office-the-founder-has-slightly-messy-hair-mild-dark-circles-unde-copy

Foto: Vygenerováno OpenAI DALL·E

Začínající podnikatelé nemají čas ani peníze, ale jsou spokojeni

0Zobrazit komentáře

Nejčastěji se Češi pouští do podnikání kvůli tomu, aby dosáhli větší nezávislosti a zlepšili svoji finanční situaci. Nicméně první roky podnikání většinou vypadají přesně opačně – musí investovat hodně času, úsilí i peněz, aby byznys či živnost rozběhli a udrželi ji v chodu, navíc s vidinou nejistého výsledku. Nová studie ukazuje, že i přes tyto útrapy si začínající podnikatelé a startupisté drží podobně vysokou úroveň osobní pohody jako majitelé zavedených firem.

Na tento paradox se blíže podívali Martin Lukeš a Jan Zouhar z Fakulty podnikohospodářské pražské Vysoké školy ekonomické a výsledky své studie publikovali v odborném vydavatelství. Během výzkumu, kterého se účastnilo 1 136 respondentů, zjistili, že v případě začínajících podnikatelů neznamená nepříznivá finanční situace horší osobní pohodu neboli well-being, jak tomu obecně v populaci bývá.

Podle výsledků finanční potíže přiznalo přibližně 70 procent začínajících podnikatelů proti 37 procentům mezi podnikateli se zavedenými firmami. Přitom procenta těch, kteří vykazovali převážně pozitivní odpovědi v otázkách směřovaných na duševní pohodu, byla v obou skupinách prakticky totožná (49 respektive 48 procent).

Vůbec v nejhorší finanční situaci se dle dat autorů studie ocitají zakladatelé startupů, což je segment, kterému věnovali speciální pozornost. Startupy vyžadují nejvíce času a investic, aby dokázaly růst a škálovat svůj byznys. Finanční problémy postihovaly celých 88 procent startupistů. Ani v případě zakladatelů startupů ale well-being neklesá a jeho úroveň je srovnatelná s ostatními podnikateli (49 procent).

Mohou se stát příliš optimistickými a sebevědomými, což může vést k tomu, že nejsou schopni podnikání včas ukončit, i když se jim dlouhodobě nedaří.

Výsledky zároveň poukazují na skutečnost, že zatímco začínající podnikatelé jsou ochotni uskromnit se a finanční nesnáze krátkodobě tolerovat bez újmy na osobní pohodě, u zavedených podniků se finanční situace do míry well-beingu bezprostředně promítá. Spokojenost začínajících podnikatelů pak podle autorů plyne z několika pozitivních okolností.

„Jde o soběstačnost a autonomii, kterou rozhodnutím podnikat získali, o pestrost práce, či dokonce o pocit nalezení životní náplně a smyslu. Začínající podnikatelé cítí také mnohem větší zadostiučinění z prodejů, byť jsou třeba nižší či nedostatečné k tomu, aby zažehnaly finanční problémy,“ přibližuje Lukeš, jenž na škole vede katedru podnikání.

Podle Lukeše ale výše zmíněný mix pocitů a stimulů, které začínajícím podnikatelům pomáhají pokračovat, může také uškodit. „Mohou se stát příliš optimistickými a sebevědomými, což může vést k tomu, že nejsou schopni podnikání včas ukončit, i když se jim dlouhodobě nedaří. Jsou to pak ty nešťastné případy, kdy podnikatel či podnikatelka investuje další a další peníze a úsilí, půjčuje si na podnikání, ale tím jen oddaluje krach a ve finále se ocitá v závažných finančních a osobních problémech,“ vysvětluje.

Autoři zároveň přináší několik doporučení, která by měla vést k vyšší spokojenosti začínajících podnikatelů a snížení negativních dopadů. „Naše doporučení je nezaměřovat se pouze na ty nejperspektivnější projekty, ale zajistit to, aby bylo snazší a levnější podnikání nastartovat a také v něm selhat,“ říká Lukeš.

Konkrétně se toho podle něj docílí nízkou administrativní zátěží, srozumitelnou legislativou a efektivním úřednickým aparátem. Doporučuje také, aby stát i investoři a byznysmeni svou podporu směřovali nejen do technologických startupů, ale i do projektů a začínajících firem z širokého spektra oborů.

Dle autorů studie je zároveň vhodné vést studenty k podnikatelské sebedůvěře, která prokazatelně pomáhá podnikání nastartovat i v něm uspět. Zároveň je ale podle nich třeba je učit i takzvanému lean startup přístupu, který spočívá v častém a opakovaném vylepšování podnikatelského nápadu, získávání zpětné vazby od zákazníků i dalších odborníků a schopnosti nápad opustit, pokud se ukáže jako ne dost dobrý.

„Konkrétně lze tyto dovednosti ve vzdělávání tříbit důrazem na praktická cvičení, která umožňují učit se ze svých chyb. Důležité je také budoucím podnikatelům vštípit, aby se na svém nápadu nestali závislými a udržovali si nad ním zdravý racionální nadhled,“ dodává Lukeš.

Rubriku Startupy podporujíjt-retina