Nemají čas, a už vůbec ne peníze, i tak jsou spokojení. Začínající startupisté se vymykají normě
Proč tomu tak je, zkoumala dvojice výzkumníků z VŠE. Zároveň upozorňuje, že podnikání je životní náplň, která ale umí být toxická.
Nejčastěji se Češi pouští do podnikání kvůli tomu, aby dosáhli větší nezávislosti a zlepšili svoji finanční situaci. Nicméně první roky podnikání většinou vypadají přesně opačně – musí investovat hodně času, úsilí i peněz, aby byznys či živnost rozběhli a udrželi ji v chodu, navíc s vidinou nejistého výsledku. Nová studie ukazuje, že i přes tyto útrapy si začínající podnikatelé a startupisté drží podobně vysokou úroveň osobní pohody jako majitelé zavedených firem.
Na tento paradox se blíže podívali Martin Lukeš a Jan Zouhar z Fakulty podnikohospodářské pražské Vysoké školy ekonomické a výsledky své studie publikovali v odborném vydavatelství. Během výzkumu, kterého se účastnilo 1 136 respondentů, zjistili, že v případě začínajících podnikatelů neznamená nepříznivá finanční situace horší osobní pohodu neboli well-being, jak tomu obecně v populaci bývá.
Podle výsledků finanční potíže přiznalo přibližně 70 procent začínajících podnikatelů proti 37 procentům mezi podnikateli se zavedenými firmami. Přitom procenta těch, kteří vykazovali převážně pozitivní odpovědi v otázkách směřovaných na duševní pohodu, byla v obou skupinách prakticky totožná (49 respektive 48 procent).
Vůbec v nejhorší finanční situaci se dle dat autorů studie ocitají zakladatelé startupů, což je segment, kterému věnovali speciální pozornost. Startupy vyžadují nejvíce času a investic, aby dokázaly růst a škálovat svůj byznys. Finanční problémy postihovaly celých 88 procent startupistů. Ani v případě zakladatelů startupů ale well-being neklesá a jeho úroveň je srovnatelná s ostatními podnikateli (49 procent).
Mohou se stát příliš optimistickými a sebevědomými, což může vést k tomu, že nejsou schopni podnikání včas ukončit, i když se jim dlouhodobě nedaří.
Výsledky zároveň poukazují na skutečnost, že zatímco začínající podnikatelé jsou ochotni uskromnit se a finanční nesnáze krátkodobě tolerovat bez újmy na osobní pohodě, u zavedených podniků se finanční situace do míry well-beingu bezprostředně promítá. Spokojenost začínajících podnikatelů pak podle autorů plyne z několika pozitivních okolností.
„Jde o soběstačnost a autonomii, kterou rozhodnutím podnikat získali, o pestrost práce, či dokonce o pocit nalezení životní náplně a smyslu. Začínající podnikatelé cítí také mnohem větší zadostiučinění z prodejů, byť jsou třeba nižší či nedostatečné k tomu, aby zažehnaly finanční problémy,“ přibližuje Lukeš, jenž na škole vede katedru podnikání.
Podle Lukeše ale výše zmíněný mix pocitů a stimulů, které začínajícím podnikatelům pomáhají pokračovat, může také uškodit. „Mohou se stát příliš optimistickými a sebevědomými, což může vést k tomu, že nejsou schopni podnikání včas ukončit, i když se jim dlouhodobě nedaří. Jsou to pak ty nešťastné případy, kdy podnikatel či podnikatelka investuje další a další peníze a úsilí, půjčuje si na podnikání, ale tím jen oddaluje krach a ve finále se ocitá v závažných finančních a osobních problémech,“ vysvětluje.