Dlouhé roky to byla úspěšná technologická pohádka, kterou hrdě hltalo celé Německo. Finanční společnost Wirecard se během let vyšplhala mezi přední hráče fintechového trhu, na burze její hodnota dosáhla až na 24 miliard eur, ale v posledních dnech zažívá střemhlavý pád k zemi.

O problémech a potenciálních podvodech s finančními transakcemi upozorňoval deník The Financial Times už od loňska, ale teprve minulý týden vyšla najevo skutečnost, která otřásla nejen Wirecardem, ale celým trhem. Mnichovské firmě, která po celém světě zpracovává elektronické platby, totiž v rozvaze za loňský rok chybí téměř dvě miliardy eur.

Když minulý čtvrtek Wirecard již počtvrté odložil vydání výroční zprávy za loňský rok, bylo to ze zcela závažného důvodu. Auditorská firma E&Y totiž nedokázala na svěřenských účtech asijských bank najít 1,9 miliardy eur, se kterými Wirecard počítal ve své rozvaze. A jak se záhy ukázalo, tyto peníze pravděpodobně nikdy neexistovaly.

Obří skandál odskákal dlouholetý šéf Wirecardu Markus Braun, který v pátek odstoupil ze své funkce a v pondělí byl dokonce zadržen německými úřady. Jak píší The New York Times, Braun v pondělí přicestoval z Vídně do Mnichova, kde na něj státní zástupce vydal zatykač kvůli podezření na manipulaci s trhem.

Foto: Wirecard

Mnichovské sídlo Wirecardu

V pondělí Wirecard přiznal, že 1,9 miliardy eur uvedených v rozvaze pravděpodobně skutečně neexistují, a Markus Braun je nyní podezřelý z toho, že falšoval výnosy společnosti za účelem zvýšení atraktivity Wirecardu směrem k investorům i zákazníkům. Soudce by měl v úterý rozhodnout, zda padesátiletý Braun zůstane ve vazbě.

Firma teď musí pod vedením nového CEO Jamese Freise, který do firmy přišel teprve minulý týden (a původně jen do představenstva), hasit velký požár a vyjednávat s bankami, jež mají podle agentury Reuters v půjčkách Wirecardu zhruba 1,75 miliardy eur. Vzhledem k nezveřejnění výroční zprávy ve stanovený čas by mohly chtít banky své peníze zpět, což by firmu dostalo do problémů. Ostatně 1,9 miliardy eur představují čtvrtinu celé rozvahy.

Akcie Wirecardu na burze se tak od osudového čtvrtečního dne propadly o závratných 85 procent, přičemž hodnota firmy aktuálně osciluje kolem 2 až 3 miliard dolarů. Od pondělí sice hodnota akcií mírně roste, avšak osud celé mnichovské firmy je nejistý.

Přestože se o možných podvodných transakcích díky reportážím The Financial Times hovoří již delší dobu, Wirecard tato obvinění celou dobu odmítal. V pondělí však mnichovský fintech vyhodil také Jana Marsaleka, který už minulý týden skončil ve funkci provozního ředitele, nyní i v představenstvu, a právě on měl mít na starosti asijské operace.

Zmíněné 1,9 miliardy eur měly být totiž uloženy u dvou filipínských bank, které však minulý týden odmítly, že by byl Wirecard jejich klientem. I proto E&Y tyto peníze uvedené v rozvaze nedokázalo nikde najít a nyní se řeší, zda jde o podvod na Wirecard, nebo naopak své finanční knihy firma falšovala sama.

Každopádně se jedná o rozdrcení jedné velké německé pohádky, protože Wirecard patřil do výkladní skříně tamního (nejen finančně) technologické trhu. Jednak firma přilákala renomované investory z celého světa, navíc před dvěma lety nahradila Commerzbank v prestižním indexu DAX, v němž je 30 největších a nejobchodovanějších společností v Německu. V reputačních problémech je tak nyní i německý regulátor, pod jehož dohledem Wirecard rostl.