Německo bude testovat čtyřdenní pracovní týden. Předchozí experimenty ve světě měly úspěch

Přes padesát německých firem by se mělo zúčastnit testu, kdy lidé budou pracovat jen čtyři dny v týdnu. Předchozí podobné projekty dopadly dobře.

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

workers-pexels

Foto: Pixabay

Čtyřdenní pracovní týden by podle průzkumů uvítala velká část pracujících

0Zobrazit komentáře

Koncept pěti dnů práce a dvou volných víkendových dní vznikl v jakési rané verzi už na počátku 20. století. Následně v roce 1926 začal Henry Ford zavírat své automobilové závody v USA na sobotu a neděli, aby poskytl zaměstnancům dva dny volna. V Československu stanovila vyhláška pětidenní pracovní týden až v roce 1968. V posledních letech se ale začíná mluvit o další změně: pracovním týdnu, který by měl jen čtyři dny. Jeden velký test nyní čeká Německo. Pokud zkouška dopadne podobně jako v jiných zemích, mohla by ukázat, že minimálně pro některá odvětví by byly čtyři dny přínosem.

Koncept kratší pracovní doby při zachování stejné mzdy se v nejlidnatější zemi Evropské unie řeší na vládní úrovni už delší dobu. Letos v květnu Saskia Eskenová, spolupředsedkyně nejsilnější vládní strany SPD (sociální demokracie), toto uspořádání v rozhovoru pro mediální síť RND podpořila. Dosud ho prosazovala především opoziční strana Levice, šlo tedy o poměrně výrazný posun stanoviska vlády.

Eskenová přitom argumentovala právě úspěšnými testy z řady jiných zemí. Například loni mezi červnem a prosincem si čtyřdenní pracovní týden vyzkoušeli ve Spojeném království. Projektu se zúčastnilo 61 firem a 2 600 zaměstnanců. Výsledkem bylo dokonce mírné navýšení tržeb a mnohem spokojenější lidé, kteří z velké části zažívali méně stresu nebo únavy a v důsledku byli loajálnější ke svým zaměstnavatelům.

Mezi lety 2014 a 2021 provedl dva podobné, pětileté experimenty i Island. Zahrnovaly místní správu hlavního města země, centra pro ochrany dětí, mateřské školy nebo nemocnice. Pracovní doba se zkrátila na 35 hodin týdně pro celkem 1,3 procenta aktivního obyvatelstva Islandu – bez poklesu mezd a také bez poklesu produktivity. V některých případech se naopak zvládlo práce více.

it-company-workplace-office-programmers-3

Foto: Austin Distel

Čtyřdenní týden dnes patří mezi nejdiskutovanější témata spojená s prací

Volný pátek zkoušel také Microsoft v Japonsku v roce 2019 a zaznamenal ještě pozitivnější výsledky. Změnu si tehdy pochvalovala naprostá většina zaměstnanců a jejich produktivita se zvýšila až o 40 procent. Firma zároveň spotřebovala téměř o čtvrtinu méně energie a klesla i spotřeba kancelářských potřeb. Testy zkrácené pracovní doby se nyní plánují nebo probíhají ve Skotsku, Irsku, na Novém Zélandu nebo ve Španělsku.

Celá věc je přesto stále v bodě, kdy čtyřdenní týden zavádějí pouze jednotlivé firmy (a často ho pak používají jako lákadlo pro nové zaměstnance). Není jasné, jak a zda vůbec by byl možný v oborech mimo kanceláře. V Německu se proti návrhům vlády vymezila řada firem. Například předseda představenstva automobilky Mercedes-Benz Ola Källenius pro německé noviny Bild řekl, že zkrácení pracovní doby by se negativně podepsalo na konkurenceschopnosti německých společností.

Ředitel Federální asociace středních podniků Christoph Ahlhaus zase poznamenal: „Kvůli zkrácené pracovní době hrozí ztráta produktivity, kterou budou muset snášet nejprve podniky a pak my všichni.“ Více volného času odmítá také šéf Volkswagenu Oliver Blume, podle něhož je potřeba se soustředit na situaci na globálním trhu a primárně zajistit, aby Německo nezaostávalo.

Oliver Blume

Přečtěte si takéČtyřdenní pracovní týden pokrok nezajistí, říká šéf VolkswagenuČtyřdenní pracovní týden je chyba, má jasno šéf Volkswagenu. A slibuje už brzy levné elektroauto

Podle letošní studie nadace Hanse Böcklera, nejvlivnějšího poválečného odboráře v Německu, by pro přechod na čtyři dny práce a tři dny volna bylo až 81 procent zaměstnanců. Drtivá většina z nich přitom jako důvod uvedla možnost trávit více času s rodinou nebo jednoduše mít více času pro sebe. A 87 podporovatelů kratšího pracovního týdne by volný čas využilo také pro svoje zájmy, sport nebo dobrovolnictví.

Očekává se, že německého testu se zúčastní alespoň 50 firem. Projekt má odstartovat v únoru příštího roku, přičemž zájemci se mohou hlásit už od tohoto týdne. Projekt potrvá šest měsíců a následně ho vyhodnotí vědci. Organizátory jsou nezisková organizace 4 Day Week Global, stojící také za britským experimentem, a poradenská společnost Intrapenör. Ta má všem firmám nabídnout nástroje pro co nejefektivnější zavedení a využití čtyřdenního týdne.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Je otázka, zda by byl aktuální zájem o zkrácení pracovní doby tak velký, kdyby nebylo covidové pandemie a jejích důsledků. Ta na jedné straně svět přinutila v bezprecedentní míře přejít na home office, na straně druhé následná inflace zhoršila sociální situaci stovek milionů lidí a motivovala je více se zamyslet nad pracovními podmínkami. Poměrně nevídaná situace panuje i mezi pracující třídou ve Spojených státech, kde lidé mnohem více začínají zakládat odbory a stávkují.

Čtyřdenní pracovní týden v tomto kontextu ani zdaleka není řešením a do značné míry není jasné, jak by ho šlo zavést plošně. Je ovšem zřejmé, že mnozí by změnu uvítali. Po mnoha dekádách od momentu, kdy byla poprvé navržena, jsme nyní zatím nejblíže skutečnému převedení do praxe a pravděpodobně je jen otázkou času, než se tak ve velkém začne dít.

Mars, Pepsi i tabák. Západní firmy vydělávají v Rusku miliardy dolarů, ty však zůstávají Kremlu

Mnoho firem svůj byznys v Rusku kvůli válce zavřelo. Analytik XTB Tomáš Cverna popisuje, jak fungují společnosti, které v zemi zůstaly.

Stalinovy mrakodrapy v Moskvě

0Zobrazit komentáře

Dopad protiruských ekonomických sankcí pociťuje nejen samotné Rusko, ale i západní firmy, které se rozhodly v zemi po vypuknutí války zůstat. Zatímco ruský rubl vlivem vysokého salda zahraničního obchodu oslabuje, zahraniční korporace přicházejí o vysoké zisky. Ty jim sice po právu náleží, nicméně Kreml je zmrazuje a neumožňuje provádět výplaty dividend. Vysoká ekonomická škola v Kyjevě vyčíslila, že západní firmy od začátku invaze vydělaly v Rusku 18 až 20 miliard dolarů (410 až 460 miliard korun). Souhrnně měly tržby západních firem v Rusku v loňském roce činit 127 miliard dolarů (2,9 bilionu korun).

Největší podíl na tržbách firem z Evropy a USA mají tabákové společnosti. Philip Morris v loňském roce utržil 7,88 miliardy dolarů (180 miliard korun), přičemž čistý zisk činil 775 milionů dolarů (17,8 miliardy korun). Druhou největší západní tabákovou společností působící v Rusku je Japan Tobacco International, jehož tržby vzrostly loni meziročně o 26 procent na 7,3 miliardy dolarů (167 miliard korun). Společnost British American Tobacco oznámila zájem o opuštění Ruska již v březnu loňského roku. Proces odchodu trval až do letošního září, kdy se tabákové firmě podařilo prodat ruská a běloruská aktiva.

V Rusku aktuálně zůstávají i firmy jako Pepsi, Mars nebo pivovarnický gigant Anheuser-Busch. Právě dceřiná společnost amerického výrobce potravin Mars v loňském roce převedla asi 800 milionů dolarů (18,3 miliardy korun) z Ruska do mateřské firmy ve formě platby snižující její dluh, čímž obešla protizápadní sankce. Mars zaznamenal mezi lety 2021 a 2022 nárůst tržeb v Rusku o téměř dvacet procent.

Výkonnost západních firem v Ruské federaci potvrzuje, že Rusové se i navzdory sankcím nechtějí vzdát zahraničního zboží. Pro firmy je však působení v této zemi morální dilema. Navíc odchod z Ruska není jednoduchý. Pokud chtějí zahraniční korporace své dceřiné společnosti prodat, čelí mnohdy velkému tlaku Kremlu na cenu, a jsou tedy nuceny prodat s větší slevou. Dle odhadů došlo od začátku invaze u evropských firem k odpisům asi 100 miliard eur (2,5 bilionu korun).

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Velkým rizikem pro firmy ze západu je také velká pravděpodobnost konfiskace majetku ze strany Kremlu. S tímto postupem má již z nedávné minulosti zkušenost francouzský producent potravin Danone a dánský pivovarnický koncern Carlsberg. Ruské dceřiné společnosti zahraničních firem se tak staly velmi rizikovými aktivy. Jednak kvůli hrozbě odpisu sta procent jejich hodnoty v případě konfiskace, ale také kvůli tomu, že si skuteční vlastníci nemohou sáhnout na své zisky.

Ruský prezident Vladimir Putin dříve oznámil, že výplata dividend bude umožněna těm subjektům, které budou ochotny v Rusku nadále investovat. Tento krok by jednak zamezil příliš velkému kurzovému výkyvu vyvolanému zvýšeným zájmem o dolary, ale také by v Rusku udržel potřebný kapitál.

ticketportal-mvp

Přečtěte si takéEstonci ovládli český ticketingový trh. Od Mafry kupují TicketportalEstonci ovládli český ticketingový trh. Po GoOutu a Ticketstreamu kupují od Mafry také Ticketportal

Na druhou stranu, otázku financování v Rusku částečně vyřešila Čína. Čtyři největší čínské banky zvýšily svou expozici v zemi od začátku války více než čtyřnásobně z 2,2 na 9,7 miliardy dolarů (z 50 na 223 miliard korun). Čínská vláda tak učinila ve snaze o zavedení čínského jüanu jako alternativy k americkému dolaru.

Obecně lze říct, že budoucnost západních firem v Rusku je velmi nejistá. Mnoho z nich se může stát prostředkem k financování války. Na druhou stranu, jak ukázal příklad společnosti Mars, protizápadní sankce lze obcházet. Avšak je už jen otázkou času, kdy i to bude ze strany Kremlu znemožněno.