Největší evropská ekonomika se už druhým rokem po sobě zmenšila a ani výhled pro letošní rok neslibuje žádný závratný růst. Vlastně zatím není jisté, jestli se Německu podaří z recese vymotat. Spolková republika zažívá jednu z nejdelších ekonomických krizí za poslední dekády, na kterou bylo ovšem u našich západních sousedů zaděláno de facto již před dlouhými lety, jen se až doteď – často shodou náhod – dařilo ji oddalovat. Ve své nové a příznačně nazvané knize Kaput: The End of the German Miracle o tom píše Wolfgang Münchau. A jde o čtení, které by mělo zajímat i Čechy.

Jak informoval deník Financial Times, Spolkový statistický úřad ve středu oznámil, že německá ekonomika se v loňském roce propadla o 0,2 procenta. Rok předtím poklesla o 0,3 procenta. Německá centrální banka navíc minulý měsíc uvedla, že stagnace bude pokračovat i v letošním roce. Prozatím předpovídá růst o pouhých 0,1 procenta, ale varuje, že například obchodní válka se Spojenými státy by mohla způsobit další rok ekonomického poklesu. To nejsou dobré zprávy ani pro Německo, ani pro Česko, které je na část jeho ekonomiky úzce navázané. A ani pro celou Evropskou unii.

Jako na zavolanou v tomto ohledu vyšla koncem loňského roku zmíněná kniha Kaput od Wolfganga Münchaua, který se dlouhodobě věnuje evropské ekonomice a působí jako ředitel zpravodajské služby Eurointelligence. Ten vysvětluje, že krize německé ekonomiky nevznikla přes noc a ani v době pandemie covidu, od jejíhož příchodu se nedokáže odrazit ode dna. Naopak na více než 250 stránkách velmi pregnantně popisuje, že problémy bobtnaly už dávno a u čelných německých představitelů de facto nebyla snaha s tím něco udělat.

„Německo bylo průmyslovou velmocí Evropy a v jednu chvíli největším světovým vývozcem. Jeho specializace však vytvořila zranitelnosti a závislosti. Stalo se závislým na ruském plynu a na vývozu do Číny,“ shrnuje v knize její autor.

„Pak přišel rozchod s Ruskem. Vztahy s Čínou, před několika lety ještě největším obchodním partnerem, už také nejsou takové, jaké bývaly. Možná největší ze všech šoků přišel z oblasti technologií. Německo bylo světovým šampionem analogové éry. Digitální technologie však postupně pronikaly do našich životů. Němci vynalezli spalovací motor, elektronový mikroskop a Bunsenův hořák. Ale nevynalezli počítač, chytrý telefon ani elektromobil. To se během let stalo problémem,“ dodává.

Kniha Kaput: The End of the German Miracle, která je dostupná v angličtině například na Amazonu, se začala rychle šířit v odborných kruzích. „Wolfgang Münchau je jednou z nejbystřejších myslí v britské a evropské žurnalistice. V knize Kaput vypráví poutavý příběh německého ekonomického zázraku, který se pokazil – alespoň prozatím. Pro ty z nás, kteří nikdy nepodceňují německou vynalézavost a konkurenceschopnost, je to oči otevírající, přístupný popis problémů i potenciálu největší evropské ekonomiky,“ napsal ve svém hodnocení skotský novinář Gavin Esler.

Není se čemu divit. Jelikož je největší ekonomikou na kontinentu, je Německo naprosto zásadní pro celou Evropskou unii. Jeho průmysl představuje přibližně čtvrtinu celkového HDP Evropské unie a je klíčovým obchodním partnerem pro většinu členských států, Česko nevyjímaje. Právě o zadrhnutí tamního průmyslu Münchau ve své knize zevrubně píše.

„Svět se změnil, ale Německo ne a toto je příběh o tom, jak Německo špatně řídilo průmyslový kapitalismus a špatně odhadlo technologie a geopolitiku,“ uvádí autor. Věnuje se také energetické závislosti na Rusku, nevyváženému vztahu s Čínou, zanedbané infrasturktuře, zastaralým technologiím a lpění na tradičním průmyslu, kterému ujel vlak.