Kryptoměny představovaly během pandemie sice rizikový, ale přesto velmi lukrativní přístav celé řady investorů. Centrální banky se tak chtě nechtě musely smířit s tím, že jim investoři trochu proplouvají pod rukama a od schválených investičních prospektů utíkají ke kryptoměnovým směnárnám, které jsou mimo dohled centrálních bank. Existují ale i státy, které se k příležitosti postavily čelem.

Třeba v Salvadoru se od září stane bitcoin oficiálním platidlem. Teď své oprátky povoluje i Německo a tamní investiční fondy mohou až pětinu svých aktiv investovat do kryptoměn. Od 1. července letošního roku vešla u našich západních sousedů v platnost legislativa, která umožní vstup tzv. speciálních fondů (spezialfonds, které jsou obdobou českých fondů kvalifikovaných investorů) na kryptoměnový trh.

Do těchto fondů spadají mimo jiné banky a pojišťovny, které budou díky aktuálně platnému zákonu schopny investovat až pětinu svých volných aktiv do kryptoměn. Dosud přitom byla jakkoliv vysoká investice veřejných investičních fondů do kryptoměn absolutně nemyslitelná.

Příliv stovek miliard dolarů

„Změna zákona je velkou výhrou pro zastánce kryptoměn a blockchainu napříč Evropou i světem, protože na trh dorazí obrovský balík peněz od veřejných institucí,“ uvedl pro magazín CoinDesk Philipp Pieper, spoluzakladatel německého protokolu decentralizovaného financování zvaného Swarm Markets. Německo schválením zákona dává najevo svůj zájem o vstup do neustále se rozvíjejícího odvětví kryptoměn.

Foto: Karolina Grabowska/Pexels

Fiktivní mince kryptoměny bitcoin

Podle dostupných odhadů by tento krok mohl pro kryptoměnový trh znamenat příliv až 415 miliard amerických dolarů (bezmála 9 bilionů korun). Toto číslo představuje více než dvě třetiny aktuální tržní kapitalizace bitcoinu, ale vychází pouze z předpokladu, že by investiční fondy do kryptoměn skutečně investovaly dvacet procent svých aktiv. Aktuální reakce trhu je mnohem vlažnější, přesto má tento krok svůj význam.

„Ukazuje to směr, kterým se chtějí jednotlivé země vydávat. Říká nám to, kde se nového bojí a kde jsou politici ochotni jít budoucnosti naproti. Přestože jsou tato nová pravidla prakticky irelevantní, jsou dokladem toho, že se Německo chce vydat opačným směrem než například Čína. Je to více symbolické než praktické,“ komentuje změnu německé legislativy hlavní ekonom Platební instituce Roger a kryptoměnový expert Dominik Stroukal.

Pavel Přecechtěl, spoluzakladatel VR Education, který se nyní naplno věnuje světu kryptoměn a investuje zejména do tzv. decentralizovaných financí (DeFi), dodává, že změna podle něj „přinese pevnější pozici kryptoměn ve finančním světě a s ním spojené využití produktů, které bude navázané na kryptoměny jako DeFi, NFT, deriváty, gaming a tak dále.“

Za nevýraznou reakcí trhu stojí primárně fakt, že německé investiční fondy jsou povětšinou tradiční a nesmírně konzervativní. Dá se tedy očekávat, že někteří investoři se pokusí do kryptoměn investovat, ale pro většinu z nich nepředstavují volatilní a rizikové digitální měny příliš lákavou možnost. Navíc lidé nepotřebují k nákupu kryptoměn žádného prostředníka a jsou schopni to provést sami, bez asistence podobných fondů.

„Očekávat nějaký masivní nárůst investic do kryptoměn je naivní. Pokud někdo chtěl nebo chce kryptoměny nakoupit, může to snadno udělat i bez těchto fondů. Nikdo si snad nepředstavuje, že zde čekají lidé se stovkami milionů na to, až se stát rozmyslí, že jim umožní nakoupit bitcoiny přes prostředníka,“ říká Dominik Stroukal, který nedávno vydal knihu o temné straně internetu, kde jdou najít i kryptoměny.

Další nevýhodou je také relativně nízké povědomí o kryptoměnách a doteď možná až zbytečně striktní zákony, které již stihly celou řadu startupů vyhnat do Lichtenštejnska nebo sousedního Švýcarska, které nabízí o poznání benevolentnější zákony. Nedaleko Curychu dokonce leží oblast označovaná jako Crypto Valley, která umožňuje i placení daní pomocí bitcoinu.

Nelze očekávat, že se najednou podobný ráj pro fanoušky kryptoměn stane i z Německa, ale Pavel Přecechtěl je přesvědčen, že nejnovější krok s otevřením fondů pro investice do kryptoměn vysílá jasnou zprávu. „Pozitivum je nepsané přiznání, že kryptoměny jsou budoucností celého finančního systému.“ Podle něj zatím nejde významnější aktivitu čekat i proto, že jednotlivé fondy musí mít specialisty na různé oblasti kryptoměnového světa, a ty zatím spíše nemají.

„Bitcoin vznikl kvůli tomu, aby člověk nemusel podobné instituce využívat. Že vzniknou, je logické, ale dávají smysl jen do té doby, dokud bude bitcoin malý a volatilní. Jinými slovy, pokud se někdy v budoucnosti stane měnou, tyhle investiční věci z velké části odpadnou,“ dodává Dominik Stroukal. Společně s Přecechtělem se shoduje, že Německo jako významná světová ekonomika může být inspirací pro další státy, které se kryptoměnám více otevřou.