Nemovitosti v Česku odliv Rusů nezlevní. Invaze na Ukrajinu naopak zvyšuje ceny materiálů
Rusové tvoří v Česku podle hráčů na realitním trhu pouze jednotky procent kupujících. Neměli by ovlivnit ani ceny ve městech, která vyhledávají.
Krátce po invazi na Ukrajinu se objevilo na internetu několik inzerátů na různé nemovitosti prodávané s výraznou slevou. Stáli za nimi Rusové, kteří se z obav nepřízně státu rozhodli bytu či domu zbavit. Vývoj vzal ke konci března zpátečku, majitelé své inzeráty zase stáhli, přiměly je k tomu sankce, kvůli kterým měli Rusové potíže dostat se k penězům za prodané nemovitosti. Developeři a prodejci se shodují, že překotný vývoj nebude mít na ceny nemovitostí v Česku zásadní vliv.
I když Rusové tvoří v některý městech nemalé procento zájemců, v celkovém složení kupujících jsou jich jen jednotky procent. „Ruské zákazníky prakticky nemáme, jedná se o jednotky, nemyslím tedy, že by Domoplan ovlivnilo chování ruských investorů,“ uvedl pro CzechCrunch hlavní projektový manažer společnosti Josef Molnár.
Podobné je to i v případě Penta Real Estate, kde zákazníci ruské národnosti tvoří asi dvě procenta kupců. Podle ředitele výstavby Rudolfa Vacka si společnost vystačí s poptávkou tuzemských zákazníků a nepotřebuje podle něj inzerovat v zahraničí. O jednotkách procent hovoří také Skanska nebo developer PSN.
„Zahraniční klientela tvoří asi patnáct procent našich zákazníků. Z toho třicet až šedesát procent představuje ruská klientela. K tomu je ale nutné říct, že tato čísla se netýkají všech našich projektů. Zvýšený zájem ruské klientely vnímáme pouze u některý našich projektů, typicky například v Praze 13,“ líčí mluvčí společnosti Trigema Petra Martínková.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsPřesto, že jde o jednotky procent, u některých prodejců Rusové narazí. První, kdo se rozhodl, že nebude prodávat byty těm, kdo neodmítnou agresi na Ukrajině, byl Central Group. Posléze se přidali i další. Mezi nimi prodejce nemovitostí PSN nebo developer JRD. I druhá jmenovaná společnost má jen jednotky zákazníků z Ruska.
V PSN uvádí, že despotický režim v Rusku a Bělorusku nedává svým lidem příliš na výběr. „Tak to uděláme my. Nechceme však penalizovat někoho jen na základě národnosti. Tedy pokud prokazatelně nesouhlasí s invazí na Ukrajinu, nemovitost klientovi prodáme,“ říká ředitel developmentu PSN Štěpán Smrčka.
Hlavní důvod drahých bytů? Jejich nedostatek
To všechno se na cenách bytů a domů projeví podle hráčů na trhu jen minimálně. Výpadek v podobě zahraniční klientely naopak může nahradit stoupající cena materiálů a nedostupné pracovní síly. „Samozřejmě už jsme zaznamenali nárůst cen komodit, energií i pohonných hmot. Do jaké míry se ale promítnou do celkových nákladů, budeme schopni zhodnotit až v následujících týdnech a měsících,“ říká generální ředitel společnosti Skanska Petr Michálek.
Podle něj začal odliv zahraničních – tedy i ruských – nákupčí už s nástupem pandemie covid-19. Domnívá se také, že víc než cokoli jiného ovlivní vývoj nemovitostního trhu to, co ho trápí už nějaký ten pátek, a to je nedostatečná nabídka nových bytů. Podobně hovoří i Vacek z Penty. „V Praze chybí tak obrovské množství bytů, že by to na jejich pořizovací cenu vůbec nemělo vliv. Odůvodněný růst cen materiálů i inflace jako taková spíš pohnou ceny bytů opačným směrem,“ míní Vacek.
Nedostatečná výstavba je stále největším problémem evidentně i na trhu s luxusními nemovitostmi. „Na straně poptávky bude stále obrovské množství těch, kteří by rádi koupili nemovitost, ale díky objektivním problémům nebudou moci. Na straně nabídky se pak mnoho developerů dostane pod obrovský tlak nárůstu cen zdrojů, včetně cen peněz, jejich nedostatku a nepružnosti povolovacích procesů. S cenou tak, až na ojedinělé případy, nebudou prostě moci jít dolů,“ předpovídá ředitel realitní kanceláře Luxent – Exclusive Properties Jiří Kučera.
Podle odhadů PSN tvoří procento investorů z Ruska či Běloruska tvoří dohromady v Česku kolem deseti procent klientely.
Podle odhadů vlastní Rusové v žádaných lokalitách v Praze okolo patnácti procent bytů. Ještě víc je to v Karlových Varech. Tam má ruského vlastníka okolo dvaceti procent domů. Odhady pak hovoří i o celkovém počtu nákupčích z federace. Například PSN odhaduje, že procento investorů z Ruska či Běloruska tvoří dohromady v Česku kolem deseti procent klientely.
Podobné je to i podle Domoplanu. „Občané Ruska a Běloruska netvoří tak majoritní většinu, že by dokázali ovlivnit realitní trh v Česku. Jedná se řádově pouze o jednotky procent. Budou to navíc hlavně luxusní nemovitosti, o které bude případně zájem ze strany jiných národností, například Američanů nebo Němců,“ předpovídá Molnár.
Podle realitní kanceláře Luxent by ale odliv ruského kapitálu neměl dělat problémy například ani ve zmíněné Praze. „Počty ruských kupujících na pražském realitním trhu nejsou bagatelní, ale vývoj na straně kupujících určují ti čeští,“ říká Kučera.
Největší problém rovná se ocel
Na stoupající ceny materiálů a chybějící pracovní sílu upozornil CzechCrunch už v březnu. Dlouhodobě chybí ve stavebnictví podle Svazu podnikatelů ve stavebnictví dvacet tisíc zaměstnanců. Teď to umocnily odjezdy zejména ukrajinských dělníků, kteří se rozhodli vrátit domů bránit svoji zemi.
Co se materiálů týče, problém je v důsledku války na Ukrajině zejména s ocelí. „V oblasti Charkova jsou velké železárny, které zásobují Evropu až deseti procent oceli. Její cena proto stoupá a je jí už nyní nedostatek. Cenové nabídky oceláren platí vždycky jen 24 hodin, takže celý konflikt se výrazně promítá i do cenového zdražení stavebního materiálu,“ líčí Molnár z Domoplanu.