Nenápadná dvoumiliardová firma. 2N Telekomunikace vytvořily z interkomů produkt budoucnosti

Iva BrejlováIva Brejlová

michal-kratochvil-2n_boxedStory

Foto: 2N Telekomunikace

Michal Kratochvíl, CEO 2N Telekomunikace

0Zobrazit komentáře

Dvě budovy v pražských Modřanech, kilometry od nejbližšího byznysového centra, se snadno ztrácejí v okolní zástavbě. Nic tady neukazuje ani náznak toho, co se uvnitř skrývá: vývojové a testovací centrum, kryokomora, stovky odborníků a zařízení, která nezní příliš sexy, ale řadí se světově k těm nejpokročilejším. Společnost 2N Telekomunikace vyvíjí interkomy, které najdete ve vile tvůrce Star Wars George Lucase i v centrále Twitteru. Příští rok hodlá překonat svým obratem hranici dvou miliard korun.

Pokud vám přijde interkom jako zastaralý vynález, tady vás vyvedou z omylu. Přístroje, které vyvíjejí zde, využívají nejmodernější technologie. Systémy nainstalované u dveří tu působí spíš jako perfektně vybavené chytré telefony. Ale obsahují toho víc.

Mají HD rozlišení obrazu i HD zvuk, používají infrasvětlo i detekci pohybu. Jejich kamery jsou stejné jako ty, které se používají v nejmodernějších zrcadlových fotoaparátech. Jeden z čipů schovaných uvnitř je vůbec nejvýkonnějším čipem v průmyslu. Jsou jimi vybavené i kamery na Mezinárodní vesmírné stanici.

Přesto není divu, pokud vám firma 2N Telekomunikace nic neříká. Až 90 procent tržeb má totiž ze zahraničí. Její systémy se nicméně skrývají i u nás, například ve výtahových systémech tísňového volání všech známých značek: Kone, Ottis i Schindler.

interkomy-2n

Foto: CzechCrunch

Část showroomu s různými variantami interkomů 2N

Její produkty mají doma přední hráči amerického fotbalu a basketbalu ze zámořské NFL a NBA. Používají se na závodním okruhu formule 1 v belgickém Spa, v kancelářských i moderních obytných budovách a komplexech, třeba v první ‚smart vesnici‘ v Česku, kterou je Oaks Prague. Jsou v Primarku na Václavském náměstí nebo v centrální bance v Kolumbii. „Tedy i v té české, ale tam šlo vlastně jen o malou zakázku,“ popisuje Michal Kratochvíl, CEO společnosti.

Interkomy 2N nahrazují klíče, zajišťují komunikaci od vchodových dveří do bytu i obráceně, poskytují konkrétní přístup do různých místností třeba i v různou dobu a zajišťují bezpečnostní komunikaci. Používají technologie, které nahrazují biometrická data, otisky prstů nebo PIN. 

Dokážou nahradit setkávání s poslíčky nebo i recepční. V zahraničí zajišťují podobné služby jako u nás výdejní boxy. Jen nejsou pro celou oblast, ale pro konkrétní dům. A tím, že umí hlídat přístup k uskladněným zásilkám, pomáhají obstarat i ty, které z domu odcházejí.

Do škol a do věznic

V zadní, z pohledu ulice schované budově 2N Telekomunikace vcházíme do jedné z místností. Každá z nich je chráněná přístupovými jednotkami vlastní výroby umístěnými na stěně. Jan Kapička si otevírá dotekem ruky na přístupové jednotce – jak jinak, jde totiž o nejnovější technologii 2N, kterou chce rozšířit po světě.

„Uvnitř ní je aplikace, která mě přes Bluetooth prostřednictvím telefonu identifikuje. Každý může mít jiná práva, přístup omezený časem a místem. Takže se přes den dostanou do kanceláře běžní zaměstnanci a ve správnou dobu třeba večer uklízečka,“ popisuje manažer komunikace 2N.

Dostáváme se do showroomu. Na stěně je zapojených asi 30 různých přístrojů zdejší výroby. Místnost má zhruba 25 metrů čtverečních, ale to, co je na ní zajímavé, je skutečnost, že je jedna z nejdražších široko daleko. Jen ty tři desítky přístrojů, kterými se tu firma pyšní, mají hodnotu zhruba půl milionu korun. Nejdražší z nich stojí tři tisíce eur, tedy přes 75 tisíc korun.

2n-telekomunikace

Při crash testech interkomů se tříští jen jinovatka, přístroje zůstávají funkční

„Nejsme nejlevnější,“ krčí rameny Kratochvíl. „Míříme na luxusnější projekty. Pokud by developer měl vybavit našimi přístroji bytový dům, cenu rozpočítá na řádově vyšší tisíce korun na bytovou jednotku,“ popisuje. Chytrá zařízení se navíc dají uzpůsobit, rozšířit a vybavit dalšími funkcemi.

Ale pak jsou tu komunikační zařízení, která zdaleka tak moderně nevypadají. Jejich přínosem je hlavně odolnost. Firma si už vyzkoušela, že vydrží hodně. Nechala je přejet mimo jiné tankem. Tam i zpět, ale zařízení stále fungovalo. Používají se k příjezdům aut i kamionů, třeba při dovážkách do obchodu.

Zároveň je jimi prošpikovaný okruh F1 v Belgii. Výrobce oceli Arcelor Mittal je má u tavných pecí. Varianta s kamerou je ve Spojených státech nejvíc prodávaným produktem do škol. „Je velmi těžko zničitelná. Děti jí dokážou dát zabrat. Vlastně občas říkám, že je to produkt do škol a věznic,“ přidává Kratochvíl.

To, co vypadá z tuzemského pohledu úsměvně, je ale potřeba. Ve Spojených státech občas vypíšou výběrové řízení na celou oblast, což jsou stovky škol. Cílem je získat zařízení, které má odstínit možnost, že se do areálu a do školy dostane někdo se zbraní. Zařízení můžou ukládat záznam z kamery, takže všechny obličeje příchozích lidí se dají uložit, lze sestavit posloupnost událostí, recepční mohou na dálku číst údaje z dokladů.

A přestali se smát

Na druhou stranu, aby firma udržela krok s požadavky některých zákazníků, má i ta nejjednodušší řešení. „Standardně je nenabízíme,“ říká Kapička a otevírá skrytou zásuvku pod vyleštěnými vystavenými přístroji. Vytahuje klasický domovní telefon. Bez displeje, kamer a Bluetooth připojení. Někdy se prostě společnost dostane do tendru, kde firmy chtějí některé části jednoduše nejlacinější.

Obecně ale o laciné přístroje nejde. Před třemi lety obrat společnosti překonal miliardu korun. S plánovaným pravidelným pětinovým ročním růstem má na příští rok zacíleno na dvě miliardy. Je největším světovým výrobcem IP interkomů, má skoro 400 zaměstnanců, z toho víc než stovku developerů, a pobočky mimo jiné ve Spojených státech, Spojených arabských emirátech, Austrálii a prakticky po celé západní Evropě.

Letos slaví 2N Telekomunikace 30 let své existence. Společnost založili tři kamarádi v roce 1991 se sídlem v pražské ulici Na Nivách – právě odtud si firma ponechala název 2N. Začala s telefonními ústřednami a postupem času přišla s GSM bránou, zakladatelé si ale v průběhu času uvědomili, že jako telekomunikační společnost mají silnou asijskou konkurenci a postupně kvůli novým technologiím mizí některé příležitosti k uplatnění.

Firma se tak rozhodla zaměřit na interkomy. „Tehdy to bylo velmi neobvyklé, vyvést si datovou síť na plášť budovy. Většina firem si ji chtěla naopak opevnit uvnitř. Ze začátku se nám smáli. Postupně přišly technologie, které umožnily zabezpečit porty vyvedené na vnější plášť budovy. Oblast začala růst a lidé se přestali smát,“ popisuje Kratochvíl.

V roce 2008 společnost uvedla vůbec první IP interkom na světě, o osm let později první LTE interkom na světě, tedy zařízení se SIM kartou. Stala se jedničkou v IP variantě. Být vůbec největším hráčem všech druhů interkomů chce do roku 2025. Zatím je ve Spojených státech šestým největším.

V roce 2016 ji koupila globální skupina Axis Group, jejímž vlastníkem je Canon. Ve svých zařízeních tak 2N využívá jak čipy Axis, které ani volně na trhu koupit nejde, tak obrazovou techniku Canonu. Vývoj ale probíhá v její režii a v tuzemsku. 

Jako potkat ducha

Modřanské budovy jsou zvláštně vybavené. Disponují tu kryokomorou, ve které zařízení zmrazí a v níž pak testují, jak náročné zacházení vydrží. Mají UV prostředí, kde simulují podmínky z oblastí obratníku Raka, podle Kratochvíla ty nejnáročnější na Zemi. „Třeba v Dubaji můžou být interkomy velmi snadno vytaveny teplotě 100 stupňů Celsia na slunci,“ popisuje. Takovou teplotu nesmí přístroj uchovávat uvnitř sebe, aby se nepřehřál procesor. Ale není ani možné ji vyvádět na nějakou z ploch, kterých se lidé dotýkají – při ovládání by se spálili.

A pak tu mají zaměstnance, kteří se plíží podél stěn, několikrát přicházejí ke dveřím různě otočení nebo třeba na totožném patře stále dokola vystupují z výtahu. Klidně většinu dne – a přesně za to jim firma platí. V kapse totiž mají mobil a zjišťují, za jakých podmínek tu stěny, konstrukce i jejich tělo vedou nebo stíní signál z mobilu, který má být schopný otevřít dveře.

„Jsou jako duchové. Potkáte člověka, který třeba už popáté nedělá nic jiného, než že vyšel z výtahu a vešel do dveří. A za deset minut je tam zase,“ usmívá se Kapička. Potkat je není nic těžkého. Na necelých 400 zaměstnanců tu připadá 40 testerů.

Konkrétně tito testeři poskytující dalším zaměstnancům pravidelné déjà vu teď zkouší technologii WaveKey. Tedy jeden z trendů, které by se mohly podle firmy stát budoucím standardem. Je to ta, kterou právě Kapička demonstroval při otevírání showroomu a jež umí poznat, jestli člověk, který právě ke dveřím přichází, má oprávnění je zrovna teď odemknout. Aniž by nějaký přístroj či klíč nutně vytahoval.

„Karty jsou bezpečnostně přežité,“ shrnuje Kapička. Mobily podle něj zajišťují jasnou identifikaci a lidé je přece vždy nosí u sebe. „Pokud si zapomenete peněženku, nevrátíte se pro ni. Pro mobil ano,“ dodává. Firma se záměrně vyhýbá technologiím rozpoznávání obličeje i dalších biometrických dat a Kratochvíl zmiňuje, že na některých trzích o nich zákazníci nechtějí ani slyšet. Zdejší technologie biometrická data záměrně nahrazuje a podle společnosti je bezpečnější.

Je to drahé a riskantní, ale pochopíme technologii

Vyjmenovat, kde všude v zahraničí přístroje z dílny 2N Telekomunikace najdete, by zabralo řadu odstavců. Jsou v jedné z nejdražších budov na Manhattanu. Různé typy zařízení jsou u společností Lidl, Ikea, Nestlé i Marks & Spencer ve Velké Británii. Schovávají se v metrech po celém světě od Indonésie přes nově vznikající linku v Římě až po metro pod Varšavou. Nebo na dálnicích v Jižní Americe. V poslední době hlídají i sklady vakcín proti covidu.

Developeři je zařadili do luxusních domů, rezidencí či hotelů v Manchesteru, Lucemburku, Vídni i Rize. Jsou součástí nejdražší vily na světě v Los Angeles s hodnotou 500 milionů dolarů. V projektech v tuzemsku byste je našli v rámci Smart City v Bílině, v pražských rezidenčních projektech Sacre Coeur nebo v rezidenci Churchill.

tym-2n-telekomunikace-clean

Foto: 2N Telekomunikace

Tým 2N Telekomunikace čítá stovky lidí

Společnost dává do vývoje 14 procent obratu a na výzkum a vývoj pošle určitou část peněz bez ohledu na to, co se děje v okolním světě. „Je to riskantní, stojí to peníze a na konci většinou nevypadne žádný produkt. Ale vypadne z toho detailní znalost přicházející technologie s možností jejího dalšího využití,“ dodává Kratochvíl.

Tyto možnosti teď vidí především v mobilním videu z pevné jednotky propojené s mobilní aplikací s širokými funkcemi. Už teď je možné, a v některých zemích v nových projektech dokonce standardem, pustit na dálku dovnitř domu do konkrétních prostor třeba pošťáka. Ten pak nechává doručené zásilky ve speciální místnosti, někde tam, kde je v tuzemských projektech obvyklejší kočárkárna. Nebo je naopak sbírá k odeslání. I tento trend do Česka přichází a některé místnosti v nových projektech tak mají novou definici.

Interkomy do budoucna podle Kratochvíla získají podobu celodisplejové jednotky. A přibývají jim i konkretizované funkce. Přes ně se jednou bude zvonit ne na jeden z bytů, ale na jednoho z jeho obyvatel. Interkom se totiž propojí rovnou s mobilem konkrétního člověka.