Češi a videohry k sobě pasují jako motorová pila do pekelného démona z Doomu. Tedy perfektně. Platí to nejen z pozice konzumentů, ale i ve tvůrčí rovině. Hry jako Mafia, Beat Saber nebo Kingdom Come: Deliverance patří k nejvýznamnějším domácím kreativním počinům bez ohledu na odvětví. Herní studia jako Bohemia Interactive nebo Warhorse Studios pronikla i do veřejného povědomí. Ale když se řekne Grip Studios, mimo obor toto jméno tolik nerezonuje. A přitom pracuje na největších videoherních zakázkách.

Donedávna to byl ještě Grip Digital a působil pouze v Praze. Ale minulý týden se firma rozrostla i do Brna. A když už má tedy studia dvě, přejmenovala se na Grip Studios. Drobná změna přízviska nicméně na skutečnostech nic nemění. Videohernímu vývoji se společnost věnuje od okamžiku, kdy ji v roce 2010 založili Jakub Mikyska a Jan Cabuk. Letos v létě oba zakladatele v pozici šéfa studia doplnil Jan Herodes. Někdejší šéfredaktor herního magazínu Level, ale především úspěšný veterán herní branže.

Velké know-how nabral na pozici producenta v Disney Interactive Studios, na domácí scéně Herodes pracoval v Bohemia Interactive nebo Keen Software House. Do Gripu přinesl přes dvacet let zkušeností. „Byl pro nás volbou číslo jedna. Chystáme se expandovat dál, stále rosteme a potřebujeme v managementu lidi, kteří umí vést a motivovat lidi. V této branži žijete podle své reputace a bez spokojených lidí nemůže odvádět nejlepší práci,“ říká pro CzechCrunch Jan Cabuk, spoluzakladatel firmy.

Slova o růstu podtrhuje i výroční zpráva. V roce 2021 zaznamenal Grip zhruba dvojnásobný obrat oproti předloňsku a utržil 134 milionů korun. Za příznivé výsledky vděčí zakázkové práci. Takzvaný co-development – někdy také přístup GameDev 2.0 – spočívá v tom, že firma se nezaměřuje na vlastní vývoj, ale ve spolupráci se zahraničními herními studii pracuje na jejich titulech. Může třeba předělávat už dříve vydanou hru pro PC na konzole. Nebo pracovat na technických záludnostech, se kterými má větší zkušenosti než původní autoři.

„Představte si výrobu automobilů. Máte výrobce plastových komponent, motorů, baterií, světel a tak dále. Žádná z automobilek už nevyrábí svá vozidla úplně sama, na vše má dodavatele. Podobný princip je i GameDev 2.0,“ přibližuje rozdělení vývoje napříč různými studii Cabuk. Standardní praxí přitom ve velké míře zůstává čistě interní vývoj, jenže rozsah práce a množství vydávaných titulů čím dál tím častěji převyšují kapacity osamocených studií. A tak i velká jména využívají co-development. A obracejí se třeba právě na Grip Studios.

„V Česku jsme jediné studio, které se této části herního průmyslu věnuje. Spočívá v tom i naše dlouhodobá strategie. Díky řadě úspěšných projektů a dobrým vztahům s našimi zákazníky, které jsme budovali dlouhá léta, nyní pracujeme na stále zajímavějších titulech,“ říká Jakub Mikyska, druhý ze spoluzakladatelů. Konkrétnější ale být nemůže. Drtivá většina činnosti firmy je zatížena přísnými smlouvami o mlčenlivosti.

Na veřejnost se tak se zpožděním – a i tak jen se souhlasem autorů – dostanou jen vybraná jména. Zástupci Gripu můžou zpětně prozradit, že v minulosti pracovali například na fantasy hře na hrdiny Pillars of Eternity, která pro moderní publikum oživila vzpomínky na legendární Baldur’s Gate. Anebo pomáhali s vývojem podmořské survivalové akce Subnautica. Či multiplayerové hry Conan Exiles se známým barbarem v hlavní roli. A ještě větší jména se chystají.

„Když zůstaneme u automobilové terminologie, tak se dá říct, že v Gripu pracujeme na Mercedesu, Ferrari a Porsche mezi videohrami. Sáhneme si na velmi hezké projekty, které nikdo jiný v Česku nedělá,“ naznačuje, ale neprozrazuje ani při zvídavých dotazech. Jedním drobkem však hlad po zákulisních informacích zasytit může: „Nyní pracujeme na čtyřech AAA hrách. Práci na dvou z nich právě dokončujeme, vyjdou začátkem příštího roku. A pak o nich budeme moci mluvit.“ 

Jako „tříáčkové“ hry se označují takové tituly, které se pyšní největším rozpočtem a nejzvučnějšími tvůrci. Prostě takový ekvivalent hollywoodských trháků a marvelovek ze světa filmu. Stejně jako v libovolném oboru se do této první ligy museli v Gripu dopracovat. Začínali na takzvaných portech, tedy předělávkách her z jedné platformy na druhou. Možná to nebyla nejhvězdnější práce, ale studiu předala technické zkušenosti, z nichž těží doposud. A pomohla jim vybudovat reputaci.

Foto: Grip Digital

Novým šéfem studia Grip je Jan Herodes

Po portech tak přicházely stále rozsáhlejší zakázky a větší hry, až se Grip dostal ke zmíněným – tedy vlastně nezmíněným, jen naznačeným – prvotřídním titulům. Ale ani těmi to ještě nekončí. Vývojářské dovednosti by v Gripu chtěli doplnit o herní design, aby mohli klientům nabídnout kompletní tým, který zvládne všechny disciplíny nutné pro vytvoření hry. Od programování až přes výtvarnou stránku. Trh si to totiž žádá.

„Český herní průmysl má skvělou historii, ve které ale bohužel zůstal. Zatímco tady se hry stále vyvíjí tradičním způsobem, ve světě vnímáme změnu v trendu vývoje a jde se cestou GameDev 2.0,“ tvrdí Mikyska. Tedy že studio některé části realizace svého nápadu distribuuje mezi specializované firmy. „Už neplatí to, že AAA hru udělá jedno studio o desítkách lidí. Vývoj ‚tříáčkových‘ her je stále riskantnější,“ dodává zástupce Gripu.

Zakázkový spoluvývoj rozmanitých her má i příznivé vedlejší účinky. Členové týmu se nezaseknou na jednom titulu a repetitivní činnosti. „Představte si designéra, který pět let v kuse při vývoji hry tvoří třeba auta nebo zbraně. Věřte tomu, že od toho rád uteče k něčemu jinému,“ popisuje Cabuk. Považuje to také za hlavní lákadlo pro nové kolegy, kterých jen v posledních měsících firma při rychlém růstu nabrala několik desítek. Nyní jich zaměstnává přes stovku, za dva roky by ale chtěla pětkrát tolik.

„Ve srovnání s jinými českými studii Grip v podstatě vydává hru každých pár měsíců,“ hlásí Mikyska. Na jedné straně má tento přístup pomáhat předcházet vyhoření pracovníků díky svižnému střídání úkolů, na straně druhé znamená pro studio rozšiřování dovedností. A tedy možnost nabídnout nové know-how při dalších zakázkách. Klienti totiž Gripu podle zástupců firmy často dávají k řešení „ty největší technické oříšky“.

A co když přijde otázka na to, jestli byznys model firmy není tak trochu „body shop“ a prodávání kapacity klientům, kteří poptávají nejnižší cenu, než za kterou by hru vyvinuli třeba ve Spojených státech? „Není naší strategií být nejlevnější, ale nejlepší. Outsourcing dokonce často bývá dražší než interní zdroje, ale studia ho využívají, protože potřebuje velké množství specialistů. A čeští programátoři jsou v herním světě velice žádaní,“ odpovídá Mikyska.

Každopádně když se zrovna nevěnují rozlouskávání technických oříšků, najdou si v Praze a nově i v Brně čas na vlastní vývoj. Grip Studios sice žijí primárně z co-developmentu, ale nabyté schopnosti aplikují na své hře. Snad už ani nepřekvapí, že ani u té nemohou být zcela sdílní. „Ale můžeme prozradit, že to bude takové sandboxové multiplayerové lego, kde se budou moci zabavit hráči všech generací se smyslem pro kreativitu,“ říká Jan Cabuk a dodává, že představení vlastní hry se chystá – a už se přemýšlí o další.