Nenašel dobrou hru o podnikání, tak si ji vytvořil. Teď s ní slovenský vývojář slaví milionový úspěch

„Hráči mi psali, že poznatky ze hry využívají i ve svém skutečném podnikání. Anebo díky hře odvahu k podnikání získali,“ říká Patrik Beck.

Michal MančařMichal Mančař

sim-companies-patrik-beck1Story

Foto: Sim Companies

Patrik Beck, slovenský vývojář a autor Sim Companies

0Zobrazit komentáře

Patrik Beck měl před pár lety chuť zahrát si ekonomický simulátor, ale žádný pořádný nenašel. Tak si vytvořil vlastní. V jeho hře Sim Companies můžete nakoupit pomeranče, udělat z nich džus a vydělat pár dolarů. Anebo vybudovat miliardovou infrastrukturu pro výzkum, vývoj a prodej kosmických technologií, vydávat i nakupovat dluhopisy a stát se klíčovým hráčem v některém ze skutečných odvětví průmyslu. Už to by vám mělo napovědět, že Sim Companies nejsou žádná odlehčená hříčka. Ale komplexní záležitost, která svému strůjci přinesla velký úspěch.

Na Apple Storu má hodnocení 4,7 z pěti. Na online obchodu od Googlu dokonce 4,9. Denně si hru pustí přes dvacet tisíc uživatelů. Těch měsíčně aktivních je téměř 150 tisíc. Ke stávajícím verzím hratelným na telefonech nebo přes webové rozhraní v prohlížeči před pár dny vyšla i verze na Steamu. A přitom Sim Companies začaly před šesti lety jako vedlejší projekt jednoho v Praze žijícího slovenského vývojáře.

„Původní myšlenka vznikla z mého zájmu o podnikání a ekonomické simulace. Když jsem nenašel online hru, která by splňovala má očekávání, rozhodl jsem se udělat ji sám,“ popisuje Patrik Beck prozaicky pro CzechCrunch. Jak přiznává, bylo to zpočátku trochu naivní. Jenže díky zkušenostem ze startupové práce, se softwarovým inženýrstvím a ze spolupráce s lidmi, kteří znali úskalí datově řízeného vývoje produktů se z naivního vedlejšího plánu stala fulltimová skutečnost.

Hráči mi píšou, že se naučili, jak se starat o byznys, jak vyjednávat. A že to využívají i při svém skutečném podnikání.

Sim Companies začaly jako bezplatná webová hra, v níž založíte a vedete vlastní podnik. To je především hráčům takzvaných tycoonů či strategičtějších titulů známá premisa. Jenže Beckovo dílo princip nabídky, poptávky a podnikání vzalo mnohem zevrubněji. V úvodních minutách vám představí princip nákupu jablek na trhu, jež proměníte v cider, který nabídnete prodejně s potravinami. Jednoduché, že?

Jenže když se do hry pořádně ponoříte, postupem času vybudujete třeba komplexní dodavatelský řetězec, který začíná u ropy a energie, pokračuje přes výrobu uhlíkových vláken nutných pro kompozitní materiály, jež použijete pro součástky pro letecký či kosmický průmysl. Z nichž poté vzniknou letadla či rakety. A teď si představte, že s podobnými procesy si můžete hrát v potravinářském průmyslu, stavebnictví, elektronice, módě či v některém z dalších odvětví, jejichž seznam najdete v rozsáhlé herní encyklopedii

To vše navíc probíhá v online konkurenci tisícovek podobných virtuálních podnikavců. „Spousta hráčů mi psala, že se naučili, jak se starat o byznys, jak vyjednávat. A že to využívají i ve svém skutečném podnikání. Anebo díky hře odvahu k podnikání získali,“ říká Beck. „Samozřejmě se nesnažíme o co největší simulátor reality. To by bylo pomalé a nudné. Skutečností se ale silně inspirujeme a přidáváme do hry prvky, které dávají smysl z hlediska hratelnosti a zábavy,“ dodává tvůrce. Ve hře tak nenajdete například daně nebo inflaci.

Jinak ale Sim Companies hráčům otevírají svět byznysu v nevídané míře. A to především díky multiplayerovému aspektu. Samotná hra nastavuje jen základní faktory, třeba cenu výroby, ale cenu zboží už určují sami hráči a poučky poptávky či nabídky. „Hra je o hledání příležitostí na trhu, managementu výrobní pipeline a komunikaci s dodavateli a odběrateli. Mým cílem bylo simulovat reálnou ekonomiku a současně zachovat hru dynamickou,“ vysvětluje Beck. Na stránkách Sim Companies tak najdete třeba v reálném čase aktualizovaný ticker s cenami komodit.

Jak slovenský vývojář zmiňuje, dalším cílem bylo udělat hru i pro pracující – či spíš podnikající – zájemce: „Aby se dala hrát klidně jen půl hodiny cestou do práce. Na začátku toho nemusíte umět moc, ale postupně objevíte její hloubku.“ V rámci oné hloubky můžete svou firmu například financovat dluhopisy, či je naopak kupovat a podpořit své obchodní partnery. Taková možnost přitom do hry přibyla zcela přirozeně kvůli poptávce hráčů, kteří chtěli najít další využití vydělaných virtuálních peněz.

Zpětná vazba od hráčů obecně byla a je pro Sim Companies důležitá. V počátcích hry to podle Becka byla právě podpora komunity, díky které mohl pokrýt náklady na servery a investovat do dalšího vývoje. Už brzy se feedback od zkušených hráčů zase projeví v dostupném obsahu. Jeden z veteránů totiž herní optikou detailně rozpracoval sektor námořní dopravy, takže se hra rozroste o další průmysl.

„Komunikace s hráči je velkou výhodou masivně multiplayerových her. Vytváří to komplexitu a do jisté míry i unikátní obsah. Přitom jen málo tradičních mobilních her ji využívá,“ míní Beck. Možná i proto dosahuje jeho dílo na vynikající hodnocení od uživatelů. „Hráči mi píšou, že takovou hru hledali celý život. Myslím, že jsme měli štěstí, že jsme se trefili do niche marketu,“ říká tvůrce, který už na Sim Companies není sám.

Úspěch hry přišel krátce po expanzi z webové verze na telefony a umožnil rozšíření týmu. Becka v současnosti doplňuji tři další vývojáři na plný úvazek, dvě part-time pozice se věnují community managementu a grafice. Jak je u v základu bezplatných videoher obvyklé, zdrojem financování práce jsou herní nákupy. U online her je nicméně častým terčem kritiky problém „pay to win“, tedy že utrácením skutečných peněz získáte až nefér herní výhodu.

sim-companies-01

Foto: Sim Companies

Poptávka, nabídka a tisícovky virtuálních podnikatelů v Sim Companies

„A prodej čistě kosmetických vylepšení bez vlivu na hratelnost by to zase finančně neutáhl,“ vysvětluje Beck. Při rozhodování o tom, co a jak zpoplatnit, se tak prý snaží řídit v jádru jednoduchým principem: „Když hráč přijde a nasype nám celou peněženku, může být další den první v žebříčku? Pokud ano, tak takový prvek nesmí do hry. I v uživatelských recenzích to lidé zmiňují, že nejsme pay to win. Což mě těší. Myslím, že se nám to daří vyvažovat.“

Také tím se ekonomický simulátor liší od mnohých titulů především pro telefony. Ale rozdíly byste našli i pod pomyslnou kapotou. Sim Companies nevyužívají žádnou z populárních videoherních technologií jako Unity nebo Unreal Engine. „Myslím, že drtivá většina mobilních her a vývojářů má expertízu někde jinde a vytváří jiný druh her,“ dodává diplomaticky vývojář.

Skvělá hodnocení od hráčů i úspěch Sim Companies coby produktu samozřejmě lákají zájemce z řad vydavatelů. Ty ale Patrik Beck zatím odmítá, s týmem si prý užívají možnost hru rozvíjet po svém. Přesto je od dalšího rozvoje virtuálního podnikání přece jen něco vyrušuje: „Už dva roky pracujeme na nové hře. Rádi bychom ji představili ještě letos. Je to něco jiného, ale myslím, že pro stejné publikum.“ Už brzy se tak ukáže, jaká bude po novince poptávka.