Neprovokuji, to jen ostatní jsou nudní, říká David Černý. Zajímalo by ho, jestli má Jiří Ovčáček kosti
Jeden z nejviditelnějších českých umělců je známý pro své kontroverzní plastiky. Diskuzi vyvolalo i jeho nejnovější karlínské dílo.
Fialový prostředníček namířený na hrad, miminka na žižkovské věži, otáčející se hlava Franze Kafky nebo ikonický růžový tank. Za tím vším i mnohým dalším stojí jeden z nejúspěšnějších a i světově nejznámějších českých umělců David Černý. Mnozí jeho díla – anebo možná spíš jeho osobnost samotnou – považují za kontroverzní, ale on sám to označuje za nálepku, která není pravdivá. Víc než vlastní provokativnost vnímá nudnost ostatních.
Jedním z jeho posledních výtvorů je Lilith – obří socha ženy, která zdobí nový obytný dům v pražském Karlíně. Prakticky okamžitě po odhalení díla se kolem něj rozvinula kritika za údajnou obscénnost a jakousi povrchnost, která má plevelit veřejný prostor. Černý argumentuje, že obří stříbřitá postava ve skutečnosti ve velkém pracuje s geniem loci, což mají ještě podtrhovat nadživotní noha a ruka, které podpírají části domu. Naproti totiž stojí Invalidovna, která se již ze svého názvu i prapůvodního určení týkala lidí s chybějícími končetinami.
O tom, jak vnímá dnešní stav umění i společnosti, mluvil Černý v podcastu Čestmíra Strakatého, který si můžete pustit níže. Na své webové stránce má napsáno „artist of a civil disobedience“, tedy umělec občanské neposlušnosti. Odmítá však, že by se automaticky snažil provokovat. „Jen si prostě – s prominutím – nenechám kálet na hlavu, když vidím nějaké příkoří u mě nebo u jiných,“ říká s tím, že více než vlastní provokatérství vnímá upjatost celé společnosti.
Ač je umělec, Černému nechybí sebevědomí k vyjadřování se o široké paletě celospolečenských témat. Oním příkořím třeba nemyslí jen situace, kdy je někdo okrádán nebo trpí nespravedlností, ale i mnohá politická témata. V potaz bere třeba i údajná společenská utrpení, jako desetiletky prezidentů Václava Klause a Miloše Zemana. Černý oba někdejší vrcholné představitele státu považuje za „kreatury“.
Zejména toho druhého zmiňovaného pak viní, že nás blíže přiklonil k Rusku, jehož režim dnes považuje za fašistický. S drsným humorem jemu vlastním se vyjadřuje i o exprezidentově blízkém okolí: „Mě by třeba zajímalo, jestli má Jiří Ovčáček kosti. Já ho totiž vidím jako esenciální sliz, který z nějakého důvodu drží pohromadě povrchovým napětím,“ vyjádřil se o Zemanově mluvčím.