Neprovokuji, to jen ostatní jsou nudní, říká David Černý. Zajímalo by ho, jestli má Jiří Ovčáček kosti

Jeden z nejviditelnějších českých umělců je známý pro své kontroverzní plastiky. Diskuzi vyvolalo i jeho nejnovější karlínské dílo.

david-cerny

Reprofoto: Čestmír Strakatý/YouTube

Hostem podcastu Čestmíra Strakatého byl umělec David Černý

0Zobrazit komentáře

Fialový prostředníček namířený na hrad, miminka na žižkovské věži, otáčející se hlava Franze Kafky nebo ikonický růžový tank. Za tím vším i mnohým dalším stojí jeden z nejúspěšnějších a i světově nejznámějších českých umělců David Černý. Mnozí jeho díla – anebo možná spíš jeho osobnost samotnou – považují za kontroverzní, ale on sám to označuje za nálepku, která není pravdivá. Víc než vlastní provokativnost vnímá nudnost ostatních.

Jedním z jeho posledních výtvorů je Lilith – obří socha ženy, která zdobí nový obytný dům v pražském Karlíně. Prakticky okamžitě po odhalení díla se kolem něj rozvinula kritika za údajnou obscénnost a jakousi povrchnost, která má plevelit veřejný prostor. Černý argumentuje, že obří stříbřitá postava ve skutečnosti ve velkém pracuje s geniem loci, což mají ještě podtrhovat nadživotní noha a ruka, které podpírají části domu. Naproti totiž stojí Invalidovna, která se již ze svého názvu i prapůvodního určení týkala lidí s chybějícími končetinami.

O tom, jak vnímá dnešní stav umění i společnosti, mluvil Černý v podcastu Čestmíra Strakatého, který si můžete pustit níže. Na své webové stránce má napsáno „artist of a civil disobedience“, tedy umělec občanské neposlušnosti. Odmítá však, že by se automaticky snažil provokovat. „Jen si prostě – s prominutím – nenechám kálet na hlavu, když vidím nějaké příkoří u mě nebo u jiných,“ říká s tím, že více než vlastní provokatérství vnímá upjatost celé společnosti.

Ač je umělec, Černému nechybí sebevědomí k vyjadřování se o široké paletě celospolečenských témat. Oním příkořím třeba nemyslí jen situace, kdy je někdo okrádán nebo trpí nespravedlností, ale i mnohá politická témata. V potaz bere třeba i údajná společenská utrpení, jako desetiletky prezidentů Václava Klause a Miloše Zemana. Černý oba někdejší vrcholné představitele státu považuje za „kreatury“.

Zejména toho druhého zmiňovaného pak viní, že nás blíže přiklonil k Rusku, jehož režim dnes považuje za fašistický. S drsným humorem jemu vlastním se vyjadřuje i o exprezidentově blízkém okolí: „Mě by třeba zajímalo, jestli má Jiří Ovčáček kosti. Já ho totiž vidím jako esenciální sliz, který z nějakého důvodu drží pohromadě povrchovým napětím,“ vyjádřil se o Zemanově mluvčím.

Mnozí Černého kritizují za to, že je jakýmsi prodejným korporátním umělcem. K této nálepce se ale naopak hrdě hlásí a podle něj i tak nikdy nepřekročil hranici kýče. Ostatně, korporát jde dohromady s jeho pravicovým politickým přesvědčením. Odmítá moderní levicový diskurz a považuje ho jen za předzvěst komunismu.

„Já je prostě s dovolením házím do jednoho pytle. Levičáctví je jen podhoubí komunismu, což je prostě zločinná ideologie, která opravdu zmařila víc životů než fašismus. A z nepochopitelného důvodu se tohle neakceptuje,“ argumentuje umělec. Protest proti levicové ideologii projevil i v případě, kdy v dubnu otevíral svou vlastní stálou expozici. Muzeum, jež se jmenuje Musoleum, má běžné vstupné za 250 korun. „Studenti uměleckých škol“ zaplatí 300 korun a „levicově zaměření studenti“ 500 korun. „Je to samozřejmě žert, po nikom nechceme žádné průkazky,“ uzavírá.