Neuronová síť DALL·E má umělecký talent. Její obrázky baví internet, ale mají i stinné stránky

Počítačový program DALL·E 2 generuje obrazy podle jakéhokoliv zadání. Třeba kočku v létajícím talíři nebo astronauta na koni.

DALL·E 2

Foto: OpenAI

Umělou inteligenci DALL·E 2 vyvinula organizace OpenAI

Organizace pro výzkum umělé inteligence OpenAI, kterou v roce 2015 založili Elon Musk a Sam Altman, vyvinula program, který je schopný během několika málo sekund vytvářet realistické obrazy na základě stručné instrukce. Na povel dokáže kombinovat umělecké styly a poradí si také s fotorealistickými montážemi, s nimiž se jinak i zkušený grafický designér pere ve Photoshopu desítky minut.

Představivost byla ještě donedávna výsadou lidských bytostí, DALL·E 2 se ale pouhých několik měsíců po představení ukazuje jako velice kreativní entita, i když je vybavená „pouze“ umělou neuronovou sítí – ta na základě textového popisu dokáže vytvořit obrázek, u něhož nelze říci, zda ho vytvořil člověk nebo počítač.

DALL·E 2 navíc na rozdíl od člověka nevytvoří jen jednu variantu obrazu. Zadání může uživatel libovolně proměňovat a možností je tak nepočítaně. Neuronová síť dokáže odebírat či přidávat různé prvky, na povel měnit stíny, světlo, textury, ale také dokáže změnit celkové vyznění svého výtvoru – medvídky nakupující v obchodě může vytvořit v japonském stylu ukijo-e nebo je umístí do starověkého Egypta.

Vývojáři totiž DALL·E 2 naučili rozpoznávat význam mezi obrázky a textem, který je popisuje. Používá při tom takzvaný proces rozptylu, během něhož začne u vzorce náhodných teček a postupně z nich vytváří zadané dílo. Neuronová síť to dokáže díky tomu, že se cvičila na ohromné databázi obrázků, které doprovázel textový popis. Ten podrobně vysvětloval, co je na vizuálním podkladu zachycené.

Dall-e 2 ukázka tvorby

Foto: OpenAI

DALL·E nevytvoří jen jeden obraz, dílo dokáže donekonečna proměňovat

Takže i když proces umělé tvorby začíná u nepřehledného tečkového víru, neuronová síť jako jakýsi dozorce hlídá, aby vznikl obraz odpovídající zadání. A jak to funguje v praxi? Uživatel si může vymyslet takřka cokoliv, fantazie umělé inteligence je totiž bezbřehá. Popis by měl obsahovat hlavní subjekt, prostředí, které ho obklopuje, případně aktivitu a styl, ve kterém má být výsledný počin vyobrazen.

Zadání tak může vypadat třeba takto: „Polární záře plující v bazénu se smaragdovými odlesky, vodové barvy“ nebo „Hvězdná noc s levandulovým polem a horkovzdušným balónem, digitální umění“. DALL·E 2 si zadání přelouská a v případě, že se změní, výsledný obrázek přepracuje. I umělec může samozřejmě své dílo upravovat. Rozhodně však ne s takovou lehkostí.

„V současné době je k programu omezený přístup. DALL·E 2 testuje 400 uživatelů, mezi nimiž je 200 zaměstnanců společnosti OpenAI, 25 výzkumníků, 10 kreativců a 165 přátel společnosti – mimo jiné členové představenstva a několik zaměstnanců Microsoftu,“ vysvětlují tvůrci DALL·E 2.

Někteří potenciální uživatelé měli to štěstí, že se jejich text stal předlohou pro vytvoření některých děl. Každý má totiž možnost zapsat se na čekací listinu a vyplnit textové zadání, podle něhož se může objevit obrázek na Instagramu DALL·E 2.

Umělé inteligenci se navíc podařilo dostat také na obálku amerického vydání magazínu Cosmopolitan. Vykračuje si na ní astronautka, která vznikla podle zadání: „Silná astronautka-válečnice kráčející po povrchu Marsu, digitální umění, synthwave“. Historicky jde o první obálku, kterou vytvořila neuronová síť. DALL·E 2 se tak rychle dostává do popkulturního povědomí.

Ne každý ale přistupuje k syntetickému tvůrčímu projevu s takovým nadšením jako šéfredaktorka amerického časopisu. „Mám instinktivní tendenci odmítnout představu umělé kreativity. Celé to souvisí s myšlenkou, kdy stroje nabydou vědomí a začnou být kreativní. Mnohým z nás to připadá nereálné, ale představit si to umíme. A co si lze představit, může snadno vzniknout,“ říká k DALL·E 2 s jistou mírou skepse český výtvarník Krištof Kintera.

Podobný názor sdílí také kurátor Radek Wohlmuth: „Zásadní omezení programu je, že nepracuje sám – ve smyslu kreativy. Nemyslí, sám od sebe nepřináší nic nového, k tvorbě potřebuje nějaké zadání, takže má od začátku jasně vymezené mantinely. Umí napodobit, umí kombinovat malířské styly, ale výsledky mi často připadají naivní, předpokládané a aseptické.“

Velká zábava doprovázená rojem otázek

DALL·E 2 se tak jeví především jako zábava, ale s uvedením programu do provozu se vynořilo také mnoho etických otázek. Je dobře, že kdokoliv může vytvořit takřka jakýkoliv obrázek? Ne každý má totiž neškodné úmysly. Současný tým testovačů se tak snaží hledat díry, které by se v bezpečnosti programu mohly objevit. Součástí uživatelského rozhraní je navíc možnost nahlašovat nevhodný obsah.

Už nyní jeho prostřednictvím nelze zobrazovat násilí, smrt, politická propaganda nebo nahota. Chytrou formulací zadání se dá ale filtr, který má bránit prosáknutí tohoto obsahu, obejít. Když tak uživatel zadá, že chce vygenerovat fotku koně spícího v kaluži červené tekutiny, objeví se fotka koně, který jako by ležel v tratolišti krve. Právě na takovém příkladu se ukazuje, že fantazie umělé inteligence je sice fascinující, ale ta lidská dokáže stále efektivněji vymýšlet kreativní kličky.

DALL·E 2

Foto: OpenAI

Umělá inteligence nezobrazuje násilí, jenže i chytrý program lze obejít

Dalším úskalím je možné zneužití umělé inteligence pro šíření dezinformací. „Podobné nástroje již byly využity k tomu, aby vytvořily obrázky, které byly následně využívány v dezinformačních kampaních. Stejně tak i DALL·E 2 dokáže vytvořit realistické obrazy lidí, které mohou být zaměnitelné za fotku,“ uvádějí v jednom z prohlášení samotní tvůrci programu. Teprve praxe tak ukáže, jestli bude v silách vývojářů případnému zneužití předejít.

V případě nové technologie se nabízí také parafráze klasické citace: „A grafičtí designéři nebudou mít co žrát“. I taková obava je namístě, protože DALL·E 2 skutečně rozšiřuje pole tvůrčích možností například firmám, které potřebují snížit náklady. Pravděpodobně však nedojde k plošnému nahrazení grafických designérů umělou inteligencí, jelikož se stále najdou tací, kdo ocení, že za daným výtvorem stojí nadaný člověk, nikoliv program.

I z toho důvodu disrupci ve světě umění nejspíš očekávat nemusíme. „Neumím si představit, že bych výtvory od programu DALL·E 2 zařazoval do výstav, protože jeho možnosti jsou značně omezené a nepřináší nic podnětného. Umění nestojí na nápodobě, v dnešní době má úplně jiné funkce – například diagnostikuje společnost, snaží se navodit nějaké reakce, otevírá tabu. A je úplně vedlejší, jaké výtvarné médium se pro tyto funkce používá. Důležitý je ale autorský vstup,“ doplňuje Wohlmuth.

Kurátor ale dodává, že si naopak umí představit, že by nějaký umělec byl schopný tento typ vizuálního nástroje kreativně využít, aby upozornil na společenské nedostatky nebo na nějaké závažné téma, jako je třeba odosobnění společnosti a nástup technologií: „Spíš bych ale řekl, že by aplikaci zesměšnil, zneužil ji, hledal v ní díry, čímž by ukázal, že její schopnosti nápodoby jsou v celospolečenském kontextu málo.“

I přes své nedostatky by se však DALL·E 2 mohl stát běžnou součástí kreativních procesů. Každý tvůrce občas potřebuje sáhnout pro inspiraci a právě obrázky, které generuje umělá neuronová síť, se mohou stát užitečným nástrojem pro uvolnění kreativních ventilů. OpenAI totiž opakovaně deklaruje, že vyvíjí umělou inteligenci, která bude přínosem pro lidstvo, tudíž i kreativce. A organizace uvedla, že již letos v létě dá nástroj k dispozici veřejnosti. Jeho celospolečenský dopad se tak teprve ukáže.

Sára Goldbergerová

Grafomanka, která má pořád hlad a v těle jí místo krve koluje ramen a káva černá jako bezměsíčná noc. Vyzná se ale také v realitách, miluje Japonsko, Blade Runnera a Nabokova.

Grafomanka, která má pořád hlad a v těle jí místo krve koluje ramen a káva černá jako bezměsíčná noc. Vyzná se ale také v realitách, miluje Japonsko, Blade Runnera a Nabokova.