Českých laureátů Nobelovy ceny, nejprestižnějšího světového ocenění, není moc. Jsou přesně dva. Za chemii ji dostal Jaroslav Heyrovský, za literaturu básník Jaroslav Seifert. Tento rok další cena s českým jménem s největší pravděpodobností nepřibude. To ale neznamená, že jsou letos rozdávané medaile s podobiznou vynálezce dynamitu Alfreda Nobela bez české stopy. Švéd Svante Pääbo, kterého na začátku týdne Karolínský institut ocenil za výzkum starodávné lidské DNA, totiž své inovativní bádání prováděl i v Dolních Věstonicích ve spolupráci s brněnskými vědci.

Letošní držitel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství, švédský evoluční genetik Svante Pääbo, se kromě své úspěšné snahy sekvenovat genom neandertálce významným způsobem podílel i na výzkumu DNA pravěkých lidí z Dolních Věstonic a Pavlova na jižní Moravě. Jeho tým totiž spolupracuje s Archeologickým ústavem Akademie věd v Brně. „Jeho úspěch nepřímo potvrzuje mimořádný význam archeologického dědictví regionu pod Pavlovskými vrchy pro poznání úplných počátků lidstva,” uvedla Sandra Sázelová, specialistka na paleoantropologii a pracovnice ústavu.

Pääbo Nobelovu cenu dostal za objevy v evoluční genetice a rozvoj paleogenetiky, vědy přinášející nové poznatky o historii lidstva. Ve svém výzkumu se zabýval možností sekvenace starobylé DNA. Doložil tak například opakované křížení mezi neandertálci a anatomicky moderními lidmi. V mongolském pohoří Altaj objevil genetickou stopu do té doby neznámého příbuzného člověka – Denisovana, se kterým se lidská populace setkala a křížila při svém pronikání do východní Asie a Austrálie.

Tým švédského experta se v letech 2013 a 2016 s brněnskými odborníky zaměřil na lidské kosterní pozůstatky z období gravettienu, ve kterém na Moravě před zhruba třiceti až pětadvaceti tisíci lety žili lovci mamutů. Vědci postupně analyzovali mitochondriální a jadernou DNA jedinců ze světoznámých lokalit Dolní Věstonice II a Pavlov I.

Foto Archeologický ústav Akademie věd České republiky, Brno

Švédský evoluční genetik Svante Pääbo (vlevo) nad Denisovou jeskyní v Rusku

Po jejich srovnání s dalšími evropskými nálezy vymezili takzvaný věstonický klastr, tedy okruh geneticky blízkých lidí, který se zformoval před zhruba třiceti tisíci lety na Moravě a který se podařilo zachytit také v Itálii či Belgii.

Svante Pääbo výzkumem dochovaného genetického materiálu, neboli tzv. paleogenetickou analýzou, také rozluštil otázku dříve záhadného pohlaví prostředního ze tří jedinců, které archeologové našli v hrobě v Dolních Věstonicích. Byl to muž, což bez Pääbeho analýzy nebylo možné určit kvůli absenci zřetelných pohlavních znaků.

„Je pro nás potěšením a obohacující zkušeností, že výsledky našich výzkumů také přispěly k mimořádnému ocenění, jaké udělením Nobelovy ceny za lékařství obdržel Svante Pääbo,” uvedla Sázelová.

Švédský Karolínský institut, který prestižní vědecká ocenění každoročně vyhlašuje, tento týden oznámil také další Nobelovy ceny. Výzkum jevu, který Albert Einstein označil za strašidelný a který je krokem k teleportu, se letos vyznamenal v kategorii fyziky. Vazba, která spojí molekuly jako kostky stavebnice Lego, získala prestižní medaili za chemii. Zatím poslední udělenou cenou ze ve čtvrtek stala ta za literaturu. V pátek 7. října komise oznámí cenu za mír a v pondělí 10. října ocenění za ekonomii.

S přispěním ČTK.