Nosí je nejmocnější muž světa i cool soused odvedle. Z vysmívaných tenisek Hoka je miliardový hit

Začaly jako obuv pro ultraběžce, teď jsou z nich ale tenisky, které ještě pořádně zatopí Nike a dalším. Francouzská značka Hoka předstihla dobu.

Filip HouskaFilip Houska

hoka-4

Foto: Hoka

Tenisky značky Hoka

0Zobrazit komentáře

Oproti zbytku tenisek na trhu mají jednu nespornou výhodu: jsou tak široké, že v nich člověk o poznání lépe udrží stabilitu. I možná proto si je oblíbil americký prezident Joe Biden, kterému různá zaškobrtnutí nejsou cizí. Značku Hoka ale nenosí jen nejmocnější muž planety. To, čemu se ještě před pár lety všichni smáli, se dnes stává čím dál velkým módním hitem. A není přestřelené říct, že jeho tvůrci jsou pro tenisky tím, kým byl Steve Jobs pro spotřební elektroniku.

Zrodily se ve francouzských Alpách z nápadu, se kterým v roce 2009 přišli bývalí zaměstnanci známé outdoorové značky Salomon. Nicolas Mermoud a Jean-Luc Diard věřili, že extrémní sportovci potřebují obuv, která pro ně bude nejen pohodlná a kvalitně zpracovaná, ale především stabilní. Musela být zkrátka vyrobená tak, aby předcházela pádům a uklouznutím na nerovných terénech. A zjistili, že klíč k úspěchu se skrývá v podrážce.

Navrhli proto prototyp se skoro až nevzhledně širokou platformou, která dokáže dobře tlumit pády a zajišťuje vyšší bezpečnost při běhání po horách nebo hikingu. Pomohli si také přidáním vnitřních vzduchových polštářků, podobně jako to kdysi udělalo Nike se svým ikonickým modelem Air Max. Jenže zatímco tenisky od Nike lidé milovali pro jejich univerzální vzhled, novince značky Hoka se veřejnost spíše smála, protože vypadala… minimálně zvláštně.

Popularita nepřišla ze dne na den, ostatně to se nepodařilo ani švýcarské značce tenisek On, kterou podporuje jeden z nejlepších tenisových hráčů všech dob Roger Federer. I ta totiž byla nejprve určena pro úzkou komunitu nadšenců, stejně jako Hoka. Francouzský brand si oblíbili hlavně ultraběžci, kteří ani tak neřešili design nebo kompatibilitu s moderní módou, spíš jim šlo o výkon – a to měly tyto boty splňovat na výbornou.

V roce 2010 se poprvé ve větší míře dostaly tenisky Hoka do Spojených států, což byl první krok k úspěchu. Nejprve si jeden specializovaný obchod pro ultraběžce objednal skoro osm set párů, které rychle zmizely z pultů. Podobných objednávek později přicházelo více a více, až Hoka začala posílat miliony kusů. V jeden moment se značka stala takzvaným must-have pro běžce na větší vzdálenosti, stejně tak jako pro ultramatonce a další typy extrémnějších sportovců.

Spojené státy se pro Hoka staly nejdůležitějším trhem – a vygradovalo to momentem, kdy firmu v roce 2013 koupila americká skupina Deckers Brand, která vlastní i značky Ugg nebo Teva. Postupem let se rozjela typická řetězová reakce, kdy se kvůli objemu vyráběných tenisek dostávaly i mimo ryze sportovní oblast. Nabízelo je čím dál více obchodů, díky kterým si jich všímala také běžná veřejnost. Zejména se ale začaly dostávat na nohy celebrit.

Jako jedna z prvních je v roce 2017 nazula Britney Spears, která se s nimi vyfotila na Instagram a pro fotku získala přes 1,5 milionu srdíček. Něco podobného udělal i miláček náctiletých Harry Styles, který si je vzal do fitka. Vyzkoušely je také Cameron Diaz, Reese Witherspoon nebo Gwyneth Paltrow, šanci jim dal mimo jiné Adam Sandler. A řada dalších. Hoka se stala hitem Hollywoodu, což je dost možná ta nejvyšší meta, aby následoval strmý růst.

federer

Přečtěte si takéRoger Federer proslavil tenisky On. Teď jdou proti Nike i AdidasuK miliardové jízdě švýcarských tenisek On pomohl hlavně Roger Federer. Vyráží i do boje s Nike

Nikdo ale tehdy příliš nechápal, z jakého důvodu se tenisky, které už Hoka začala vyrábět také v lifestylovějších verzích určených do města, staly tak populárními. Dlouhodobě žily s přezdívkou takzvaných ugly shoes, protože jednoduše vynikaly nad zbytkem, nekopírovaly ověřené trendy a nevypadaly jako boty, které jsou univerzálně dostupné. Jenže lidé – a Američané obzvlášť – se chtějí zpravidla odlišovat. A Hoka jim to do puntíku umožňovala.

V očekávaném úspěchu sehrál velkou roli i marketing během covidu, kdy Hoka na sociálních sítích podporovala zdravotnický personál a srovnávala jejich množství nachozených kilometrů s ultraběžci, s nimiž začínala. V lidech tak pěstovala dojem společenského přesahu, který byl především v době pandemie důležitý. Do toho začala nabízet nesmírné množství barevných kombinací, kde se jinak výrazná podrážka dokázala chytře skrýt.

O ještě větší povědomí se postaral americký prezident Joe Biden, který byl s černou variantou tenisek několikrát vyfocen – a podle spekulací je nosil hlavně proto, aby si zajistil větší stabilitu během svého veřejného vystupování. Jestli to, že je nosí nejmocnější muž planety, pomohlo k dalším prodejům, je otázkou, zejména mladí lidé ale v nich poté začali vidět něco, co na trhu zkrátka nebylo. Viděli originalitu, styl, další věc pro sociální sítě.

Během loňského roku se tenisky Hoka staly mimo jiné nejrychleji rostoucí značkou na StockX, největším online tržišti, kde se přeprodávají prémiové tenisky (takzvané sneakers). A to byl dost možná nejdůležitější ukazatel, že Hoka má budoucnost i jako investiční instrument, který bude nabírat na hodnotě. Loni pak značka sama utržila o padesát procent více než rok předtím – a do výsledků mateřské firmy přidala přes půlmiliardu dolarů v tržbách.

Jak uvádí deník The Wall Street Journal, hodnota značky dnes už přesahuje magickou hranici jedné miliardy dolarů a je z ní velká konkurence i zajetým hráčům jako Nike nebo Adidas. Právě tyto firmy dost možná usnuly na vavřínech – a proto se teď snaží dělat možné i nemožné, aby byly zase cool. Adidas třeba obnovil čtyřicet let starou řadu, které se mezi mladými hodně daří, a Nike tlumí ikonický model Air Force 1, aby dal prostor svěžejším kouskům.

Vizionářství otců zakladatelů Hoky, francouzských sportovních nadšenců Nicolase Mermouda a Jeana-Luca Diarda, se tak s nadsázkou dá přirovnat k tomu, co před desítkami let udělal Steve Jobs se společností Apple: také jeho krokům tehdy příliš nikdo nevěřil, ale nakonec se ukázalo, že o jde správný tah k miliardové budoucnosti. Jenže nic nebude pro Hoku růžové… Vedle ní stojí On, který má ve světě také čím dál větší sílu.

To, že Burger King má méně restaurací než McDonald’s nebo KFC, je výhoda. Nekonkurují si, říká manažer

„Poptávka po kuřecím mase vzrostla opravdu enormně,“ popisuje Jiří Petrovič. A dotkla se i portfolia fastfoodové značky Burger King.

Michal MančařMichal Mančař

burger-king-sterboholy

Foto: Burger King

Padesátá restaurace fastfoodového řetězce Burger King ve Štěrboholech

0Zobrazit komentáře

Fast food v Česku? Jako první vás nejspíš napadne McDonald’s, následuje KFC – a na třetím místě Burger King. Právě ten v tomto týdnu otevřel svou padesátou restauraci na domácím trhu. Pobočka v pražských Štěrboholech má být první z desítky nových lokalit, kam hamburgerový řetězec letos expanduje. „Otevřeme nejvíc restaurací za rok v historii českého Burger Kingu,“ říká pro CzechCrunch Jiří Petrovič ze společnosti Rex Concepts, jež za Burger Kingem stojí.

Burgerová značka má pro Česko velké plány. K desítce nových restaurací, které chce letos otevřít, má během pěti let přidat pětadvacet dalších. Ze současných padesáti poboček tak vyroste na pětaosmdesát. „Oproti konkurenci máme z hlediska počtu restaurací výhodu. Snadněji se rozrůstáme díky tomu, že naše provozovny fungují ve vyváženém počtu, aniž si mezi sebou konkurují,“ tvrdí Jiří Petrovič z vedení společnosti Rex Concepts.

Ta je takzvaným master franšízantem, který značku Burger King na českém trhu zastřešuje a koordinuje zde celkem čtyři franšízanty. „Napříč aktivitami společně postupujeme tak, aby nás zákazník vždy vnímal jako jednu značku bez ohledu na franšízantskou strukturu. U některých konkurentů je počet franšízantů mnohem větší,“ říká Petrovič s odkazem například na McDonald’s. Naopak KFC se cestou samostatných podniků nevydalo, všechny jeho pobočky spravuje společnost Amrest.

Otevírání nových restaurací Burger King směřuje především k lokalitám, jako jsou dopravní uzly a retailové parky. Právě tento týden otevřené Štěrboholy jsou toho důkazem. „V takových místech cítíme velký potenciál. Sdružuje se tam více prodejen do jednoho místa a lidé nemusí jezdit za nákupy do velkých a méně dostupných nákupních center jako dřív,“ uvádí Petrovič. „V Česku máme také ty výhody, že můžeme jít i do měst s menším počtem obyvatel a segment rychlého občerstvení je na vzestupu,“ dodává.

Rostoucí chuť po kuřecím se dotkla i našeho portfolia. Poptávka vzrostla opravdu enormně.

Burger King na český trh přišel v roce 2008, tedy výrazně později než konkurence. To je podle manažera Rex Concepts důvod, proč se pohybuje na pomyslné třetí příčce za McDonald’s a KFC. V poslední době se značka výrazně rozšiřuje, za pět let se strávníkům otevřelo 29 nových restaurací. Tržby nicméně nechtějí zástupci společnosti komentovat.

Velkým trendem v současném rychlém občerstvení je rostoucí zájem zákazníků o kuřecí maso. Konkurenční McDonald’s počátkem roku uvedl, že čtyři z deseti jídel, která servíruje, jsou s kuřecím – a že je zde potenciál pro další růst. Kuřecí variantu nabízel například i u limitované edice burgerů šéfkuchaře Přemka Forejta. Také Burger King tuto proměnu vnímá.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Z celosvětových statistik vidíme, že poptávka po kuřecím mase v posledních letech vzrostla opravdu enormně. Rostoucí chuť po kuřecím se dotkla i našeho portfolia, upravili jsme nabídku, aby v ní kuřecí produkty zastupovaly větší podíl,“ říká Petrovič. Většinu pokrmů Burger Kingu si tak zákazníci mohou objednat i v kuřecí variantě, a to včetně sezónních specialit.

Kromě kuřecího jsou podle Rex Concepts poměrně oblíbené i nemasové alternativy, takzvané plant-based burgery. „Na českém trhu je to poměrně unikátní nabídka, mezi konkurenty ji máme nejširší. Ještě nejsme tak daleko jako například v Německu, kde existují restaurace Burger King s výhradně nemasovými produkty, ale tento trend registrujeme,“ dodává Petrovič.

Podobně jako jiné fastfoodové restaurace i Burger King do jisté míry upravuje svou nabídku lokálním chutím: „Například Texas Whopper jinde než v Česku v tomto složení zákazník nenajde. Stejně tak jsme jednou z mála zemí, která nabízí oblíbené bramborové mřížky.“

Kromě rostoucí chuti po kuřecím mase je velkým tématem rychlého stravování v Česku vstup nových značek. Právě společnost Rex Concepts stojí i za nedávným příchodem kuřecího fast foodu Popeyes, na český trh se chystá i další zámořský řetězec Five Guys. Ten by svou první restauraci měl otevřít v Praze ještě letos.

„Příchod nových konkurentů nás nijak neohrožuje. Primárně je to dáno nízkou saturací řetězců rychlého občerstvení na českém trhu, kterou příchod nových řetězců navýší jen nepatrně,“ míní Petrovič. „Očekávám, že nové značky nebudou chtít výrazně expandovat hned po svém příchodu na trh, spíše zůstanou u poboček v řádu jednotek, soustředěných do velkých aglomerací,“ uzavírá.