Nová alternativa pro kuřáky. Do Česka vstupuje e-cigareta Juul, která pobláznila Ameriku natolik, že tam málem skončila

Filip HouskaFilip Houska

juul-6

Foto: JUUL

Elektronická cigareta JUUL

0Zobrazit komentáře

iPhone mezi e-cigaretami. Zařízení, které míchá kartami na americkém tabákovém trhu. Produkt s tak vlivným marketingem, až díky němu skoro přišel o život. To je velmi stručný příběh fenoménu, který svým alternativním přístupem k cigaretám pobláznil Spojené státy a míří do Evropy. Jmenuje se Juul a dnes vstupuje i do Česka, na svůj dvacátý trh.

„Uvedení Juul na trh v České republice je dalším významným krokem vpřed v našem poslání zlepšit životy jedné miliardy dospělých kuřáků po celém světě.“ Těmito slovy komentuje společnost Juul Labs, která jednu z nejoblíbenějších elektronických cigaret vyvinula a prodává, novou příležitost, jež jí nabízí samé srdce Evropy.

Není totiž tajemstvím, že si Češi rádi zapálí. U piva, po obědě, doma, před restaurací, v parku, kdekoliv. Podle letošního průzkumu agentury Kantar mají být v Česku až dva miliony dospělých kuřáků, což je zhruba dvacet procent národní populace. Nepočítaje nezletilé, kteří k cigaretám také inklinují. Rozhodně tak nejde o zanedbatelné číslo. Naopak.

juul-5

Foto: JUUL

E-cigareta Juul je kompaktní a diskrétní

Situace se ale může změnit a dost možná se mění v posledních několika letech. Byť se trafiky v prodejích cigaret zatím nezastaví, čím dál více lidí začíná přicházet na chuť alternativám ke klasickému kouření, které představují především elektronické cigarety a zařízení na vapovací bázi, kdy se zahřívá ochucená tekutina a vdechuje pára.

Těch je na českém trhu celá řada a není měsíce, kdy by se v nabídce specializovaných prodejců neobjevily nové modely a nové příchutě liquidů (tekutin, kterými se nádrže e-cigaret plní). Většina dostupných alternativ tohoto typu však ale nenahradí to, co cítí klasický kuřák. I když někdy onen uspokojivý „hit“ zvládnou dát, síla nikotinu v liquidech je zpravidla slabší a pokud může být vyšší, vytrácí se dobrý zážitek – škrábe to v krku.

tomas-dunovsky

Přečtěte si takéTomáš Dunovský z Brocastu: Fenomén podcastů roste i v Česku. Proč a kdo je poslouchá a jde na nich postavit byznys?Tomáš Dunovský z Brocastu: Fenomén podcastů roste i v Česku. Proč a kdo je poslouchá a jde na nich postavit byznys?

Dost lidí tak elektronické cigarety a vapovací zařízení bere jako doplňující zábavu k tradičním cigaretám, když jsou například doma nebo v práci. Tak si ale hlavní protagonisté vývoj nového a rychle rostoucího trhu nepředstavují. A právě Juul je jedním z produktů, který má stále velkou šanci to změnit. Pokud ovšem sám dřív kvůli různým problémům neskončí.

Styl USB klíčenky, který baví

Už na první pohled se nicméně nelze divit, že je Juul ve Spojených státech tak oblíbený. Může za to design, který působí moderně a elegantně, a to i přes fakt, že vypadá jako USB klíčenka. Nemá žádné přeplácané vzory, pouze decentní matné tělo, v němž je ukryta baterie, kterou je možné nabíjet i přes počítač.

juul-4

Foto: JUUL

Juul

Důležitým prvkem je vrchní část e-cigarety, takzvaný pod. Ten je naplněný speciálně namixovaným liquidem na bázi nikotinových solí vyextrahovaných z tabákových listů, jehož devizou jsou „hity“ bez škrábání v krku. Kuřák pak jednoduše přiloží zařízení k ústům a pouze potáhne. Nemačká žádné tlačítko. Příslušná část Juul se zahřeje, přetvoří zlomek kapaliny na páru a ta je vdechnuta stylem klasického šlukování.

Juul Labs ale zaujalo poměrně netradiční postoj v tom, že jednotlivé pody (nádrže) nejdou zpětně doplňovat, což je u běžných elektronických cigaret a vapovacích zařízeních normální. Lidé si tak vždy musí dokoupit nový pod zvlášť – na tuzemském trhu se prodávají v balíčcích po dvou (149 korun) a po čtyřech (269 korun). Je vidět, že nejde o razantně levnější alternativu k obyčejným cigaretám. Ostatně ani nikdy nemělo jít.

Co se týče nabízených příchutí, v Česku Juul Labs nabízí šest příchutí v síle 18 mg/ml v balíčcích po dvou a čtyřech podech (Golden Tobacco, Glacier Mint, Mango Nectar, Royal Creme, Apple Orchard, Alpine Berry) a tři příchutě v síle 9 mg/ml a balíčcích po dvou podech (Golden Tobacco, Glacier Mint a Mango Nectar).

juul-9

Foto: JUUL

Adam Bowen a James Monsees, vynálezci Juul

Cena za samotné zařízení je stanovena na 690 korun, respektive 890 korun se základním balíčkem příchutí. To je ve srovnání s IQOS, pravděpodobně nejvýznamnější a taktéž relativně novou konkurencí Juul, která však funguje na jiném principu (místo kapaliny se v něm nahřívá tabák, který se na rozdíl od klasických cigaret nespaluje) zajímavá cena. To však nic nemusí znamenat – záleží na veřejnosti, jak se k tomu postaví. A nutno říct, že ve Spojených státech se obliba v této revoluční alternativě k cigaretám pomalu vytrácí. Málokoho pak překvapí, proč tomu tak je.

Dva kamarádi s vizí disrupce tabákového průmyslu

Jak už to u nových nápadů bývá, i v tomto případě to začalo celkem nevinně. Psal se rok 2005, když dva kamarádi James Monsees a Adam Bowen, studenti produktového designu na Stanfordské univerzitě a pravidelní kuřáci, během své nutné pauzy přemýšleli, jak tento konzistentní trh jednou provždy změnit.

V jejich hlavách se rýsoval návrh, který by nejen tolik nezapáchal, ale hlavně by díky specifickým procesům nedisponoval vysoce škodlivými látkami jako dehet. To veřejnost zajímalo. Monsees a Bowen mezitím zvládli magisterské studium a jejich diplomové práce se týkaly budoucího hitu s názvem Juul.

juul-10

Foto: JUUL

Adam Bowen a James Monsees

Uplynuly tři roky vývoje a dvojice pak na investicích vybrala okolo 900 tisíc dolarů, aby mohla rozjet výrobu zařízení, které by zahřívalo konkrétní tekutý mix za účelem vzniku páry a uspokojení. Jmenoval se Pax a vůbec poprvé přišel s podovým systémem (podobným, jako má aktuálně Juul).

O novince se začalo poměrně dost mluvit, a to hlavně v kontextu možného odkupu celého startupu, nazývaného jako Ploom, japonským tabákovým koncernem JTI, který ve světě mimo USA distribuuje například cigarety značky Camel. To se také stalo v roce 2015, kdy se dvojice zformovala do malé firmy Pax Labs, pod jejíž hlavičkou vyrukovala s Juul. A tehdy vše začalo.

K nezastavení? Úřady se bouří

Možná ani Monsees s Bowenem netušili, jak obrovský humbuk se okolo Juul strhne. V roce 2016 se tržby startupu meziročně zvedly o 700 procent, provedlo se pár změn v nejvyšším vedením a vybudoval se status nejprodávanější elektronické cigarety na americkém trhu. Období 2017 až 2018 se pak pro Juul Labs stalo klíčové po všech ohledech.

Nejprve pozitivně. Vzhledem k tomu, že firma nabírala nové a nové zaměstnance, rozšiřovala svůj byznys a chystala se na expanzi za moře, potřebovala peníze. Na vizi pro zlepšení životů dospělých kuřáků slyšeli i další investoři a Juul Labs se podařilo nasbírat několik milionů dolarů.

juul-3

Foto: JUUL

Zařízení a malé pody s liquidem

To hlavní ale přišlo v loňském prosinci, kdy se do celé hry s tabákovým průmyslem a alternativními variantami ke kouření začal míchat gigant Altria, výrobce cigaret jako Marlboro, Parliament a mimo jiné i zařízení IQOS (Phillip Morris). Ten následně od Juul Labs odkoupil zhruba třetinový podíl za závratných 12,8 miliardy dolarů. Šlo tehdy o největší investici do amerického startupu podpořeného venture kapitálovými skupinami vůbec.

Firma mohla expandovat do Velké Británie, Izraele (kde se jedná o zákazu e-cigaret a vapingu), Kanady a následně také například do Německa. Na druhou stranu čelila velkému problému – začal se o ní zajímat americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), a to velmi usilovně. Nelíbila se mu nejednoznačnost elektronických zařízení a požadoval regulace.

Případ se táhl dlouhé měsíce, přidávaly se další americké komise, které se snažily tomuto specifickému byznysu utahovat tkaničky a například požadovat zákaz prodeje ochucených náplní. Zdroj problému pramenil z jednoho primárního bodu – mládež.

Juul se stal extrémně populární mezi americkými teenagery, pro které sloužil jako iPhone, co se symbolu společenského postavení týče. Úřady se pak začaly domnívat, že firma Monseese a Bowena záměrně cílí na mladé svým poutavým marketingem. Proti tomu se nedalo nijak výrazně bojovat, mohlo jít o názor proti názoru.

Juul je populární především mezi mladými Američany

Kvůli situaci s mládeží a také několika záhadným úmrtím z respiračních potíží (patrně způsobenými e-cigaretami, ovšem v kombinaci s dalšími škodlivými látkami) byl ale na firmu vyvíjen tak vysoký tlak, že došlo například k odstoupení CEO Kevina Burnse a jeho nahrazení tabákovým magnátem K. C. Crosthwaitem a také ke kompletnímu pozastavení marketingových kampaní (reklam v jakýchkoliv podobách) na území Spojených států. Omezil se i lobbing za lepší půdu pro prodej těchto alternativ.

Juul Labs se tak dostali do svízelné situace, kterou musí řešit. Nechat vychladnout napružené Spojené státy a zaměřit se na zahraničí, to je zřejmě nová strategie. Je otázka, zdali to nakonec bude v cizích zemích fungovat lépe.

Na druhou stranu je nutné podotknout, že firmě se po stránce čísel stále daří. V loňském roce už dokonce skončila v zisku, když dosáhla na tržby ve výši 1 miliardy dolarů. V roce 2017 přitom byla teprve na pětině. V letošním roce se naopak odhaduje, že vyroste minimálně třikrát a v tržbách překoná hranici 3,4 miliardy korun. Bude tak zajímavé sledovat, jak se na číslech podepíše i zmíněná zahraniční expanze, a jakou budoucnost bude elektronická cigareta vlastně mít.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Jan Koudela z Trasku: Proč progresivní banky volí technologie cloudu? Přináší flexibilitu i spokojenější zákazníky

Jan KoudelaJan Koudela

jan-koudela-trask

Foto: Trask

Jan Koudela, Senior manager pro oblast IT Operations a IT Security v Trasku

Není tomu ještě tak dávno, co slovo cloud ve společnosti a ani v byznysu nerezonovalo tolik jako dnes. Nyní už jde naopak o stále běžnější součást nejen našich osobních životů a zařízení, ale především firmy na cloud a na něj napojené technologie ve velkém naskakují.

Jaké mohou mít cloudové technologie výhody pro banky a jestli jsou v jejich nasazení nějaká rizika, vysvětluje Jan Koudela z české technologické společnosti Trask.

***

V tradičních podnikových IT prostředích bylo vždy velkým problémem pružné přizpůsobování kapacit. Systémy byly navrhovány naddimenzované pro případ nárůstu zátěže, avšak v době běžné či snížené zátěže zůstávaly zdroje nevyužité, aniž by však došlo k poklesu provozních výdajů na správu, údržbu a podobně.

Problém lze ovšem elegantně vyřešit přechodem na cloudové technologie a automatickým škálováním aplikací.

Banky se již cloudu nebojí

Cloud se postupně stává klíčovým modelem zavádění bankovních informačních systémů. Podle výzkumu analytické společnosti IDC již cloud využívá 75 % evropských bank – zejména privátní podnikový cloud – pro interní systémy jako e-mail, finance, prodej nebo HR. Na veřejné cloudové služby banky vynakládají 10 % svých rozpočtů, zejména v souvislosti se stoupajícími nároky byznysu na pružnost a rychlost reakce IT na nové požadavky.

banks-buildings

Banky jsou na zavádění cloudu připravené a mají potřebné nástroje. Co však mnohdy postrádají, jsou dovednosti potřebné k tomu, aby dokázaly cloud využívat k tvorbě obchodní hodnoty. Většina bank nemá jasně vytyčenou strategii řízení spolupráce s různými poskytovateli cloudových služeb. Klíčová bude koordinace takové spolupráce a především nakládání s klientskými daty.

Banky postupně překonávají obavy o bezpečnost, které cloud od počátku provázejí. Faktorů vstupuje do hry několik, včetně odpovědnějšího přístupu poskytovatelů, kteří v bezpečnosti spatřují možnou konkurenční výhodu, pokroků v oblasti cloudových bezpečnostních technologií a lepší informovanost na straně uživatelů.

tomas-cupr-rohlik

Přečtěte si takéOnline supermarket Rohlik.cz Tomáše Čupra kupuje část skupiny Sklizeno, včetně služby FreshbedýnkyOnline supermarket Rohlik.cz Tomáše Čupra kupuje část skupiny Sklizeno, včetně služby Freshbedýnky

Nad možnými riziky začínají převažovat přínosy jako zajištění kontinuity provozu, flexibilita IT a další. Podniky užívající veřejný a privátní cloud vykazují zlepšení klíčových výkonnostních ukazatelů, zejména spokojenosti zákazníka a dodržování smluvně garantovaných parametrů služeb.

Z hlediska volby partnerů banky jako poskytovatele cloudových služeb obecně upřednostňují globální technologické firmy, ale v průzkumu uvádí i vysokou míru spokojenosti s menšími dodavateli. Požadují však od nich technickou erudovanost, znalost specifik bankovního prostředí a umístění dat v lokálních datových centrech.

Ekonomika a zase ekonomika

O výhodách cloudu z hlediska přechodu z investičních výdajů na provozní a platby pouze za skutečně spotřebované služby bylo již napsáno mnoho. Zaměřme se proto na jednu z provozních výhod, která se současně promítá do výrazné úspory nákladů. Jedná se o automatické přizpůsobování kapacit aplikace aktuálním požadavkům neboli automatické škálování (tzv. autoscaling).

Při návrhu standardních aplikací se vždy vychází z předpokládaného počtu uživatelů a podle něj se (s přiměřenou rezervou) volí hardware pro běh dané aplikace. V drtivé většině případů jsou systémy značně předimenzované a většinu času zůstává většina kapacity strojů nevyužitá. Zátěž může kolísat jak náhodně, tak podle zřejmých nebo vypozorovatelných vzorců v průběhu dne, týdne či měsíce.

trask-office-kancelar3

Foto: Trask

Sídlo společnosti Trask v Praze

Interní aplikace většinou mimo otevírací dobu poboček nemají prakticky žádnou uživatelskou zátěž a servery většinu času běží naprázdno. Zároveň se při návrhu obvykle řeší odolnost proti výpadku či rozložení mezi více geografických lokací. Tím přibývá investic do serverů, které většinou zůstávají jen málo využité.

Autoscaling spočívá v automatickém spouštění a vypínání instancí aplikace podle vytížení. Každá aplikace je navržena jako minimální smysluplná jednotka, přičemž je počítáno se současným během většího počtu takových jednotek (instancí). Aplikace musí být navržena tak, aby jednotlivé instance bylo možné spouštět co nejrychleji a zároveň, aby ukončení jedné instance mělo minimální nebo nulový dopad na uživatele tzv. bezestavovost aplikace.

Trask

Trask je česká technologická společnost, která od roku 1994 pomáhá rozvíjet…

Autoscaling může reagovat na různé druhy zátěže, od vytížení procesoru nebo paměti po vlastní ukazatele, například počet uživatelů nebo transakcí. Autoscaling tedy vyžaduje jiný přístup k návrhu aplikací, ale přináší možnost pružně a přesně reagovat na výkyvy v provozu, dokáže při minimálních nákladech upravovat výkon ve špičkách a víkendech, i vykrývat rozdílné požadavky v různých lokalitách.

Autoscaling v praxi

V praxi lze tento princip ilustrovat na systému Trask ZenID, který slouží k ověřování totožnosti klienta na základě rozpoznání textu osobních dokladů z fotografií zaslaných pomocí mobilního telefonu, například při on-line sjednávání úvěru, jaké nabízí Česká spořitelna.

Aplikace je navržena tak, aby jedna instance obsloužila vždy jednoho uživatele. Systém je nastaven vždy podle potřeb a požadavků zákazníka, například tak, že v každém okamžiku běží minimálně dvě instance v různých lokalitách kvůli dostupnosti a geografickému rozložení.

Systém sleduje počet úloh, tj. požadavků na identifikaci zákazníka, a v případě zatížení obou instancí autoscaling spouští další instance až do nastaveného maximálního počtu. Naopak pokud další spuštěné instance nebudou nějakou dobu využívané, začne je autoscaling automaticky vypínat, dokud se nevrátí ke stanovenému minimálnímu počtu dvou instancí.

Ověřená cloudová řešení existují, nač čekat?

Autoscaling je tedy jedním z příkladů nezanedbatelných hmatatelných výhod cloudových řešení. Aplikace na něm založené lze zcela bezpečně provozovat jak v privátním cloudu, tak ve veřejných cloudových službách jako Azure nebo AWS, pro niž je připravené i zmiňované řešení Trask ZenID.