Oblast Českého lesa, která se nachází na západě Čech přímo u hranic s Německem, je jedním z mála míst naší země, kde se můžete i během léta celý den procházet krajinou a nepotkat při tom ani živáčka. V jeho kopcích se ukrývají hluboké hvozdy a desítky zaniklých obcí, jejichž názvy odkazují na zdejší bohatou sklářskou minulost. Nebývalý klid a zvláštní atmosféra oslovily podnikatele Jindřicha Karhana, který zde společně se svým synem Ondřejem investoval do vybudování čtyřhvězdičkového resortu na místě bývalých vojenských kasáren.

Sklářská minulost Českého lesa sahá až do 16. století, kdy zde první hutě začali budovat páni ze Švamberka. Nejvíce zde sklářství kvetlo v 18. a 19. století, kromě názvů několika vesnic je tak význam řemesla patrný také z názvu jednoho z místních vrcholů, který se jmenuje Sklářský. V oblasti byla také celá řada škol a spolků, kraji se dobře ekonomicky dařilo a prospíval zde i turistický ruch.

Jenže pak přišla druhá světová válka a po ní odsun německého obyvatelstva, které zde bylo četně zastoupeno. Po vybudování železné opony se navíc celý kraj proměnil na nebezpečné pohraničí, ve kterém nebylo radno se jen tak toulat na vlastní pěst. Vyrostla zde také čtveřice odstrašujících vojenských objektů na výrazných vrcholech, díky nimž mohli komunisté sledovat, co se děje v okolí.

Prázdné pohraniční obce tak po odsunu obyvatel začaly chátrat a do dnešní doby se z nich zachovaly jen základy či zbytky zdí, které téměř bez povšimnutí prodlévají v krajině. V případě obce Pleš může člověk narazit i na pozůstatky kostela a hřbitov, který nyní jezdí opečovávat lidé z Německa. V Českém lese ale zůstala i celá řada objektů z minulého století. Třeba vojenská kasárna v obci Železná nedaleko Bělé nad Radbuzou, která svým tvaroslovím napovídají, že vznikla v polovině 80. let. Ta společně s budovou bývalé německé školy koupili v roce 2020 Jindřich a Ondřej Karhanovi, majitelé investiční skupiny FKCG. A rozhodli se, že z nich udělají resort.

„Jindřich začal Český les objevovat zhruba před 30 lety a místo si zamiloval – tady to totiž ani jinak nejde. A když se objevila možnost odkoupit obě budovy, se synem se shodli na tom, že do toho půjdou. Věděli, že co se návratnosti investice týče, bude to běh na delší trať, ale pro nás všechny už to v té době byla spíše srdeční záležitost,“ vysvětluje Linda Schneiderwindová, která v rámci investiční skupiny FKCG působí jako managing director v oblasti pohostinství.

Nejde přitom o první investici Karhanových v této oblasti. V minulosti zde Jindřich Karhan nechal vybudovat česko-německý park Smíření a také oboru, ve které v současnosti žijí daňci a jeleni. Do přetvoření původních kasáren na resort Český les byla potřebná investice téměř 200 milionů korun. Původně se počítalo s nižší částkou, jenže pak se do nákladů započítala investice do solárních panelů, tepelného čerpadla a zásadně se změnil také celý koncept ubytování.

„Objekt byl postavený na ubytování a stravování, takže nebyl takový problém udělat z něj resort. Vnitřní dispozice mohly zůstat prakticky beze změny, velké zázemí tady měla i kuchyně. Původně jsme si říkali, že uděláme apartmány a k nim nějaké nenáročné bistro. Jenže se nám to v průběhu výstavby trochu vymklo a nakonec tady máme také velkou restauraci, bar a wellness,“ usmívá se Schneiderwindová.

Za skvělým jídlem, šampaňským i whisky

V okolí aby totiž člověk i obyčejnou hospodu pohledal. O to víc působí restaurace Hvozd, která se v resortu Český les nachází, jako zjevení. Její kuchyni šéfuje Martin Šiling, jenž v minulosti působil například v pražském podniku Zátiší, nyní se ale rozhodl, že změní pole působnosti a vydal se do přírody. Právě z té okolní vychází také zdejší gastronomický koncept. Staví na lokálním mase, zvěřině, rybách a mléčných výrobcích.

„Martin nám sem přinesl pěkné jídlo a vizi toho, že můžeme vztah k přírodě propsat i do kuchyně. Chceme využívat hlavně lokální produkty, abychom podpořili místní zdroje. Výhledově chceme zkusit i stejky z jaků, protože je chová místní farmář,“ přibližuje Schneiderwindová. Kuchyně přitom staví na jednoduchosti a jídlech, která dobře známe, jako je koprovka, jelení na smetaně nebo telecí řízek. Menu není příliš zahlcující, zároveň všechna jídla nechávají vyniknout chuť hlavních surovin.

Zmíněný bar, kde hrají prim šampaňské De Venoge a whisky, se nachází v suterénu resortu a jmenuje se Kotelna, což má podle Schneiderwindové zcela trivilální důvod. Nachází se totiž na místě původní kotelny. A její pozůstatky jsou patrné i v interiéru, jelikož žebra starého kotle jsou zavěšená na zdi a jsou také zapuštěná v solitérní nerezové konstrukci, která slouží jako minimalistický barový pult. „Na zdi nám tady tak visí 800 kilo, což byl celkem oříšek,“ směje se Schneiderwindová.

Za aktuální podobou resortu včetně veškerých řešení v interiéru stojí architektka Barbora Mluvková a její studio Konceptual. Ta se rozhodla čerpat inspiraci z okolní přírody, celým prostorem a jednotlivými pokoji tak prostupuje spojení dřeva, kovu a skla, minimalistické linie a neutrální barevná paleta. Pokoje mají ráz designových butikových hotelů a každý doplňuje i malá kuchyň. A nad všechny postele se architektka rozhodla umístit fototapety s motivem Českého lesa od fotografa Františka Zvonečka.

Už samotná dekorace v pokoji tak láká k objevování tajů okolí. Do toho se dá vyrazit pěšky nebo na kole, jen je potřeba počítat s kopcovitým reliéfem krajiny. A Schneiderwindová podotýká, že v zimě je oblast vyhlášená také pro běžkaře – tedy za předpokladu, že napadne dostatek sněhu. Případně se dá vyrazit na německou stranu na sjezdovku Hohenbogen, kam vyráží lidé klidně až z Plzně.

Ať už se tady hosté rozhodnou pro jakoukoliv aktivitu, po návratu uvítají útulné wellness, ve kterém se nachází lavice s infrasaunou, ale také pořádně horká a suchá finská sauna či pára. K tomu ochlazovací nádrž, vědro s ledovou vodou pro odvážlivce a Kneippův chodník pro prokrvení namožených nohou. „Na zahradě plánujeme udělat také venkovní vířivku obloženou dřevem, aby si hosté mohli večer pěkně zarelaxovat, třeba s lahví šampaňského,“ říká Schneiderwindová.

Ubytování v prvorepublikové škole

To však nejsou jediné plány, které Karhanovi s resortem mají. Aktuálně se zde připravuje zázemí pro letní kino, vedle resortu by mohla vyrůst také rozhledna a pod taktovkou architektky Mluvkové běží rekonstrukce též v budově bývalé školy. V té má vzniknout osm butikových apartmánů, z nichž dva budou dobře přístupné i pro osoby se sníženou mobilitou. A v podkroví vznikne luxusní apartmán o rozloze 100 metrů čtverečních.

„Český les je nesmírně klidné místo, kterému ale bylo v minulosti ublíženo a vymizel z něj život. My se chceme aspoň trochu zasadit o podporu kraje, takže se snažíme vymýšlet pro naše hosty takové aktivity, které dávají v rámci místa smysl. Ve spolupráci se správci Chráněné krajinné oblasti jsme tak vymysleli například prohlídky v oboře a založili jsme nadační fond, jehož prostřednictvím chceme do kraje také přispívat,“ uzavírá Schneiderwindová.

V konferenčních prostorách v suterénní části resortu budou kromě aktivit spojených s temabuildingy a jinými firemními akcemi probíhat například lekce jógy. Železná tak může být první vlaštovkou, která do Českého lesa přinese závan předválečných časů. I když jeho historie není vůbec veselá, rozhodně si totiž nezaslouží, aby na něj lidé zapomněli. Při procházení zdejšími lesy si navíc člověk uvědomí, jak málo míst s tak zvláštním klidem v naší zemi ještě zbývá.