Nové nemovitosti v Česku nezlevní, shodují se developeři a investoři. Ty starší prodražují energie
Domy a byty v Česku nemohou zlevnit kvůli dlouhodobým problémům. Které to jsou, rozebrali odborníci na naší konferenci Money Maker.
Švédové na tom byli s byty a domy podobně jako Češi. Byly dražší a dražší, až si je běžní lidé nemohli dovolit. Inflace i rostoucí náklady na bydlení ale nyní způsobily, že se ceny nemovitostí ve Švédsku propadly až o patnáct procent. V tomto ohledu Česko, zdá se, švédskou cestu opakovat nebude. Tuzemské nemovitosti sice začaly zlevňovat, strmý pád ale čekat nemáme. Odborníci se shodují, že v dlouhodobějším horizontu budou domy, byty i kanceláře naopak zase o něco dražší.
„O tom, že je tlak na snížení cen, není pochyb. Kdo si ale vsadí na to, že za pět let budou ceny bytů nižší než dnes? Nacházíme se ve volatilním období, během kterého se může stát cokoli. Já bych ale řekl, že do tří až pěti let půjdou ceny určitě nahoru, nikoli dolů. Nemovitost zkrátka není krátkodobá investice,“ uvedl spoluzakladatel developerské společnosti Crestyl Omar Koleilat na investiční konference Money Maker, kterou CzechCrunch uspořádal na konci listopadu.
„Nepochybně dojde k cenové korekci. Půjde o to, na jak dlouhý investiční horizont dosáhnete. Pokud investici držet můžete, je to dobře. Pokud ale budete vystupovat v krátkodobém horizontu do tří až pěti let, pak můžete vystupovat se ztrátou,“ dodal většinový majitel investiční skupiny Natland Tomáš Raška.
Debaty o nemovitostech se zúčastnil rovněž zakladatel a majitel developerské společnosti Trigema Marcel Soural. Podle něj je potřeba se podívat na to, o jaký trh s nemovitostmi jde. Jestli o primární s byty novými, nebo sekundární s byty starými.
„Každý se podle mě bude chovat jinak. U nových bytů velký prostor k redukci cen nevidím. Tlačí nás stavební náklady, náklady práce i materiálu. Jsou nepředvídatelné a nikdo neodhadne, jaké budou tyto náklady za dva týdny. Sekundární trh, tedy ten se starými byty, je ale něco docela jiného, už proto, že když se stavěly, byly levnější pořizovací materiály i peníze, tím pádem byla celková pořizovací hodnota zkrátka levnější,“ uvádí Soural.
V minulosti podle něj sekundární nemovitostní trh táhl ten primární, postupně se rozdíl v cenách zmenšoval, přičemž v poslední době činí asi deset procent. To je podle majitele Trigemy velmi málo, protože hodnota nových bytů je mnohem vyšší. S tím souhlasí i Lukáš Foral, jehož společnost Progresus se primárně zaměřuje na trh primární. „Abychom dokázali snížit ceny, museli bychom se stát charitativní organizací,“ míní s tím, že v případě novostaveb ceny příliš klesat nebudou.