Novelu zákona o zaměstnaneckých akciích podepsal prezident. Platit začne od Nového roku
Nic se nezmění, nikdo tady ESOPy dělat nebude, protože jsou zatížené sociálním a zdravotním pojištěním, hodnotí investor Ondřej Fryc z Reflex Capital.
Startupový svět volá po zavedení zaměstnaneckých akcií (ESOP z anglického Employee Stock Option Plan) do zdejší legislativy roky. V předvánoční týden související novela zákona zamířila ze Senátu k prezidentovi, který ji podepsal, a platit tak začne od 1. ledna 2024. Zástupci startupů, investorů, fondů či právníků ale nejásají – změna totiž nereflektuje jimi požadované úpravy a neřeší nejpalčivější problémy.
ESOPy zejména mladým firmám pomáhají motivovat důležité pracovníky, aby z nich neodcházeli. Často totiž nemají dostatek peněz, aby kvalitním lidem nabídly patřičně vysokou mzdu, a zaměstnanecké akcie jim pak v případě exitu mohou tuto „ztrátu“ vynahradit. Ve startupově rozvinutějších zemích jsou zaměstnanecké akcie klíčovou součástí podnikatelského ekosystému, v Česku tomu tak ale není.
Zdejší legislativa dosud ESOPy neznala. Zaměstnanec tak mohl dostat opce, zjednodušeně řečeno právo na odkup části firmy, ale musel zdanit jejich plnou hodnotu, a to i ve chvíli, kdy byla v podstatě jen teoretická (jak to v případě startupů bývá). A protože šlo o alternativu platu, bylo třeba zahrnout i sociální a zdravotní pojištění, a to jak ze strany zaměstnance, tak zaměstnavatele.
Novela tuto situaci částečně napravuje – ke zdanění dochází až ve chvíli, kdy má zaměstnanec příjmy reálně k dispozici. Jde o moment takzvaného zlikvidnění – po deseti letech, při ukončení pracovního poměru, změně daňové rezidence a podobně. Nová úprava ale neřeší mnohem podstatnější problém, a sice to, že příjem ze zaměstnaneckých akcií je pořád brán jako příjem ze zaměstnání, a tedy je nutné platit z něj sociální a zdravotní pojištění, místo toho, aby se bral jako kapitálový příjem.