Nový český film diváky bere do Japonska, Indie či Indonésie. V kinech se mu daří a míří i za hranice
Drama Dvě slova jako klíč je volným pokračováním filmu Úsměvy smutných mužů. Představuje první výraznější český titul v kinech za několik měsíců.
Film Dvě slova jako klíč
Světovým i domácím kinům v současnosti zcela dominují Barbie a Oppenheimer, kterým se diváky daří přitahovat k rozměrnému plátnu jednak díky velké podívané, jednak díky kulturní události, kterou jejich uvedení představuje. Na třetí příčku v návštěvnosti se ale dostal jeden z produkčně nejzajímavějších českých filmů posledních let. Drama Dvě slova jako klíč vzhledem ke svým tématům i formě není pro všechny, avšak jeho premiéra zaujala více diváků než úspěšné Úsměvy smutných mužů, na něž volně navazuje. A chystá se vydat do světa.
Při natáčení snímku, který představuje síť několika příběhů s tematikou smrti, starání se o druhé nebo smyslu života, se do světa vydal sám štáb. Jak nám v dřívějším rozhovoru přiblížil režisér Dan Svátek, s kolegy se vydal například do Indie, Japonska, Spojených států nebo na jeden z ostrovů Indonésie. Cesta tam trvala několik dnů vzduchem, po vodě i na souši a při natáčení se filmaři museli obejít bez přívodu elektřiny nebo internetu.
Ačkoliv výsledek prý přes svoji výpravnost nestál více než průměrný český film, u Dvou slov se od začátku nepočítalo s příliš velkým publikem. Rekordům návštěvnosti se skutečně ani nepřiblíží, za první víkend je nicméně v kině zhlédlo přes 20 tisíc lidí. To je na poměrně náročné téma, daleko mimo místní mainstream, a navíc v post-covidové době, dobré číslo.
„Dopředu jsem se obrnil představou nižší návštěvnosti, abych nebyl zklamaný, takže je to milé překvapení,“ říká Dan Svátek. „Ve skepsi ale budu lehce pokračovat. Daleko větší překvapení by pro mě bylo, kdyby Dvě slova překonala Úsměvy v celkovém počtu diváků (zhruba 168 tisíc – pozn. red.). Tam totiž fungoval fenomén alkoholu, který je většině z nás, Čechů, velmi blízký – v dobrém i špatném slova smyslu,“ dodává.
Novinka počítá se specifickým publikem. Poměrně složité vyprávění, v němž se splétá několik dějových linií v různých místech po světě, má za cíl diváky přimět se zamyslet a dobrat se hlubších životních pravd. Mnozí se shodují na tom, že audiovizuální stránka snímku je na velice vysoké úrovni a lokace daleko za hranicemi Česka skvěle vyniknou. Snaha tvůrců pohnout diváky ne u všech funguje, tvůrci jsou nicméně s ohlasy spokojení.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch Jobs„Takové kladné ohlasy jsme upřímně neměli na žádný film a dávají nám najevo, že jsme se z hlediska námětu a zpracování vydali správnou cestou,“ poznamenává Svátek. „Samozřejmě jsou ale také diváci, které Dvě slova naprosto míjí. Mohou být třeba jinak nastavení,“ pokračuje s tím, že na základě diváckých dojmů, s nimiž se setkal, snímek nejlépe funguje pro ty, kteří si ho „pustí k tělu“.
Nikde to neplatilo více než u samotných herců a hereček, kteří se v něm objevili. Většina z nich už drama vidělo a prý je dojalo, někdy až k slzám. „Myslím, že si uvědomili, jak náročné to natáčení pro ně bylo a s jakou noblesou ho zvládli. Za to jim patří můj velký dík,“ říká Svátek. Sám je zvlášť zvědavý na názor jedné z hlavních hvězd Dvou slov, francouzského herce Pierra Richarda. Chystají pro něj speciální projekci v jeho rodné zemi.
Zanedlouho se ale česká novinka možná do Francie vydá i v rámci širší kinodistribuce. Spolu s Polskem, Spojenými státy a dokonce Indií či Indonésií patří mezi země, s nimiž distributor Dvou slov jedná o uvedení.
