Nový Deadpool má nejsledovanější upoutávku v historii. Jaké další trailery diváci hltali před ním?

První teaser na film Deadpool & Wolverine se stal nejsledovanějším v historii. Podívejte se, které trailery dominovaly před ním.

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

UNTITLED DEADPOOL MOVIE

Foto: Falcon

Ryan Reynolds a Hugh Jackman ve filmu Deadpool & Wolverine

0Zobrazit komentáře

 Záměr poslat Deadpoola na velké plátno se poprvé objevil už na začátku nového tisíciletí, kdy vyšel první film X-Men. Nejprve ale projekt selhal kvůli autorským právům a pak vyústil ve vedlejší roli v X-Men Origins: Wolverine v roce 2009, na kterou by většina komiksových fanoušků i herec Ryan Reynolds, který ji ztvárnil, nejraději zapomněli. Dalších sedm let trvalo, než do kin dorazil Deadpool. Byl to okamžitě hit, který se v době vydání stal nejvýdělečnějším filmem s omezenou přístupností. O osm let později se blíží premiéra třetího dílu a upoutávka na něj se stala tou nejsledovanější vůbec. Jaké další trailery si diváci oblíbili?

Deadpool & Wolverine přichází po dvou velice úspěšných filmech o neurvalém superhrdinovi, ale hlavně pár let po tom, co Disney koupilo studio 21st Century Fox. Novinku proto provází několik velkých očekávání – zachová si u nového majitele drsnější humor, sexuální narážky a explicitní násilí předchozích dílů? Dokáže dobře navázat na jejich hrátky s popkulturou a rozbíjením čtvrté zdi? Jak dějově zapadne do obřího univerza Marvelu? Mohou se diváci těšit na další superhrdiny kromě dvojice v názvu, případně na camea celebrit?

To vše, spolu s už déle trvající marketingovou kampaní a oblíbeností představitelů hlavních postav Ryana Reynoldse a Hugha Jackmana, znamenalo, že první záběry z Deadpool & Wolverine chtělo vidět mnoho lidí a zhlédli je často hned několikrát. Teaser zveřejněný v uplynulém týdnu v rámci vysílání Super Bowlu, největší sportovní akce ve Spojených státech, za prvních 24 hodin nasbíral 365 milionů zhlédnutí – více, než kterýkoliv jiný předtím.

Situace samozřejmě není tak docela přímočará a nutně to neznamená, že o nového Deadpoola je větší zájem než o Avengers: Endgame nebo Spider-Mana: Bez domova. Jednak má na sledovanost vliv neustále rostoucí rozšířenost sociálních sítí, jednak uvedená statistika pochází přímo od Disneyho. Magazín The Hollywood Reporter zmiňuje, že firma do ní započetla i všech 123 milionů diváků, kteří sledovali vysílání Super Bowlu. Právě zde se v reklamní přestávce objevil třicetivteřinový sestřih upoutávky.

Samotný počet zhlédnutí traileru filmu či seriálu nevypovídá o skutečném zájmu publika, kvalitách daného titulu ani o eventuálních příjmech. Jistá korelace nicméně existuje, není proto od věci si připomenout příklady z první desítky nejsledovanějších.

Předtím, než se na vrchol vyhoupl chystaný film Deadpool & Wolverine, žebříčku vévodil teaser na už zmíněného Spider-Mana: Bez domova s 355 miliony zhlédnutí. O snímku, v němž se očekávala přítomnost několika pavoučích superhrdinů a řada známých tváří z minulosti, se na internetu měsíce zběsile diskutovalo, a nebylo tak překvapením, že upoutávka vystoupala vysoko. Film pak v kinech vydělal 1,92 miliardy dolarů a dnes je sedmým nejúspěšnějším v historii.

Další dvě příčky pro sebe získala jedna z největších filmových událostí minulé dekády. Avengers: Endgame neboli dosavadní vyvrcholení více než deseti let budování univerza Marvelu. První teaser za 24 hodin nasbíral 289 milionů zhlédnutí, plnohodnotný trailer pak 268 milionů. Samotný snímek se utkal o post nejvýdělečnějšího filmu vůbec, po opětovném uvedení do kin ale titul obhájil Avatar.

Na páté pozici nejsledovanějších trailerů se umístil jediný seriál, a to Pán prstenů: Prsteny moci od Amazonu. Ačkoliv okamžitě po zveřejnění upoutávky internet zaplavily kritické reakce a první řada nejdražšího seriálu v historii nebyla zvlášť dobře hodnocena, zájem o ni byl velký. Teaser si lidé za 24 hodin pustili 257milionkrát.

Na šesté příčce následují – a dlouhodobou popularitu nezávisle na kvalitě potvrzují – sedmí Transformers s podtitulem Probuzení monster a 238 miliony zhlédnutí.

Následují opět Avengers, tentokrát snímek z roku 2018 s podtitulem Infinity War, který byl předvojem Endgame. Ačkoliv dnes nebývá až tak často zmiňován, stále šlo o obrovskou kulturní událost, což potvrzují tržby přesahující dvě miliardy dolarů a 230 milionů zhlédnutí prvního teaseru.

Dál je třeba zmínit „hranou“ adaptaci Lvího krále, jehož teaser v roce 2019 oslnil fotorealistickými zvířaty. Ačkoliv se realističnost zpracování nakonec stala spíše kamenem úrazu, na úchvatné vizuální efekty se krásně dívalo. I to teaseru zajistilo 224,6 milionu zhlédnutí za první den.

https://www.youtube.com/watch?v=4CbLXeGSDxg

Film od Marvelu se mezi desítkou nejsledovanějších upoutávek objevuje ještě jednou – na deváté pozici je s 209 miliony zhlédnutími nakonec mizerně přijatý Thor: Láska jako hrom.

A aby byla desítka kompletní, na poslední příčce je tu adaptace slavného hororu Stephena Kinga To se 197 miliony zhlédnutí.

Jak už zaznělo, sledovanost teaserů a trailerů nelze považovat za zcela směrodatnou. Mezi desítkou nejsledovanějších upoutávek například nefiguruje Avatar: The Way of Water – třetí nejvýdělečnější film vůbec – a naopak je tam To s relativně skromným 700milionovým výdělkem. Je nicméně zřejmé, že nový Deadpool vzbudil velkou vlnu zájmu a jeho červencová premiéra bude letos jednou z nejočekávanějších.

Velitel Osvětimi by dnes měl profil na LinkedInu. Film Zóna zájmu ukazuje každodennost toho nejhoršího zla

Nacistický pohlavár Rudolf Höss a jeho rodina žijí ve svém vysněném ráji. Ve vile, která stojí vedle skutečného pekla a nočních můr.

Michal MančařMichal Mančař

zona-zajmu-box

Foto: Aerofilms

Hrůzy holokaustu ve snímku Zóna zájmu od Jonathana Glazera zůstávají převážně za zdí – ale prosakují celým filmem

0Zobrazit komentáře

Vyhlazovací tábor Osvětim byl za druhé světové války dějištěm těch nejhorších zvěrstev nacistického Německa. Místo, jež se stalo synonymem pro industrializovanou genocidu, bylo ohniskem holokaustu. Jednu z nejhrůznějších kapitol historie otevírá snímek Zóna zájmu režiséra Jonathana Glazera, který se právě představil v českých kinech. Na pět Oscarů nominovaný film tak činí způsobem, který je o to mrazivější tím, jak zdánlivě všední, lhostejný i každodenně idylický je.

Rudolf Höss je pilný manažer. Navyšuje zisk, optimalizuje provoz a zavádí ve svěřeném podniku technologické inovace. Vzorně plní povely nadřízených. Dokonce se angažuje v maličkostech, jako je stav ozdobných keřů před budovami pracoviště. Své práci dává víc, než je běžné.

Hedwig Hössová je silná žena v domácnosti. Dbá o zdraví svých dětí. Má všechno pod palcem, když manžel odejde do práce. Věnuje se zahradničení jak při pěstování zeleniny, tak při kultivaci okrasných květin v okolí vzorně upraveného rodinného domu. Je to ráj na zemi, jak s manželem říkají.

Kdyby žil dnes, Höss by měl profil na LinkedInu plný prázdných příspěvků a frází zavánějících workoholismem, slepou důvěrou ve svou práci a přílišnou loajalitou k zaměstnavateli. Kdyby ona žila dnes, měla by Hössová instagramový nebo facebookový účet plný fotek načančaného domova, které by ve vás vyvolávaly dojem až příliš strojené dokonalosti.

Skuteční Hössovi ale dnes nežijí. Rudolf byl velitelem koncentračního tábora Auschwitz. Viděno optikou snad každého příčetného člověka byl jednou ze zrůd, které pomáhaly bezprecedentní genocidě Židů i dalších pro nacisty nežádoucích osob. A přece nebyl doslovnou zrůdou jako ze starých hororů. Nebyl krvelačnou karikaturou, která na první pohled dává na odiv svou zavrženíhodnost. Byl to muž od rodiny a schopný – či snad všehoschopný – pracovník a velitel.

Film režiséra Jonathana Glazera Zóna zájmu, jehož zájmem jsou právě Hössovi, vám tuto často skloňovanou banalitu zla konstantně připomíná. To není nová lekce. Že byl holokaust dílem ve velké míře mnoha obyčejných lidí, a nikoliv hrstky monster, je hluboce prozkoumaná skutečnost. Zóna zájmu ale k tomuto faktu přidává i filmařské pojetí, které je hrůznější právě svou absencí hrůzy.

V absenci prvoplánové tragédie je Zóna zájmu velmi znepokojující. Holokaust je ve filmu něco, co se děje kdesi bokem, v pozadí, v náznacích. Ale vždy a všude a bez přestání. Hössovic idylka v rodinném domě, kde si hrají děti, pečou se buchty, pořádají se zahradní slavnosti nebo se řeší běžné manželské neshody, se odehrává jen pár metrů od jedněch z nejhorších zvěrstev v lidských dějinách.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Připomíná je jen kouřící komín osvětimských spaloven kdesi za zdí velitelovy vily. Anebo nikdy neutuchající a drásavý, ale současně okrajový zvukový podkres nářků, výstřelů a dalších projevů nacistické mašinérie. Popel v řece, který vyžene koupající se rodinu ven. Či absurdně všední reakce Hössových na pro ně drobná omezení způsobená existencí nedalekého vyhlazovacího tábora. Explicitní ukázku utrpení prakticky nespatříte. A přesto se smrt vpíjí do každého záběru.

Současně je Zóna zájmu sbírkou každodenních, až bizarně banálních scén ze života lidí, kteří lhostejně žili vedle pekla na zemi. Nebýt historického zasazení, místy by snad až aspirovala na dobové dokumentární drama o rodině z vyšší střední třídy. Děti vedou tatínka se zavázanýma očima k narozeninovému dárku. Dámy pichlavě rozebírají vztah nepřítomné přítelkyně. Otec má schůzku s obchodními partnery. Tchyně přijede na návštěvu.

Většinu toho sledujete skrz absolutně rigidní kameru, scény jsou často opticky orámované. Snad aby zpoza tohoto rámce vykukoval onen poloskrytý horor. Toto lehce artové pojetí násobí už tak velkou sílu filmu, v několika okamžicích Jonathan Glazer ale filmařsky zasahuje změnou barevnosti či ohlušující kombinací zvuku a vše zaplavující barvy. Anebo skokem do současnosti. Zdá se to až zbytečné, poselství snímku to nezvýrazňuje, spíš jen vytrhuje z pohlcujícího diváckého znepokojení.

K výjimečnému zážitku přispívají i představitelé ústřední dvojice. Christian Friedel z Hösse dělá výkonného, ale rozvážného úředníka a vedoucího pracovníka, který ale v rodinném životě nevládne až takovou autoritou jako v tom velitelském. Jeho manželku ztvárnila Sandra Hüllerová, jejíž herectví jste mohli obdivovat i v nedávné Anatomii pádu. Záblesk hniloby v nitru jinak starostlivé a pečlivé ženy prozradí okamžiky, kdy jedná se služebnictvem nebo jakoby mimochodem okomentuje Židy a bolševiky.

Zóna zájmu velice volně vychází ze stejnojmenného románu Martina Amise, čtenářům může na mysl přijít ale ještě jiné dílo. Smrt je mým řemeslem od Roberta Merleho, které poskytuje detailnější vhled do lehce pozměněných vzpomínek nacistického pohlavára. Filmová Zóna zájmu, která získala oscarovou nominaci v pěti kategoriích včetně nejlepšího snímku, ale není až takovou sondou do psýché svých protagonistů.

Ukazuje docela spokojenou rodinu, která má plnou důvěru v systém, v němž se nachází. Možná nad něčím lehce přivírá oči, možná je prostě zaslepená. Rodinu, která svědomitě plní své povinnosti. A která si žije všedním životem ve svém ráji na zemi. Vytrženo z kontextu to zní jako zcela běžný sen – a přitom je to ryzí noční můra.