Ačkoliv od vynesení první umělé družice i úvodního letu člověka do vesmíru nás dělí už přes 60 let, dostat vlastní dopravní prostředek na oběžnou dráhu je stále velkých technologický oříšek – tím spíš v situaci, kdy jste soukromá firma a ne státní či nadnárodní úřad. Své o tom ví i americký startup Astra, který v úterý poprvé úspěšně vynesl na oběžnou dráhu komerční satelit. A to i přesto, že jeho předchozí starty dopadly převážně neúspěchem.

Na to, jak ve vesmírném průmyslu čas ubíhá pomalu, je to poměrně krátký příběh. Uskupení vzniklo v roce 2005 jako Ventions a spolupracovalo jen na dílčích projektech s agenturami NASA a DARPA. Astra samotná se objevila až v roce 2016 a má své hlavní sídlo v kalifornském městě Alameda.

Postupně se firmě pod vedením Chrise Kempta dařilo lákat velká jména. Loni se k ní jako vedoucí inženýr přidal Benjamin Lyon, který dříve zastával stejnou pozici v Applu. Z pozice investorů se zapojily Airbus Ventures, spoluzakladatel společnosti Salesforce Marc Benioff či bývalý šéf Disney Michael Eisner. Od loňského července roku už Astra funguje jako veřejně obchodovatelná společnost na burze Nasdaq.

Mezitím Astra vyvíjela vlastní malé a nízkonákladové rakety, s nimiž chce na oběžnou dráhu vynášet náklady o hmotnosti několika stovek kilogramů. Když se v březnu 2020 pokusila o první start, raketa shořela ještě na rampě. V září se sice odlepila od země, ale po krátkém letu se poroučela zpět a explodovala. V prosinci se téměř (ale bohužel jen téměř) dostala na oběžnou dráhu. Podobný scénář následoval v srpnu 2021.

Strastiplná, vskutku startupová cesta však začala nabývat optimističtějších obrysů v listopadu 2021. Jedenáctimetrová raketa nazvaná prostě Rocket 3.3 se sériovým číslem LV0007 se konečně dostala na oběžnou dráhu, byť prozatím jen s testovacím nákladem. Z kosmodromu na Aljašce dosáhla výšky až 500 kilometrů.

V únoru si do statistik připsala ještě jeden neúspěšný start, ovšem další významný milník nastal tento týden. Nejenom, že se raketě od Astry podařilo dostat na orbitu a odhodit první stupeň, ale zároveň poprvé úspěšně vypustila svůj vůbec první komerční náklad.

Vehikl s číslem LV0009 vynesl první část ze tří z objednávky společnosti SpaceFlight Inc. Podle webu Space.com však není jasné, kolik přesně satelitů bylo při letu vypuštěno. V každém případě se jedná o takzvané cubesaty, tedy malé satelity o velikosti několika desítek centimetrů. Jeden z vypuštěných díky Astře vyvinuli i studenti z univerzity v oregonském Portlandu.

Druhým známým cubesatem na palubě byl S4 Crossover. Stejně jako v případě univerzitního satelitu sloužil čistě k demonstraci vypouštěcího systému, který by měl v budoucnu sloužit ke startům dalších satelitů. Zajímavostí je, že tento cubesat sám neopustil zázemí druhého stupně rakety Astra a nebyl vypuštěn do volného vesmíru.

Kalifornská společnost s kosmodromem na Aljašce zatím nezveřejnila, kdy se chystá na další starty. Jisté však je, že se svým nejnovějším zářezem se zařadila mezi stále malý klub nízkonákladových dopravců, kteří jsou schopni dopravit na oběžnou dráhu náklad o několika stovkách kilogramů.

Stále více malých satelitů

Vzhledem k postupující komercializaci vesmíru se dá předpokládat, že o starty podobných společností bude stále větší zájem. Astra se s cenovkou za start okolo 2,5 milionu dolarů (56 milionů korun) řadí k aktuálně nejlevnějším způsobům, jak dostat na oběžnou dráhu satelit. Nebo vlastně cokoliv jiného.

Jak upozornil server SpaceNews, společnost také loni zažádala o povolení vypustit 13 600 satelitů, které by měly poskytovat globální telekomunikační služby podobně jako například Starlink od společnosti SpaceX. Zajímavostí je, že příští rok se i Astra přesune do tropů. Její rakety budou startovat z atolu Kwajalein na Marshallových ostrovech a budou vypouštět malé satelity projektu, který se zaměří na monitorování počasí.

Astře nicméně taktéž roste konkurence. Firmy či univerzity mohou využít třeba služeb novozélandského startupu Rocket Lab. Ten má za sebou již čtyřiadvacet letů a už více než stovku vypuštěných satelitů pomocí své rakety Elektron. O své místo na slunci se také pere americký startup Firefly Aerospace. Jeho třicetimetrová raketa by měla umět vynést až tunový náklad, ovšem zatím má za sebou jen jeden neúspěšný let.