Novým guvernérem ČNB je Aleš Michl. Inflaci na úrovni 2 procent očekává do dvou let

Prezident Miloš Zeman dnes do čela ČNB jmenoval Aleše Michla, pozici převezme na šest let. Je známý jako odpůrce zvyšování úrokových sazeb.

Peter BrejčákPeter Brejčák

ales-michl5

Foto: ČNB

Novým guvernérem České národní banky je Aleš Michl

0Zobrazit komentáře

Aleš Michl je členem bankovní rady České národní banky od prosince 2018, od letošního června zasedne do její nejvyšší pozice. Dlouhodobě je přitom považován za odpůrce zvyšování úrokových sazeb, ke kterým se banka uchýlila v posledních měsících kvůli inflaci, jež se dostává na úrovně jako naposledy před desítkami let.

Při svém jmenování Aleš Michl uvedl, že předpokládá, že od července bude inflace na úrovni kolem 15 procent a hlavním cílem ČNB nadále bude vrátit ji na 2 procenta. „Předpokládám, že to bude trvat dva roky,“ řekl s tím, že zvyšování úrokových sazeb současnou inflaci nesnižuje a na svém prvním zasedání bankovní rady v srpnu navrhne ponechání úrokových sazeb.

Ekonomové i proto od nového guvernéra očekávají možnou změnu samotného zaměření měnové politiky centrální banky. Michl společně s dalším členem rady Oldřichem Dědkem proti zvyšování úrokových sazeb několikrát hlasoval. Prezident Miloš Zeman by přitom mohl k 1. červenci jmenovat ještě minimálně jednoho nového člena rady.

V sedmičlenné radě končí guvernér Jiří Rusnok, navíc ke konci června končí první funkční období viceguvernérovi Tomáši Nidetzkému a členovi rady Vojtěchu Bendovi. Ty může prezident jmenovat na ještě jedno šestileté období, nebo jmenovat někoho jiného. Příští rok v únoru, těsně před koncem funkčního období prezidenta Zemana, vyprší ještě angažmá v bankovní radě viceguvernérovi ČNB Marku Morovi a členovi rady Oldřichu Dědkovi. Ten na rozdíl od Mory již znovu jmenován být nemůže, protože členem bankovní rady již v minulosti jednou byl.

ales-michl20

Foto: ČNB

Aleš Michl, nový guvernér České národní banky

Ještě před jmenováním Michla do pozice guvernéra uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler, že tento krok pro trh naznačuje, že lze očekávat od poloviny letošního roku výraznější změny v bankovní radě. Dosud investoři podle něj očekávali, že bankovní rada po odchodu Rusnoka zůstane ve velmi podobném složení a nezmění se tak dosavadní směřování měnové politiky. Nyní ale podle Seidlera existuje i možnost, že v radě získají většinu zastánci takzvané holubičí politiky.

„Samotné případné jmenování Aleše Michla do čela ČNB by úplně fundamentální změnu přístupu k inflaci znamenat nemuselo. Hlas guvernéra totiž rozhoduje jen v případě rovnosti hlasů,“ upozornil však analytik České spořitelny Michal Skořepa. Zároveň ale dodal, že zřetelný vliv na výsledky hlasování bankovní rady může mít případný nástup nového člena nebo dalších nových členů s výrazně jiným pohledem na to, jaké nastavení měnové politiky je nyní žádoucí.

Hraje se o důvěru v českou korunu

V současnosti nejvíce pozornosti poutá boj ČNB proti inflaci, která v dubnu poprvé od prosince 1999 překročila hranici 14 procent a podle ekonomů se tak citelně podepíše do životní úrovně nejen chudších vrstev obyvatelstva, ale také střední třídy. Slovo „boj“ s inflací je přitom podle hlavního ekonoma fintechu Fondee Pavla Štěpánka zcela na místě.

„Hraje se o hodně: o důvěru v měnovou politiku a v její schopnost naplňovat mandát, který jí určil zákon, tedy držet cenovou stabilitu. Hraje se o důvěru v budoucnost, kde firmy investují a kde domácnosti nepadají do chudoby a drží svou spotřebu. Hraje se o důvěru v českou korunu,“ komentuje pro CzechCrunch Štěpánek, který v letech 1999 až 2005 zastával pozici člena bankovní rady ČNB.

Podle Štěpánka budou stále pokračovat tlaky, aby byla centrální banka a její měnová politika k inflaci více benevolentní, i nadále si však bude muset hlídat svoji nezávislost, a to personální i institucionální. „Tak jako se jí to doposud vždy dařilo a jak to bylo respektováno,“ doplňuje ekonom.

Na přelomu letošního a příštího roku se pak podle očekávání do centra debaty dostane téma postupného návratu úrokových sazeb na nižší, neutrální úrovně. Kromě inflace má ale ČNB v gesci například i dohled nad finančním trhem, na němž podle Štěpánka bude i nadále probíhat výraznější nástup fintechových startupů, což souvisí s udáváním licencí.

„Byť se jim to momentálně moc nezamlouvá, banky centrální i banky komerční budou muset stále více přemýšlet o svém postoji ke kryptoměnám. Pouhé odmítání či zákazy nejsou řešením, možná se tím rozvoj tohoto odvětví usměrní, ale rozhodně se nezastaví. Přijde doba, kdy rozmach kybernetického světa přestane být pro centrální banky už jen otázkou regulace a dohledu, ale povede stále více k otázce účinného doručení vůle měnové politiky,“ dodává Štěpánek.

S přispěním ČTK.