Něco takového se u velkých, veřejně obchodovaných firem jen tak nevidí: aby šly tržby v meziročním srovnání trojnásobně nahoru, to je hodně mimořádné. A přesně to se podařilo americkému výrobci čipů Nvidia, který těží z boomu umělé inteligence, jejž pohání právě jeho mikroprocesory. Jenže na horizontu se stahují bouřková mračna, takže akcie firmy tento týden i přes senzační výsledky poklesly.

V řeči čísel to je masakr. Jinak se to, co zakladatel Nvidie Jensen Huang v úterý 21. listopadu ukázal, ani nedá popsat. Od srpna do října společnost utržila 18,1 miliardy dolarů a čistý zisk dosáhl 9,2 miliardy dolarů. Pro srovnání – v korunách to je 206 miliard, takže za poslední tři měsíce Nvidia vydělala o třetinu víc, než je tolik diskutovaný zvýšený rozpočet českého ministerstva obrany na rok 2024, kdy budeme poprvé plnit spojenecký závazek a dáme na armádu aspoň dvě procenta HDP.

Podobně brutálně výsledky vyznívají při srovnání s výkony Nvidie v minulých obdobích. Oproti druhému kvartálu letošního roku šly prodeje čipového impéria výš o 34 procent a meziročně o 206 procent. Není náhoda, že akcie podniku, který nedávno oslavil 30. narozeniny, letos na burze Nasdaq vzrostly o 240 procent. Microsoft, Apple či Amazon za stejnou dobu přidaly jen mezi 50 a 70 procenty.

Celková tržní kapitalizace Nvidie je nyní 1,2 bilionu dolarů a dalece už překonala například Teslu, která z žebříčku bilionových firem už před nějakou dobu vypadla. Jenže vývoj z posledních dní ukazuje, že ne všechno musí být v souvislosti s kalifornskou čipovou jedničkou zalito výhradně sluncem. Ještě v pondělí akcie vystoupaly k hranici 506 dolarů, ale následně se propadly ke 485 dolarům.

Proč, když Nvidia ekonomicky ohromuje? Důvodů je víc, významnou roli ale hraje obchodní válka mezi USA a Čínou, kvůli které musí Nvidia vyvíjet speciální čipy pro čínský trh, aby neporušovala nařízení americké vlády. Ta zapovídají export sofistikovanějších technologií do země, která je hlavním konkurentem Spojených států na světové scéně.

Čína, která je na poli vývoje umělé inteligence také hodně aktivní, představuje pětinu byznysu Nvidie. Jenže firma musela podle agentury Reuters až na příští rok posunout dodávky čipů označených jako H20, které pro Čínu vyvinula a které jsou nejvhodnější pro datová centra, jež poskytují výpočetní výkon pro systémy umělé inteligence.

„Očekáváme, že dodávky do tohoto regionu v posledním kvartálu výrazně poklesnou,“ připustila při rozhovoru s analytiky finanční ředitelka společnosti Colette Kressová. Dodala sice, že další výhled už je optimističtější a že později by se čínský trh měl z pohledu Nvidie opět narovnat, ale investoři ucítili obavy: co když Nvidia přijde na důležitém čínském trhu o své dominantní postavení?

Foto: Microsoft

Satya Nadella, výkonný ředitel Microsoftu

Co se její dominance týče, je to další důvod pro starosti, minimálně ve střednědobém horizontu. Podle odhadů patří Nvidii a jejím čipům mezi 80 a 90 procenty trhu s datovými centry, které používají firmy pro práci s umělou inteligencí. Ta díky pokrokům služeb jako ChatGPT nebo Bard v posledním roce explodovala.

Jenže ani Microsoft, ani Google a vlastně nikdo další z velkých hráčů ze Silicon Valley nechce být na Nvidii závislý. A teď jsou. Takže například Microsoft už ohlásil, že dokončil vývoj vlastního čipu, který je stavěný právě pro umělou inteligenci. A Sam Altman z OpenAI se také nijak netají tím, že by rád monopol Nvidie narušil, ostatně před nedávnou anabází ve své firmě vyjednával na Blízkém východě o tom, zda by od investorů nedostal prostředky na vývoj speciálního čipu.

Takže tlak na to, aby Nvidia neměla tak výraznou pozici, bude jen sílit. Na druhou stranu její šéf a spoluzakladatel Huang už v minulosti opakovaně prokázal, že jestli mu něco jde, je to vidět o pár kroků dál. Ostatně z umělé inteligence ve firmě udělal prioritu v roce 2010, tedy dávno před většinou trhu…