Je to teprve osmá firma, která v historii na burze dosáhla magické hodnoty jednoho bilionu dolarů. Nvidia je přitom značka, kterou doposud brali za svou hlavně počítačoví hráči kvůli jejím výkonným grafickým kartám. Jenže tento americký gigant se v současné době veze na vlně umělé inteligence, vykazuje pozitivní čísla a dosahuje růstu, jaký doposud nezažila žádná jiná společnost podnikající v čipovém průmyslu.

Ačkoliv začala s tím, že bude vyrábět grafické čipy speciálně pro herní segment, nedávno se ukázalo, že stejná zařízení se hodí i na jiné na výkon vysoce náročné úkony: kupříkladu těžbu kryptoměn, cloudové služby anebo – což je v současné době nejdůležitější – pro fungování generativních modelů umělé inteligence. S tím, jak se o tyto nástroje rapidně zvedá zájem, rostou i prodeje Nvidie.

Čipový trh dlouhodobě sleduje i novinář Jan Sedlák, který přispívá do deníku E15 nebo na server Lupa.cz. Říká, že Nvidia utekla dalším výrobcům čipů, jako jsou Intel či AMD, hlavně díky masivním investicím do výzkumu a vývoje. Zároveň upozorňuje na to, že vyhlídky v tomto perspektivním oboru nejsou pro každou část světa stejné a čipový průmysl je výrazně centralizován do Spojených států, případně Asie. I Česko se ale činí. „Dokonce i v Rožnově pod Radhoštěm je americká firma Onsemi, která vyrábí čipy hlavně pro auta a chce na místě expandovat. Chce tam investovat 44 miliard korun, což by byla asi největší zahraniční investice v Česku,“ říká v rozhovoru pro CzechCrunch, kde rozebíráme stav nejen Nvidie, ale i celého trhu.

Mám Nvidii zafixovanou jako značku, která vyrábí grafické karty. Co všechno ale dělá?
Hned na úvod bych to upřesnil. Nvidia právě není výrobce vůbec žádného hardwaru, což je na ní zajímavé. Ona čipy pouze navrhuje a nechává si je zakázkově vyrábět na Tchaj-wanu u firmy TSMC i u některých dalších výrobců. Je to tedy v podstatě softwarová firma, která začala v devadesátých letech a jako jedna z prvních přinesla na trh pokročilé grafické akcelerátory. Dnes ji znají všichni počítačoví hráči, protože naprosto dominuje grafickým kartám.

Postupem času se přitom ukázalo, že tyto grafické čipy se hodí i na to, čemu dnes říkáme umělá inteligence. Když se totiž zpracovává grafika, tak čipy počítají velké množství v podstatě stále stejných údajů a podstatné je, že grafické čipy jich dokáží počítat kvanta naráz – což je takzvaná paralelizace. To je výborný model na fungování i generativních modelů umělé inteligence, machine learningu či deep learningu. Nvidia se proto kromě herního segmentu začala víc zaměřovat na superpočítače v datových centrech, do kterých dodává čipy pro cloud computing nebo složité fyzikální či chemické simulace.

Foto: Nvidia

Jensen Huang, zakladatel a CEO společnosti Nvidia

Všechny tyto technologie už ale nějakou dobu známe. Proč se tedy udál ten vzestup na burze právě teď?
Jednoduše tu máme mánii okolo umělé inteligence. Pointa je přitom v tom, že jazykové modely jako ChatGPT jsou tak náročné na výpočetní výkon, že je potřeba třeba sto tisíc grafických procesorů, možná i víc. Takže se budují v datových centrech obří čipové farmy, v nichž jsou tyto akcelerátory, majoritně právě od Nvidie, naskládané. Tesla jich nakoupila sto tisíc, Google jich hromady nakupuje, Microsoft je používá pro svůj cloud Azure. Nvidia tak vykazuje pěkné růsty, to se samozřejmě investorům líbí a mluví se o tom, že by mohla být třeba zásadnější polovodičový hráč, než je Intel.

Možná nemusí být zřejmé, proč to jsou zrovna čipy Nvidie, které jsou teď na vrcholu. Hodně se mluví třeba o čipu s označením H100. Můžete vysvětlit, čím je unikátní?
Vychází to z toho, co už jsem zmiňoval s jejich začátky v podobě grafik. Nvidia se stala něčím, čemu Peter Thiel říká přirozený monopol – své dominantní postavení si vybudovala prostě proto, že je dobrá a nedělá zbytečné chyby. Zároveň je fakt, že ačkoliv je to relativně stará firma, tak je neuvěřitelné, jak dobře dokáže inovovat. Vráží obrovské prostředky do nových čipů, vznikají tak výborné akcelerátory s obrovským množstvím jader, které zvládají paralelizaci lépe než kdokoliv jiný.

Kde leží kámen úrazu pro konkurenci a proč se Nvidii nedokáže rovnat? Jinými slovy – proč je dnes Nvidia nejhodnotnější čipová společnost a není to třeba Intel nebo AMD?
Na jedné straně jsou to právě masivní investice Nvidie do inovací. Jejím šéfem je Jensen Huang, což je velký geek, nerd, miluje technologie a celé DNA firmy je tímto přístupem načuchlé. AMD také dělá grafické čipy a taky se mu daří pronikat do oblasti datových center a superpočítačů. Jenže mělo dlouhá léta problémy, ještě před pár lety bylo v podstatě na odpis. Až teď jeho šéfka Lisa Su dokázala trend obrátit a vytvořit z AMD znovu dravce s růstovou trajektorií. V klasických procesorech už předehnala Intel a teď vyhlašuje, že se chce stát lídrem v těch grafických a útočit na Nvidii. Ale bude to ještě trvat, protože opravdu musela firmu tahat z bahna.

Intel je zatím v současné době v největších problémech za několik desítek let, kdy je na trhu. Jeho poslední šéfové byli v podstatě účetní, kteří vykazovali akcionářům lepší čísla přes škrty v rozpočtech, i těch na výzkum a vývoj. Zásadně tedy zaspali a jsou podfinancovaní. Nedávno se vrátil jako šéf Pat Gelsinger, ale je otázka, jestli se mu toto vůbec podaří otočit.

Utíká jim Nvidia i produktově? Stane se třeba do budoucna, že v počítačích nebudeme mít CPU, tedy procesory, od Intelu nebo AMD, ale od Nvidie?
CPU dnes Nvidia nevyrábí, to je stále doména právě hlavně Intelu a AMD. Samozřejmě pak je tu i Apple, který už si dělá vlastní procesory. Nicméně Nvidia chtěla právě proto koupit firmu ARM, která CPU vyrábí. To ale logicky neprošlo přes regulatorní orgány, protože by tak vznikl hegemon, jenž by do velké míry ovládal oblasti GPU a CPU. To by nebylo v našem zájmu jako konzumentů, protože byť je Nvidia technologicky skvělá společnost, tak má velké tendence si hrát na velkém písečku, nehraje na velkou interoperabilitu. Je ale otázka, do jaké míry tyhle společnosti lze vlastně porovnávat, protože každá hraje trochu jinou ligu.

Pojďme se teď trochu oddálit od detailu. Když se podíváme na trh s čipy z odstupu, tak to může vypadat jako souboj amerických a případně asijských gigantů. Jak je na tom Evropa? Máme tady společnosti, které by nám pomohly, abychom nezůstali pozadu?
Jedním slovem nemáme. Hodně se řešilo na Tchaj-wanu v TSMC, ať jdou do Evropy stavět továrny, ale když jsem se na to téma s Tchajwanci bavil, tak odpověď byla vždy ve stylu: „Vždyť tam nemáte žádné firmy, pro koho bychom vyráběli? Maximálně pro vaše automobilky a na to nepotřebujete naše pokročilé procesy.“ Máme sice spoustu zajímavých výzkumů, nápadů, startupů, ale Evropa není místo, kde by se teď zásadní inovace dělala.

Existuje tu ale jistá naděje, která se jmenuje RISC-V. To je termín, který bych doporučil si zapamatovat, protože se možná rodí něco velkého. Jedná se o open source instrukční sadu, kterou si každý může vzít a může podle ní navrhnout vlastní procesorová jádra – tedy to, co dělá i ARM. A my máme v Brně firmu Codasip, která by se dala považovat za evropského šampiona v této oblasti. Evropská unie do této oblasti začala investovat skrze různé projekty, své firmy na totéž ale mají i Spojené státy a Čína, která je navíc motivovaná embargem na dovoz čipů z USA.

Právě Nvidia se stala ostatně jedním z hlavních bodů geopolitických půtek mezi Spojenými státy a Čínou… Jak čipový trh tohle embargo ovlivňuje?
Je to prekérní situace, protože Čína je gigantický a pro Nvidii extrémně důležitý trh. Americká vláda ale už několik let brutálně jde po čínských technologických firmách a uvaluje embarga na odběr čipů, protože jí chce zkomplikovat přístup k nejmodernějším technologiím. Takže Nvidia třeba do Číny nesmí vůbec dodávat zmíněné čipy H100 a může tam dodávat jen starší karty. Jenže Číňané masivně investují do konkurentů Nvidie a hrozí, že jí tam vznikne zásadní konkurent. Takže opatření USA se mohou vrátit jak ekonomický bumerang.

O zmíněných továrnách se v Evropě hodně diskutovalo, loni jste na E15 psal, že Evropa jich postaví za desítky miliard eur. Jak to tedy vypadá teď?
Situace se zásadně změnila. Před pár týdny jsem dělal nové propočty založené na investičních záměrech a číslech Evropské komise a aktuálně je ve výstavbě nebo se chystá výstavba čipových elektráren v Evropě za skoro bilion korun, tedy více než 20 bilionů eur, a je možné, že ta suma bude ještě o dost vyšší. Jde o to, že Evropská unie aktuálně schvaluje takzvaný Chips Act, kterým má vytvořit podmínky pro stavbu čipových elektráren v Evropě.

Kde všude se má stavět?
Stavět se bude všude možně, hodně třeba ve východním Německu, například v režii TSMC, které má stavět v Drážďanech. Dokonce i v Rožnově pod Radhoštěm je americká firma Onsemi, která vyrábí čipy hlavně pro auta a chce na místě expandovat. Chce tam investovat 44 miliard korun, což by byla asi největší zahraniční investice v Česku. Nicméně chce na to dvacetiprocentní státní pobídku, vláda teď řeší, jestli do toho jít. Dle mých informací se k tomu přiklání.

Takže i Česko z toho může těžit. Onsemi tu chce vybudovat silnou výrobu polovodičů na bázi karbidu křemíku, což je věc, do níž teď investují všichni, protože takové čipy jsou vhodné pro elektromobilitu. Jen pro představu, v jednom autě je kolem 1 500 různých čipů, takže je to obří byznys.